S jejich odstraněním však nepadly překážky ve volném pohybu služeb či pracovních sil. Nové členské země tak odjíždějí z jarního summitu spíše s nepořízenou. Výrazné úspěchy ale může slavit sotvakdo. Setkání nejvyšších představitelů pětadvacítky skončilo totiž plytkými kompromisy.
Samé vize, ale skutek utek
Závěrečné komuniké šéfů vlád a hlav států je plné dlouhodobých vizí. Konkrétní výsledky jednání aby jeden pohledal. Výrazněji tak zapůsobila jen tahanice o směrnici o službách.
Evropský parlament na svém únorovém zasedání řádně osekal liberální představy Evropské komise, které podpořila předtím Rada ministrů.
Nové členské země tak jely nyní do Bruselu lobbovat za to, aby se nový návrh, který má komise předložit, nezakládal výhradně na názoru parlamentu, ale aby byly zohledněny i postoje nováčků. Ti si rozhodně větší uvolnění přejí.
Evropská rada však nakonec vyzvala komisi, aby základem nové směrnice bylo rozhodně stanovisko parlamentu. Proti v diskuzi vystoupili v zásadě jen čeští a nizozemští zástupci, částečně podporovaní Polskem a Pobaltím.
Služby volnější? Jen mírně
Premiér Jiří Paroubek tak musel přiznat porážku. Českým živnostníkům a dalším poskytovatelům služeb se život v unii nezjednoduší, tedy alespoň ne tak, jak by si přáli. Paroubek však nepřipouští, že by to bylo jeho nepřítomností na čtvrteční neformální večeři.
"Jestli si někdo myslí, že za jediný večer se mezi 26 premiéry dá něco prolobbovat, je na omylu. Kdybych měl na to půl roku čas, samozřejmě bude výsledek jiný," tvrdil po konci jednání český premiér.
Kromě uvolnění služeb nedošlo ani k zásadním zvratům ve volném pohybu pracovních sil. "Unijní mazáci" nepřišli s žádným překvapivým prohlášením, že by od 1. května na své trhy pustili pracovníky z nových členských zemí.
Vše tak zůstalo u starých známých prohlášení. Svou náruč tak od května otevře Španělsko, Portugalsko a Finsko. Částečné uvolnění lze čekat od Francie nebo Belgie. Rozhodně však za prací nevyrazí obyvatelé z bývalých komunistických zemí do Německa či Rakouska.
Trochu v pozadí zůstalo téma energetického trhu, které mělo jarnímu summitu dominovat. Státníci deklarovali svou vůli vytvářet společný trh. Veškerá konkrétní data však rozmělnili v kompromisních formulacích.
Společná energie: každý sám za sebe
"Členské země zváží, jak naplnit cíl pokrývat do roku 2015 patnáct procent spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a osm procent z biopaliv," píše se v závěrečném komuniké.
"Je to logické. To, že rakouský premiér Wolfgang Schüssel může ve své zemi 60 procent spotřeby krýt vodní energií, je sice hezké. U nás to ale budou tak dvě procenta, při záplavách tři," vysvětloval mírnější formulace vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel.
Navíc řada zemí si svůj trh a především dominantní firmy na něm působící chrání. Ač se předpokládalo, že například Itálie bude proti protekcionismu na summitu brojit, poklidné bruselské hladiny nerozvířil ani temperamentní Silvio Berlusconi.
Nejlépe snad cílovou vizi jednotného energetického trhu vystihl britský premiér Tony Blair, když Evropu srovnal se svým sídlem v Downing Street 10.
"V čísle deset odebíráme elektřinu od francouzské firmy, vodu od německé a plyn dokonce od čtyř společností, a tři z nich nejsou britské," řekl Blair novinářům.
Jenže toto je hudba daleké budoucnosti. "Shodli jsme se, že energetická politika má plně zůstat v rukou jednotlivých zemí," řekl Paroubek po jednání s ostatními státníky.
Lukašenko si do unie nezajede
Jediným hmatatelným výsledkem právě proběhnuvšího summitu tak zůstává ostré stanovisko, které unie zaujala vůči Bělorusku. Na výzvu české diplomacie s podporou například Polska, Slovenska či Dánska byla potvrzena deklarace, která předvídá sankce, a to přímo proti samotnému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Přesnou podobu "trestů" dohodnou ministři zahraničí na svém dubnovém zasedání. Už teď je ale téměř jisté, že se rozšíří seznam osob, kterým nebude pro cestování do unie uděleno vízum. A Lukašenko bude mezi nimi.
Unie tak reaguje na "nestandardní" průběh prezidentských voleb a na potírání opozice. "Zvlášť ve světle událostí minulé noci, kdy byli zatýkáni studenti pro své názory, je naše rozhodnutí zakročit zcela správné a oprávněné," uvedla rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková v pátek po skončení summitu.
