Praha/Peking - Zpomalení čínské ekonomiky, které se projevuje turbulencemi na světových burzách, bude mít na český trh zatím minimální dopad.
Spotřebitelé by problémy Číny vážně pocítili až v okamžiku, kdy by asijská ekonomika rostla o méně než pět procent, nebo dokonce spadla do recese, říkají experti. V krajním případě by pak mohla přijít obdoba krize, se kterou se celý svět potýkal před osmi lety.
"Čínská ekonomika zpomaluje celkem pozvolna a řízeně. Pokud bude podobné tempo převládat i nadále, žádný viditelný dopad na českou ekonomiku neočekávám," shrnuje současnou situaci analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Podobně by na tom mělo být i Německo. Jeho ekonomice pomáhá podobně jako té české hlavně silná domácí poptávka. "V Německu očekávám v tomto roce navzdory čínskému zpomalení růst o 1,6 procenta, zatímco v Česku o 2,5 procenta," říká ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Proč je Čína pro Česko hrozbou
Čínský HDP by měl letos podle Světové banky růst jen o 6,7 procenta. V porovnání s evropskými čísly působí toto tempo impozantně, v Číně jde ale o nejpomalejší růst za sedm let. Útlum se přitom projevuje poklesem investic - takže tamní firmy kupují z ciziny méně součástek a surovin než doposud.
Na první pohled se může zdát, že je česká ekonomika v bezpečí, protože do Číny směřuje jen zhruba procento tuzemského vývozu. Export na obří asijský trh je ale důležitý pro německé firmy, které tam směřují více než šest procent své produkce. A na Německu zase závisejí Češi. V listopadu plynulo do Německa 33 procent českého vývozu. Ve většině případů šlo o meziprodukty, ze kterých Němci vyrábějí hotové výrobky pro zahraniční trhy - včetně čínského.
Útlum čínské ekonomiky by tak "přes Německo" mohl zasáhnout i český průmysl. "Dokud bude zpomalování čínské ekonomiky pozvolné, postupně k 6,5 procenta letos a šesti procentům v roce 2017, růst české ekonomiky nebude zasažen," doufá ale ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Pozitiva? Nízká inflace a levné úvěry
Současné zpomalení Číny má pro české spotřebitele naopak i výhodu, a to nízké ceny.
V Číně totiž klesá i poptávka po ropě. Suroviny je tím pádem ve světě přebytek, takže bude dál levná. Zatímco koncem června 2013 stál barel severomořské ropy Brent více než 110 dolarů, nyní se jeho cena pohybuje pod 35 dolary za barel.
A za současnou nízkou inflaci vděčí Evropané z velké části právě zlevňujícímu benzinu. Například v Česku díky tomu ceny v listopadu meziročně rostly jen o 0,1 procenta.
Nejistota ohledně čínské ekonomiky zároveň oslabuje tamní měnu - což zlevňuje dovážené čínské zboží. "To je opět dobrá zpráva pro spotřebitele," dodává Brychta.
Česká národní banka tak ale bude i nadále držet oslabenou korunu - kvůli boji s inflací, kterou by ČNB chtěla mít na dvou procentech, euro nesmí už od listopadu 2013 zlevnit pod 27 korun. Na druhou stranu zůstanou díky deflačnímu tlaku nízko i úrokové sazby, a budou tak dál levné úvěry.
Hrozí opět světová krize?
Komplikace by přišly až ve chvíli, kdy by růst Číny během krátké doby skutečně výrazně zpomalil, například pod pět procent. Podle Horské by se růst HDP eurozóny snížil zhruba o procentní bod, stejně tak by zbrzdila česká ekonomika. "Její růst by se pak mohl pohybovat mezi jedním až dvěma procenty. Nezaměstnanost by se pak pravděpodobně vrátila k hladině osmi procent," předpokládá.
"Postižena by byla odvětví, která jsou přímo či nepřímo exponována vůči Číně, například strojírenské firmy," dodává ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. "Pokud by spotřebitel pracoval ve strojírenské firmě, která třeba přes Německo vyváží do Číny, pak v krajním případě může o práci i přijít," popisuje.
Pokud by čínský HDP začal dokonce klesat, tak může recese zasáhnout Evropu podobně silně jako americká hypoteční krize po roce 2007. Oba šoky by se samozřejmě lišily. "Americká krize otřásla základy fungování finančního sektoru ve světě. Byla to krize finanční, která se přelila do ekonomiky. Zpomalení čínské ekonomiky by začalo naopak poklesem poptávky," předpokládá Horská.
"Ještě větší paseku by způsobila nákaza ostatních asijských zemí, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Vietnam, Indie," varuje. Zmíněné země jsou přitom významným obchodním partnerem eurozóny, takže jejich pokles by se opět přelil na starý kontinent.
"Zatím se zdá, že mají čínští politici situaci pod kontrolou a disponují dostatečnými zdroji na to, aby této situaci mohli předejít," doufá Brychta. Kovanda ale varuje, že i slabší čínská krize by se mohla nakonec projevit ničivěji než ta z roku 2008, neboť vlády a centrální banky už v boji s předchozí krizí "vystřílely svou munici".
Padal hlavně německý index
Čínskému pesimismu se nevyhnul svět ani tento týden, kdy se objevila další špatná data z tamního trhu.
Na pondělní zprávu, že se tamní strojírenský sektor v prosinci už desátý měsíc v řadě propadal, reagoval Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, poklesem o sedm procent a hlavní index šanghajské burzy SCI klesl o 6,9 procenta.
Skepse se přelila i na trhy po celém světě. Německý DAX zatím za rok 2016 ztrácí 7,1 procenta, panevropský Stoxx Europe 600 klesl o 5,3 procenta, britský FTSE o 4,6 procenta a francouzský CAC 40 o pět procent.
Za zpomalením Číny stojí hlavně již zmíněný pokles investic v průmyslu či do infrastruktury. Podle listu Washington Post se v uplynulé dekádě tyto investice podílely na více než polovině celkového čínského růstu. "Čínský ekonomický model si prochází výraznou změnou a ekonomika se této změně musí přizpůsobit," říká Brychta. Svět si podle něj na pomalejší Čínu může zvykat ještě roky.
"V konečném důsledku se ale jedná o zdravý proces, který povede k celkovému vybalancování světové ekonomiky," věří analytik X-Trade Brokers.
