Dopady epidemie covid-19 na zaměstnání jsou podle průzkumu významné. Třetině živnostníků se snížil objem práce, další pětina přišla o zakázky úplně. Každý desátý zaměstnanec si musel vzít ošetřovné, stejný počet dovolenou. Dvacet procent zaměstnanců se přesunulo na práci z domova, další zůstali doma na takzvaných "překážkách" a pár procent o práci přišlo úplně. Beze změny pracuje v době pandemie pouze 28,4 % ekonomicky aktivních lidí.
Nejvíce zasažení změnami v práci jsou lidé v Praze, zejména ti s nižším vzděláním. "Důvodem je fakt, že v hlavním městě je vysoká koncentrace práce ve službách, tedy v oboru, který je současnými omezeními nejvíce postižen," uvádí analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Čísla průzkumu se liší oproti nedávno zveřejněným údajům úřadu práce. Podle nich došlo v březnu oproti únoru k poklesu nezaměstnanosti na tři procenta.
"V našem průzkumu lidé odpovídali, jak jsou na tom právě v době průzkumu, tedy na konci března. V číslech úřadu práce se ztráta zaměstnání projeví až později, za jeden až tři měsíce, protože ti lidé mají nějakou výpovědní dobu. Ani živnostníci čísla nezměnili, protože vyčkávali, jak to bude s finanční pomocí od státu, jejíž čerpání bylo podmíněno tím, že žadatel není v evidenci úřadu," vysvětluje jiná čísla Dombrovský.
Potřebujeme peníze, říkají lidé
Změny na trhu práce se velmi rychle promítají i do příjmů lidí. Snížení výdělku, ať už dočasně, či trvale, se dotklo celkem 36,7 % ekonomicky aktivních lidí. Propad pociťují především živnostníci. "Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ je přímo obrovský. Pokles příjmů zaznamenala zhruba třetina zaměstnanců, skupina OSVČ pak v 80 procentech," říká Dombrovský.
Ke snižování mzdy podle něj došlo častěji u zaměstnanců v menších firmách s tuzemským vlastníkem a největší propad se objevil v Praze. Výdělky v hlavním městě trvale klesly u 23,1 % lidí, kdežto ve zbytku republiky bylo procento lidí s trvalým snížením mzdy zhruba o třetinu nižší - v Čechách se propadly u 16,3 % respondentů, na Moravě u 16,1 %.
"Důvody jsou zřejmé, velké firmy bývají častěji v zahraničních rukou a zaměstnanci z českých firem působí ve vyšší míře ve službách," dodává analytik.
Nejvíce se příjem snížil uměleckým profesím a pak lidem zaměstnaným ve službách a také obchodníkům. Naopak nejméně IT specialistům a technickým profesím. Podle dosaženého vzdělání na tom jsou nejhůře lidé s výučním listem.
Výpadek celého příjmu potřebuje nahradit 48 procent živnostníků, náhradu části příjmu pak ocenilo 31 procent OSVČ. Mezi zaměstnanci přišlo o celý příjem 10 procent zaměstnanců, část příjmu postrádá 23 procent z nich.
"Změny v práci a výdělcích se logicky promítají i do narůstajících obav z nejisté budoucnosti. I tady si obavy nejčastěji připouští zaměstnanci českých firem, každý pátý z nich žije v nejistotě. U zaměstnanců zahraničních firem má vážné starosti pouze 13,5 % zaměstnanců a ve státním sektoru jde jen o necelou desetinu," uvádí Tomáš Ervín Dombrovský.
Obava ze ztráty práce klesá s rostoucím vzděláním, naopak roste úměrně s věkem. Lidé do 34 let se bojí nejméně, lidé nad 55 let nejvíce.
Podle Dombrovského je jasné, že nezaměstnanost poroste. "Je to jisté z toho, co respondenti už nyní deklarují, a navíc existuje srovnání se zeměmi vyspělého světa, kde k nárůstu nezaměstnanosti došlo už na konci března. Například v sousedním Rakousku se za březen takřka zdvojnásobila nezaměstnanost na 12,2 %," doplňuje Dombrovský.
Průzkum se proto ptal respondentů, zda se o svoji práci bojí. A pětina lidí odpověděla, že ztrátu práce považuje za "téměř jistou" či "velmi pravděpodobnou". Častěji lidé se základním a středoškolským vzděláním. Přes 40 procent se o práci zatím nebojí, a to především z řad vysokoškoláků.
"Protože ale před pandemií byla u nás velká poptávka firem po zaměstnancích, mohlo by to u nás nakonec vypadat tak, že část lidí, kteří o práci přijdou, ji celkem rychle najdou, jakmile současná situace pomine," odhaduje Dombrovský.
Do průzkumu se zapojilo 9048 lidí, z toho bylo přes 60 procent zaměstnanců, zbytek OSVČ, podnikatelé a svobodná povolání. Průzkum ovšem nejde aplikovat na celou populaci Česka, neboť šlo pouze o respondenty, kteří někdy nějakým způsobem využili služeb pracovních serverů Jobs, Prace.cz, Práce za rohem.
