Zavedeme euro, přinese práci. Litva nechce zůstat sama

Tereza Holanová Tereza Holanová
10. 2. 2014 6:00
Devatenáctým členem eurozóny se chce stát Litva, jednotnou měnu plánuje už od ledna 2015

Vilnius - Od příštího roku se zřejmě bude v celém Pobaltí platit eurem. Litevští poslanci totiž dokončili návrh zákona o zavedení eura. Poslední ze tří pobaltských států, který ještě používá vlastní peníze, chce přejít na evropskou měnu od 1. ledna 2015.

Estonsko se do Evropské měnové unie připojilo v lednu 2011, Lotyšsko od začátku letošního roku. Všechny tři pobaltské země vstoupily do Evropské unie v květnu 2004 společně s Českem či Slovenskem.

Litva nyní splňuje všechny podmínky pro vstup do eurozóny, navíc se může chlubit největší spotřebou domácností v celé Evropské unii.

"Pokud se letos nestane žádná velká chyba, tak je naše ekonomika dostatečně stabilní na to, aby vstoupila do měnové unie," prohlásila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė.

"S předsedkyní parlamentu Loretou Graužiniene jsme se shodli na tom, že je třeba na euro přejít v roce 2015," souhlasí také litevský premiér Algirdas Butkevičius.

Rytíř Vytis je připraven

Lietuvos Bankas, tedy Litevská centrální banka, už zveřejnila návrhy euromincí. Na straně, která je určená pro národní motivy členských zemí, je zobrazen litevský rytíř Vytis.

O vstup do eurozóny se Litva nepokouší poprvé, zkoušela to již od roku 2007. Tehdy ale nezvládla plnit inflační kritérium - o pouhých 0,1 procentního bodu. Stala se tak historicky jedinou zemí, jejíž žádost Evropská komise odmítla.

Podle oficiálních čísel je Litva nyní na vstup do měnové unie připravená. Plní všech pět maastrichtských kritérií, která jsou podmínkou pro členství v eurozóně - vedle inflace se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb a  stability měny vůči euru.

Deficit státního rozpočtu by měl letos činit 1,9 procenta hrubého domácího produktu, předpovídá tamní ministr financí Rimantas Sadžius. Letos se schodek držel těsně pod hranicí tří procent HDP, podle Sadžiuse za to mohly nižší příjmy z daně z přidané hodnoty. Lietuvos Banka předpokládá, že v prvním čtvrtletí tohoto roku bude schodek činit 2,9 procenta, v poslední čtvrtině roku pak 2,1 procenta HDP. Vládní dluh Litvy má letos zůstat na 40,6 procenta HDP.

Ceny v prvním pololetí porostou o procento, očekává Lietuvos Bankas. Podle pravidel EU se v tomto období nesmí odchýlit od "referenční hodnoty" 1,9 procenta (jde o průměr tří zemí EU s nejnižší inflací) o více než 1,5 procentního bodu, což Litva splňuje. Evropským požadavkům vyhovuje i hodnota dlouhodobých úrokových sazeb.

Stejně tak nemá země problém s udržením pevného kurzu vůči euru. Od roku 2004 je totiž členem Evropského mechanismu směnných kurzů - to znamená, že národní měna litas je na euro pevně navázaná.

Spotřeba rekordně roste

Litvě se daří zlepšovat i další ukazatele, které do maastrichtských kritérií nespadají. Míra nezaměstnanosti se v prosinci držela na 11,7 procenta a postupně se snižuje. Během krizového roku 2010 dosahovala 17,8 procenta.

Na rozdíl od většiny evropských zemí nemá Litva problém ani se spotřebou domácností, tedy s jejich utrácením za zboží a služby. Zatímco v Česku během třetího čtvrtletí loňského roku klesala spotřeba mezičtvrtletně o 0,7 procenta, Litva vykazovala růst o 6,7 procenta, což bylo nejvíce v Evropské unii. Meziročně se zvyšovala o 6,2 procenta, rovněž nejrychleji v Unii. Kupní síla Litevců je přitom výrazně nižší než v ČR.

