Doposud to bylo tak, že pokud máte exekuce, zaměstnavatel vám ze mzdy strhne exekuční srážky a na účet pošle ze zákona nezabavitelnou částku. Ačkoliv už název říká, že by se tyto peníze neměly dál zabavovat, na účtu se stanou běžnou hotovostí a i na ně exekutor sáhne. Na účtu totiž tyto peníze označené jako nezabavitelné nejsou.
Mnoho dlužníků proto raději žije s hotovostí po kapsách. Dlouho se volalo po speciálním účtu, který nezabavitelné peníze bude "chránit", a přístup k nim bude mít pouze dlužník. Nyní je tu.
Většina organizací, které se zabývají problémem exekucí, vznik chráněného účtu oceňuje. Říkají, že konečně se vyřeší absurdní situace v českém právu. "Volali jsme po tom 15 let," říká Pavla Aschermannová z Rubikon Centra.
Podle ní budou mít o novinku zájem především lidé, kteří chtějí legálně pracovat na klasický pracovní úvazek a nemít účet pro ně představuje komplikaci. Budou si tak moci normálně posílat peníze z účtu na účet a platit platební kartou.
"Mezi našimi klienty ale vidíme i váhání a bude déle trvat, než k novince získají důvěru. Stačí pár špatných zkušeností a účet se nebude využívat tak, jak by měl," říká Aschermannová.
V nadaci Člověk v tísni zatím velký zájem dlužníků o účet nezaznamenali. "Samozřejmě jim budeme tuto možnost nabízet, upozorňovat na ni a pomáhat se zřízením. Ale necelá stovka našich dluhových poradců eviduje zatím jen jednotky zájemců. Aktuální nastavení chráněného účtu není úplně domyšlené a je náročné vyřídit všechno potřebné k jeho založení," říká odborník na dluhovou problematiku.
Spousta papírování před založením účtu
Návod, jak chráněný účet získat a co všechno je potřeba k němu vyřídit, najdou lidé například na webu České národní banky.
Už první základní věc je problematická. K tomu, aby člověk mohl požádat o zřízení chráněného účtu, musí mít už běžný účet u banky, který je od exekutora takzvaně obstavený. Založení tohoto běžného účtu a čekání na to, až ho exekutor "obstaví", může trvat i několik týdnů.
"Následné zřízení chráněného účtu bude ale opět nějakou dobu trvat, a tím pádem hrozí, že peníze, které na běžný účet v té době přijdou, exekutor opět 'stáhne' na dluhy," vysvětluje Aschermannová.
Poté musí dlužník oslovit toho, kdo mu vyplácí příjem - tedy zaměstnavatele nebo sociální správu v případě například starobních důchodů. Ti musí vyplnit potvrzení na speciálním formuláři. Tento formulář je možné stáhnout ze stránek ministerstva spravedlnosti.
Potvrzení je pak nutné zaslat exekutorovi, aby možnost chráněného účtu potvrdil. Pokud je exekutorů více, vybere si dlužník některého z nich. Exekutor pošle bance informace, kolik činí chráněné příjmy dlužníka včetně například výživného či dávek sociální podpory, a teprve pak může chráněný účet vzniknout. Banka má na zřízení účtu pět dní.
"Česká spořitelna nabízí možnost zřízení chráněného účtu všem klientům, jejichž stávající účet je blokovaný na základě exekuce. Zřízení i vedení chráněného účtu je zdarma, stejně jako odchozí a příchozí platby. Klienti ke chráněnému účtu automaticky získají platební kartu a mohou tento účet ovládat skrze internetové a mobilní bankovnictví George. S ohledem na nutnost technologické implementace bude získání karty k chráněnému účtu možné až od srpna," uvádí tiskový mluvčí banky Filip Hrubý.
Ke zřízení chráněného účtu klient potřebuje potvrzení od exekutora, na němž je definováno, jaké částky a z jakých účtů tvoří klientovy chráněné příjmy. Tyto chráněné příjmy pak bude spořitelna převádět z klientova exekucí blokovaného účtu na klientův chráněný účet.
