Praha - Daňová reforma prošla vládou i s chybou. Ministerstvo zdravotnictví zapomnělo upravit definici minimálního vyměřovacího základu.
Všeobecná zdravotní pojišťovna vypočítala možnou ztrátu na 4,4 miliardy za rok. Zatímco státní kasa by si pohoršila, chyba by mohla ulevit většině živnostníků a dalším osobám samostatně výdělečně činným.
Vládní návrh nyní projednávají poslanci, kteří jej ještě mohou změnit.
Sociální pojištění ano, zdravotní ne
Daňová reforma má kromě jiného od roku 2013 sjednotit sazby zdravotního a sociálního pojistného na 6,5 % (OSVČ nyní platí 29,2 % na sociálním a 13,5 % na zdravotním pojištění).
Pro OSVČ se zároveň zvedá základ pro výpočet pojistného. Dnes je to 50 % daňového základu, po reformě to má být 100 %.
U sociálního pojištění se mění také způsob výpočtu minimálního vyměřovacího základu, čímž zůstává zhruba zachována současná výše minimální zálohy na sociální pojištění.
Jenže u zdravotního pojištění zůstala metodika výpočtu minimálního vyměřovacího základu beze změny. A právě tento nedostatek může vyjít státní kasu na několik miliard ročně.
Vzhledem k tomu, že minimální zálohy platí zhruba 500 tisíc živnostníků, rovná se každé snížení minimální zálohy o korunu půlmilionové ztrátě státní kasy za měsíc. Minimální záloha by se ale většinou snižovala o stokoruny, státu tedy hrozí ztráta v řádech jednotek miliard ročně.
Ministerstvo problém nevidělo
Minimální vyměřovací základ OSVČ pro zdravotní pojištění by se tak podle současného návrhu reformy měl i nadále vypočítávat jako polovina průměrné mzdy. To nám potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, které je za tuto část daňové reformy zodpovědné.
Podle původního vyjádření ministerstva to ale žádný výpadek pro státní kasu znamenat nemá, protože vše vykompenzuje nárůst základu pojistného na dvojnásobek.
Čtěte také
- Podrobný přehled, jak vám Kalouskova reforma změní daně
- Reforma daní prošla, VV ale vyhrožují kvůli stravenkám
- Vláda ruší daň z dividend, stát přijde o devět miliard
- Výdajové paušály pro živnostníky nesnížíme, říká Nečas
- Vláda chystá daňový ráj pro manažery a živnostníky
To ale není pravda, jak si ukážeme na následujícím příkladu živnostníka, jehož příjmy za rok dosahují 500 tisíc korun a který uplatňuje 60% výdajový paušál.
Daňový základ bude před reformou i po ní stejný:
500 000 - (0,6 * 500 000) = 200 000 korun.
Současnost: Základ pro výpočet pojistného ale v letošním roce činí 50 % daňového základu, v našem případě tedy 100 000 korun. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 500 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1125 korun.
Po reformě: Základ pro výpočet pojistného se má rovnat daňovému základu, v našem případě tedy 200 000 korun. Sazba zdravotního pojištění bude 6,5 %. To znamená, že roční pojistné činí 13 000 korun, přepočteno na měsíc to tedy dělá 1084 korun.
Minimální vyměřovací základ zůstane stejný, tedy polovina průměrné hrubé měsíční mzdy (vyhlašuje se nařízením vlády). Pro rok 2011 je průměrná mzda stanovena ve výši 24 740 korun. Minimální měsíční vyměřovací základ tedy činí 12 370 korun. Zatímco ale nyní se minimální výše zálohy vypočte jako 13,5 % z něho, po reformě to bude jen 6,5 %.
Což znamená, že zatímco současná minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění dosahuje úrovně 1670 korun, po reformě by klesla zhruba na 800 korun.
Pro náš příklad by to znamenalo, že podle současných podmínek by živnostník s půlmilionovým příjmem platil minimální výši záloh, podle podmínek, které přináší reforma, by ale platil jen 1084 korun. Státu by tak měsíčně na zdravotní pojištění poslal o 545 korun méně.
Další podrobnosti čtěte ve zbytku článku na webu Měšec.cz,
kde najdete i diskuzi k tématu.
| Čtěte více: Další podrobnosti, zbytek článku a diskuze |