Ačkoliv zboží (jak potraviny, tak například oblečení) i služby (třeba kadeřnictví nebo železniční doprava) stojí podobně jako v Česku, běžný Litevec musí měsíčně hospodařit takřka s poloviční částkou. Podle tamního statistického úřadu činila loňská průměrná mzda 1 729 litu, což je zhruba 13 789 korun. Pro srovnání: průměrná česká mzda v roce 2012 byla 25 101 korun.

Pokud Litva podá přihlášku do eurozóny, Evropská komise v průběhu června posoudí její připravenost v takzvané konvergenční zprávě. Ekonomickou situaci země bude hodnotit také Evropská centrální banka. Výsledky pak dostane k posouzení skupina ministrů financí EU, která vydá konečný verdikt a zároveň potvrdí kurz, ve kterém se budou laty směňovat za eura.

Přitáhne nové investory

Podle loňského šetření Eurobarometr souhlasilo se zavedením eura 41 procent Litevců, zatímco 55 procent jich bylo proti. Stejná část obyvatel si také myslí, že vstup do měnové unie bude mít pro zemi negativní důsledky.

Všichni oslovení Litevci se ale shodují, že jejich stát je na přijetí eura připravený. "Určitě se nemáme hůř než Lotyšsko," zdůrazňuje například právnička Viktorija Pakilaitė. Euro podle ní přitáhne do Litvy nové investory, což by mohlo vyřešit problém s vysokou nezaměstnaností.

"Pokud bychom si nechali litas, tak by se podle mě nic nezměnilo. A opravdu potřebujeme, aby se situace zlepšila, protože problém najít práci je tu stejný jako během krize v roce 2009," tvrdí studentka práv Justina Lukošiūtė.

To říká i ministr financí Šadžius v rozhovoru pro Financial Times. "V zemi už žádné další finanční zdroje nemáme. Pokud chceme růst rychleji, potřebujeme zahraniční investice. Pro malou otevřenou ekonomiku, jako je Litva, je to opravdu důležitá věc," uvádí.

"Zbavíme se rizika, že naše měna znehodnotí. Zároveň si, doufám, budeme moct půjčovat na zahraničních trzích za levnější sazby než dosud," dodává ekonom Arturas Jurgelevičius.

"Přechod na euro změní náš ekonomický vliv ve světě," věří také studentka ekonomie Viktorija Gurčinaite. Euro je totiž podle ní měna, která má ve světě své jméno i hodnotu.

Euro už vlastně máme

Mladé Litevce, které online deník Aktuálně.cz oslovil, rozlučka s národní měnou zatím tolik netrápí. "Litas je poměrně mladá měna, takže opravdu nerozumím argumentu, že přechod na euro bude znamenat konec naší národní identity. Osobně jsem s ním svůj vztah k Litvě nikdy nespojovala," říká Justina Lukošiūtė.

"Zatím z EU vysáváme peníze a zároveň odmítáme dodržovat základní evropské hodnoty – je tu pořád silná nerovnost, homofobie a narušování lidských práv," zdůrazňuje Lukošiūtė. Přechod na euro by podle ní mohl mít psychologický efekt a "donutit" lidi, aby si uvědomili, že je Litva členem Unie.

"Litas je na evropskou měnu už několik let pevně navázaný, takže tu euro vlastně de facto už máme," připomíná Arturas Jurgelevičius.

Justina se zdražování zatím nebojí. "Teď tu máme litevské platy a evropské ceny," komentuje. Podle šetření Evropské unie z loňského roku počítá s vyššími cenami 71 procent Litevců.

Nejčastějším důvodem k nejistotě jsou podle místních problémy v dalších zemích eurozóny. "Velká Británie chce opustit EU, jižní Evropa je stále zadlužená," vyjmenovává Viktorija Pakilaitė.

Za mnohem větší riziko ale osobně považuje již zmíněný nárůst cen. Ten by přitom nebyl obtíží jen pro domácnosti, které si toho z výplaty koupí méně, ale také pro litevské vývozce. "V současné době máme stále ještě významný obchod s Běloruskem. Pokud přejdeme na euro, dojde ke zdražení a Poláci budou mít stále zlotý, Bělorusové začnou kupovat jejich výrobky," varuje Pakilaitė.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy