Podle amerických médií jde o největší zásah do tohoto zákona za posledních více než čtyřicet let. Sám Trump na tiskové konferenci, v níž plánované změny představil, mluvil o "historickém kroku". Zákon v USA platí od roku 1970.
Povolení ke stavbě by měly snáz dostat projekty ropovodů, plynovodů, silnic nebo třeba dolů. "Chceme rychleji a za nižší cenu stavět nové a větší silnice, mosty, tunely, dálnice," nechal se slyšet šéf Bílého domu.
Mírnější posuzování vlivu staveb na životní prostředí ale kritizují ekologové, podle nichž budou mít velcí investoři jednodušší cestu k prosazení kontroverzních projektů. Server Politico napsal, že se dají očekávat žaloby od environmentálních skupin a od států, v nichž se u moci drží demokraté.
Server také uvedl, že administrativa amerického prezidenta neinformovala, kdy by měly být úpravy do zákona implementovány. Trump změny zdůvodňuje nutností urychlit schvalování velkých staveb, omezit byrokracii a podpořit průmysl.
"Celý svět Spojeným státům záviděl a teď jsme jako země třetího světa. Je to opravdu smutné. Dostanete souhlas i peníze a pak se nemůže patnáct let stavět a nakonec to vyjde pětkrát dráž, než jaká byla původní cena," postěžoval si republikánský prezident na pomalý proces schvalování.
Největší novinkou má být to, že detailní posuzování vlivu na životní prostředí bude povinné pouze pro projekty financované ze státní kasy. Na stavby, které peněžně zaštítí soukromí investoři, se budou vztahovat mnohem mírnější standardy.
Deadline pro vypracování studií
Zákon NEPA ve své současné podobě vyžaduje od pověřených úřadů, aby každý projekt, který dostane souhlas nebo peníze od federální vlády a jenž by potenciálně mohl ohrozit životní prostředí, nejprve důkladně zhodnotily.
Trumpem navrhované úpravy by nově stanovily pro vypracování studií ohledně dopadů na životní prostředí lhůtu, a to v délce dvou let. Daný projekt by navíc posuzovala jen jedna agentura, nikoliv více, jako je to u některých staveb nyní. V případě, že by agentura shledala možné negativní vlivy na životní prostředí, musí jít podle Trumpa o "přímé, jasné" dopady, nelze například argumentovat jen obecně změnami klimatu.
Demokratičtí zákonodárci a ekologičtí aktivisté ale namítají, že nová pravidla povedou k tomu, že znečišťovatelé dostanou možnost vyhnout se veřejnému dohledu a že místní komunity z velké části ztratí možnost bránit se nechtěným či škodlivým stavbám. Podle Trumpa však úprava zákona naopak zvýší kvalitu života všech občanů USA.
Kontroverzní Keystone XL
Prezident USA se do křížku s environmentalisty nedostal zdaleka poprvé. Už v době prezidentské kampaně v roce 2016 například pobouřil výrokem, že jsou klimatické změny hoax, tedy nepravdivá, poplašná zpráva. Své tvrzení ale později stáhl a dnes už nepopírá například velké teplotní výkyvy.
Ze zhoršení kvality ovzduší ale viní hlavně Čínu, Indii a Rusko, zatímco USA se podle něj mohou chlubit jedním z nejčistších klimat na světě. Ve skutečnosti jsou přitom Spojené státy co do produkce skleníkových plynů druhým největším znečišťovatelem po Číně.
Šéf Bílého domu také v roce 2017 oznámil odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu. Loni pak například sklidil negativní ohlasy za jmenování Andrewa Wheelera do funkce ředitele Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Wheeler je bývalý uhelný lobbista, jenž zrušil řadu opatření ohledně ochrany životního prostředí, která přijal Trumpův předchůdce Barack Obama. Na post ho musel posléze schválit také Senát.
Nejen environmentalisté se vzpouzejí také proti Trumpově podpoře ropovodu Keystone XL, který má přepravovat ropu z kanadských roponosných písků do Texasu. Prezident loni výstavbu kontroverzního ropovodu schválil již podruhé poté, co předchozí souhlas od Bílého domu zablokoval soud.