Podobné to bude i v ostatních bankách. "Založení účtu je možné pouze osobně na pobočce, a to pro klienty, na jejichž účet u Fio banky je vedena exekuce. Není tedy možné mít exekuci na účtu u jiné banky a chráněný účet u nás. K založení stačí občanský průkaz a oznámení od exekutora o nepostižitelných příjmech," popisuje mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek.
Doplňuje, že chráněný účet si klienti založí zdarma za úplně stejných podmínek jako klasický běžný účet. "K účtu mohou využívat internetové i mobilní bankovnictví a mohou si požádat o kartu, v tomto je žádné omezení nečeká. Na chráněný účet ovšem není možné přijímat žádné další platby a ani na něj vkládat peníze v hotovosti," dodává Heřmánek.
Vedení účtu musí být zdarma ze zákona, mohou být ale zpoplatněné další služby banky, ovšem podle běžného sazebníku.
V minulosti si banky z obstaveného účtu mohly účtovat poplatky i za takzvanou součinnost, tedy za každou odpověď exekutorovi, který se dotáže, zda má dlužník na účtu nějaké peníze a kolik. A to vycházelo i na několik stovek měsíčně. Tyto náklady díky chráněnému účtu odpadnou.
Další novinky od července
Od 1. července jsou také zastaveny takzvané dětské exekuce. Změnu přináší opět novela občanského zákoníku. Vymáhání dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost.
Absurditu, která umožnovala, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy, kritizovala řada odborníků. Nová pravidla pro dětské dluhy se budou vztahovat na lidi do 21 let věku. Veřejné instituce, jako jsou radnice a dopravní podniky, budou moci odpouštět staré dětské dluhy bez obav z porušení povinností spojených se správou majetku.
Škodu, kterou způsobí dítě mladší 13 let, má podle novely hradit ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Z tohoto pravidla zavádí návrh dvě výjimky. Dítě bude odpovědné, pokud škodu způsobí skutkem majícím povahu úmyslného trestného činu nebo pokud to dovolí jeho majetkové poměry. Jde například o případ, kdy dítě zdědí rozsáhlé jmění.
Novela také znemožňuje soudům vydat proti nezletilému platební rozkaz, rozsudek pro zmeškání a v určitých případech také rozsudek pro uznání. Zároveň jim nakazuje posílat obsílky i nezletilým starším 15 let, tedy nikoliv pouze jejich zákonným zástupcům.
Dlužné výživné dostanou lidé od úřadu
Od 1. července platí také další důležitá novinka: rodiče, pěstouni či opatrovníci dětí mohou požádat úřad práce o náhradní výživné. Po přechodnou dobu finančně podpoří nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič z rozhodnutí soudu platit výživné, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti neplní. Tedy výživné neposílá vůbec, jen občas anebo ho platí v nižší částce.
Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Pokud druhý rodič pošle na výživné jen část peněz, stát doplatí zbytek do 3000 korun.
Příjemce náhradního výživného bude muset každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. "Institut zálohového výživného, o který je možné nově žádat, je efektivní cestou, jak pomoci rodičům samoživitelům ve chvíli, kdy to nejvíce potřebují. Bohužel se v praxi řešení sporů o výživné táhne dlouhé měsíce až roky, což prakticky pociťuje jediný subjekt - rodič samoživitel," říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz.
Podle něj nedostatek financí v domácnostech samoživitelů vede k významným ekonomickým problémům, ke každodenní nejistotě a tlaku a psychické nepohodě, nebo dokonce až k depresím.
Rodiče-samoživitelé se mohou obracet i na exekutory. "Lze předpokládat, že díky nové úpravě nejenže budou samoživitelé moci požádat o sociální dávku náhradního výživného, ale zároveň si vyzkouší, že existují i jiné efektivní nástroje, jak se k výživnému dostat i bez pomoci státu - a to prostřednictvím exekuce," hodnotí novou legislativu prezident exekutorů Jan Mlynarčík.
