Athény/Washington - Řecké dluhopisy dnes dosáhly dalšího rekordu. Podle serveru Patria online se desetileté bondy obchodovaly s přirážkou 9,7 %, výnos dvouletých dluhopisů vzrostl dokonce z pátečních 11 % na dnešních 13 %.
Trhy tak dávají jasně najevo, že mezinárodnímu plánu na záchranu Řecka příliš šancí nedávají. Členské státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond poskytnou podle tohoto plánu Řecku 30, respektive 15 miliard euro.
Zpoždění mezinárodní pomoci může podle agentury Bloomberg ohrozit už splátku řeckého dluhu 8,5 miliardy euro, která vyprší 19. května.
"Je to těkavá a rychle se měnící situace, která upoutala pozornost světových trhů v neposlední řadě proto, že má potenciál být systémovým rizikem," shrnula situaci Sophia Drossosová z banky Morgan Stanley.
Renomovaní světoví ekonomové proto zemi doporučují řízený bankrot.
Vše o Řecku
- Historická záchrana: Zadlužené Řecko požádalo o pomoc
- Časová osa: Jak vznikal plán na záchranu Řecka
- Nebezpečí: Pomalá pomoc Řecku může dluhy nakazit další státy
- Svědectví z Řecka: Řecký ráj: 15 platů ročně, prázdniny místo dovolené
- Vtipy o katastrofě: Anekdoty o řeckém pádu frčí. Třeba ten: Pracujte celý den
- Analýza: Tři možné osudy Řecka. Je bankrot ten nejlepší?
- Snížený rating: Poplach kolem Řecka. Dostalo další ránu (z milosti)
- Řecko - Německo: Vyděláváte na naší krizi, vyčítají Atény Berlínu
- Německo - Řecko: Noční můra Němců je tady. Napumpují do Řecka miliardy
- Klausův komentář: Euro je drahá legrace, která přežije
- Polemika Sedláček - Kohout - Robejšek: Jde euro do pekel?
Řecko se ale nevzdává a možnost restrukturalizace svého dluhu odmítá. Tamní ministr financí vzkázal spekulantům sázejícím na bankrot Řecka, že "prodělají kalhoty".
Pomoc je jen "kapka v moři"
Chmurné finanční vyhlídky Řecka shrnul před časem pro Wall Street Journal profesor ekonomie univerzity v New Yorku a hlavní ekonom High Frequency Economics Carl B. Weinberg.
"Během následujících pěti let bude muset Řecko sehnat 240 miliard eur. To je přibližně současný hrubý domácí produkt země. Z této částky 150 miliard připadá na splátky dluhopisů, které dojdou do splatnosti, a 90 miliard eur jen na samotné úroky," vypočítává Weinberg. Jen úrokové náklady Řecka spolykají přes 10 % jeho HDP ročně.
"To ilustruje, proč je současná nabídka eurozóny jen pověstnou kapkou v moři skutečných řeckých finančních potřeb," uvádí ekonom. Takovou dluhovou zátěž podle něj ze soukromých zdrojů prostě získat nelze, i kdyby byly úroky jakékoliv.
"Až Řecko spotřebuje evropskou záchrannou injekci - pravděpodobně někdy na počátku příštího roku - vláda bude ve stejně kritickém bodě, jako je nyní. Se slabým ratingem, ještě vyšším zadlužením a neakceptovatelným poměrem dluhu k výkonu stále ještě recesní ekonomiky bude neschopná získat zdroje na trzích za rozumných podmínek," upozorňuje Weinberg.
Řecko tak podle Weinberga musí provést zásadní reformu veřejných financí a restrukturalizovat dluh. Úsporné plány přitom nesmějí být příliš drastické, jinak by recesi jen prohloubily.
Dluh, který má Řecko splatit do roku 2015, by se měl podle Weinberga zkonsolidovat do jedné obligace a její splátky rozložit na 25 let za úrok, který Řecko běžně platilo, tedy 4,5 %.
Bankrot se osvědčil v Argentině
Připomíná tak řešení, pro které se před časem ve svém blogu vyslovili ekonom Peter Boon z London School of Economics a Simon Johnson, bývalý hlavní ekonom MMF. Ti jsou navíc pro návrat Řecka k vlastní měně, jejíž inflace Řecku rychle vrátí konkurenceschopnost. Stejně jako Weinberg zdůraznili, že restrukturalizace dluhu se osvědčila v Argentině.
Situace Řecka byla také hlavním tématem víkendového jednání Světové banky a MMF ve Washingtonu. Řecký ministr financí Jorgos Papaconstantinu po něm včera možnost restrukturalizace dluhu - což se rovná vyhlášení platební neschopnosti a tím i státního bankrotu - odmítl.
