Praha - Známky hodnotící finanční zdraví měst a obcí v České republice se zhoršují. Přestože jejich celkový dluh mírně klesá, rating obcí se povážlivě posunul do horší poloviny škály.
I kvůli tomu volají ministerstvo financí a někteří hejtmani po zákonu, který by obcím umožnil projít insolvencí. Tou zatím mohou projít jen firmy a lidé.
Ministerstvo spravedlnosti ale podobnou normu zatím nechystá, i když její možnost nevyloučilo.
Na zhoršující se finanční zdraví zejména malých obcí poukázali starostové 1500 obcí ze Sdružení místních samospráv. Kvůli nejasnému osudu premiérova slibu o navýšení jejich podílu na daňových příjmech pohrozili, že některé nebudou mít na základní provoz.
Odstrašující vzor: Prameny v exekuci
"Průměrný rating za všechny obce se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zhoršil, i když je zhoršení menší, než k jakému došlo mezi lety 2008 a 2009," shrnuje výsledky posledního pravidelného šetření Věra Kameníčková ze společnosti Czech Credit Bureau.
Z grafů je vidět zhoršení ratingu kvůli poklesu daňových příjmů. Důvodem je dopad finanční krize v kombinaci s vyššími výdaji na povinné doplatky obcí na dotace Evropské unie. Na druhém grafu je zase patrné, jak se hodnocení meziročně posunulo směrem k horším známkám.
Známý příklad toho, jak může obec s nezvládnutými dluhy skončit, jsou Prameny nedaleko Mariánských Lázní. Obec má stomilionový dluh a veškerý majetek v exekuci. Během tří let, kdy neměla zastupitelstvo, dluh rostl.
Nejhorší "řecký rating" C- mělo roku 2010 celkem 380 obcí, tedy asi šest procent z celkového počtu. Také počet obcí ve finančních úzkých, které ministerstvo financí sleduje v rámci tak zvané soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU), je podle Kameníčkové menší než desetina z celkového počtu.
Přesto se však podle Czech Credit Bureau nejspíš zhorší rating i za rok 2011. "Loňský rok byl pro obce nepříznivý, a tak je možné, že ke zhoršení dojde u většího počtu obcí.," upozorňuje Kameníčková. Hodnocení a statistiky za předchozí rok společnost zveřejňuje na podzim.
"Je varující, že podíl obcí s nejlepším scoringem klesá a markantně rostou obce s podprůměrným hodnocením. To může ukazovat na eventuální finanční problémy obcí v budoucnosti," vysvětlil už vloni v říjnu Jan Cikler z Czech Credit Bureau. "Statistiky rovněž ukazují na výrazně nerovnoměrné hospodaření menších obcí, což je částečně způsobeno stávajícím systémem rozpočtového určení daní," dodal.
Pospíšil chce nejdřív zpřísnit zadlužování
Insolvencí mohou v Česku projít zatím jen firmy nebo fyzické osoby. Zákon, který by to dovolil i obcím v neřešitelné finanční situaci, připravovala ministerstva financí a vnitra už v listopadu 2010. Konečná verze návrhu je ale v gesci ministerstva spravedlnosti. A to ji zatím nesepsalo.
"Ministerstvo financí opakovaně iniciovalo u ministerstva spravedlnosti zahájení prací na právní úpravě insolvenčního řízení pro obce," tvrdí Kalouskův mluvčí Ondřej Jakob.
Resort spravedlnosti však zatím pouze připravil "několik preventivních opatření", jak u obcí omezit riziko zadlužování. "Je to součástí věcného záměru zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů," tvrdí mluvčí ministerstva Petra Hrubá.
| Čtěte také: Vládě už se bouří i starostové. Hrozí ulicí a soudem Dluhopisy obcí a krajů dostanou přísnější pravidla České obce s řeckým ratingem: Pohoda i kolaps |
Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje, kam Prameny spadají, se v březnu vyslovil pro to, aby s insolvencí obcí počítal už tento chystaný zákon, ani to však ministerstvo nepřipouští.
"Teprve po zavedení a vyhodnocení zmíněných opatření bude přistoupeno k odborné diskusi ke způsobu zavedení případného oddlužení obcí, a to za účasti všech zainteresovaných resortů," tvrdí mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Pro obce by byl nejlepší "osobní bankrot"
Podle Věry Kameníčkové z Czech Credit Bureau bude rozhodující případná konkrétní právní podoba insolvence obcí.
Pokud by byla podobná té, jaká platí pro firmy, nerozhodoval by o rozprodej majetku obce její nucený správce, ale věřitelé. "Ti by patrně mohli získat více peněz na úhradu dluhu než dosazený správce," myslí si Kameníčková.
"Pro obce by však byla patrně lepší úprava jako u osobních bankrotů, kdy se v momentu vyhlášení bankrotu objem dluhu již dále nezvyšuje o sankční platby a dlužník má uhradit v pětileté lhůtě minimálně 30 % dlužné částky," vysvětluje Kameníčková.
Tomu podle ní nahrává i fakt, že systém financování obcí tvoří přerozdělování výnosů ze sdílených daní, což všem obcím zaručuje příjmy bez ohledu na to, jak hospodaří. "To je velký rozdíl ve srovnání s firmami, které žádnou takovou jistotu nemají," dodává Kameníčková a připomíná, že zákon o bankrotu obcí mají třeba v Maďarsku a Polsku.
Připomeňte si, proč chtějí starostové větší podíl na výnosu z daní
Celkový dluh obcí bez Prahy se roku 2010 podle Czech Credit Bureau meziročně se zvýšil o čtyři procenta a dosáhl 50,9 miliardy. Obce hospodařily s rozpočtovým schodkem 1,4 miliardy korun, což bylo desetkrát méně oproti roku 2009.
Počet obcí s dluhem stagnoval na polovině z celkového počtu, v posledních dvou letech se ale mírně snižuje. Dluh obcí tvoří delší dobu zhruba pět procent takzvaného veřejného dluhu.
