Stávka v Albertu? Zaměstnanci chtějí dál jednat, podle řetězce mají špatná čísla

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
Aktualizováno 11. 11. 2016 10:31
Odboráři už nevěří, že se dohodnou přímo s vedením firmy. Zkusí ještě požádat ministerstvo práce o určení zprostředkovatele. Zvýšený tlak odborářů na šéfy Aholdu už našel i politickou odezvu. Firma ale tvrdí, že zaměstnanci berou více, než uvádějí.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Tomáš Adamec

Praha – Přestože někteří zaměstnanci prodejen Albert začínají volat po stávce za vyšší výdělky, pro odbory je to až poslední možnost a chtějí dál jednat s vedením řetězce.

"Stávka je krajní řešení, které připadá v úvahu až po vyčerpání všech možností vyjednávání," říká předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová. Členy odborů je pouze šest a až deset procent zaměstnanců sítě Albert, což je ale podle ní srovnatelný podíl jako v zahraničí.

Burianová upozorňuje, že stávka zatím není možná, protože by nyní byla nezákonná. Dosud totiž nedošlo k jednání odborářů před zprostředkovatelem. "V nejbližší době podáme ministerstvu práce a sociálních věcí návrh na určení zprostředkovatele," potvrzuje šéfka odborů.

Odboráři už nevěří, že se dohodnou při přímém jednání s vedením společnosti Ahold, která síť Albert provozuje. Své rozladění z dosavadního přístupu původně nizozemského zaměstnavatele (který se letos spojil s belgickou sítí Delhaize) dali veřejně najevo v minulém týdnu formou tiskové konference.

Zástupci Aholdu se k vyjednávání podrobněji vyjadřovat nechtějí. "V současné době probíhá kolektivní vyjednávání. V tomto procesu preferujeme dialog u stolu před posíláním veřejných vzkazů prostřednictvím médií," říká mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Naposledy odboráři neuspěli s požadavkem na růst výdělků zaměstnanců v provozu (pokladní, doplňovači zboží a podobně) o pět procent od října. "Provozní mzdy jsme letos navyšovali již třikrát, v součtu o 11,7 procenta," zdůvodňuje odmítnutí ze strany řetězce jeho mluvčí.

Podle odborářů se průměrná mzda zaměstnanců v prodejnách Albert pohybuje kolem 12 500 korun, a Ahold tak své zaměstnance platí nejhůře z velkých řetězců v Česku. Odborářský odhad však vychází hlavně ze zhruba dvaceti výplatních pásek, které od zaměstnanců Aholdu má.

Řetězec tento údaj označil za nepravdivý – podle firmy berou lidé v prodejnách v průměru 15 500 korun. Podle Marečka nelze tvrdit, že Ahold platí v maloobchodu nejméně. Odkazuje na údaj Svazu obchodu a cestovního ruchu, podle něhož mediánová mzda ve všech tuzemských obchodech s potravinami loni dosahovala 13 700 korun.

Sám Svaz obchodu (sdružující zaměstnavatele) ale zdůrazňuje, že tato hodnota je výrazně ovlivněna nejmenšími obchodníky, kteří nejvíce využívají institutu minimální mzdy. "Zejména u velkých obchodních řetězců mzdy v posledním období rostou," uvedl nedávno svaz.

Tlačí i Marksová

Zvýšený tlak odborářů na šéfy Aholdu už našel i politickou odezvu. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v otevřeném dopise apelovala na generálního ředitele společnosti Ahold Czech Republic Jespera Lauridsena, aby zvýšil mzdy řadových zaměstnanců.

Marksová upozornila, že běžní zaměstnanci dostávají jen zcela minimální nebo symbolický podíl na ziscích firem, které po skončení ekonomické krize rostou.

"Odpověď pro paní ministryni připravujeme. Její dopis je založen na nesprávných údajích, které prezentoval odborový svaz OSPO. Naše odpověď tedy uvede na pravou míru tato fakta," reaguje Mareček.

Proč neodejdu? Osobní důvody...

"V Albertu jsem pracovala 17 let a výplatu okolo 10 až 11 tisíc jsem začala brát až tento rok. Naštěstí jsem dostala odvahu a rozum a z Albertu jsem před měsícem odešla," uvádí jeden z mnoha nespokojených hlasů na odborářském Facebooku. S neskrytou identitou tam své zkušenosti líčí současní i minulí zaměstnanci a potvrzují nízké mzdy v tomto řetězci.

V diskusi se zaměstnanci Albertu se často objevují výzvy ke stávkám. "Udělejte stávku! Tohle je fakt nehorázné – v současné době, kdy je nízká nezaměstnanost, přece jen tak někoho nevyhodí," volá jeden z diskutujících.

Další lidé se ptají, proč zaměstnanci Aholdu nepřejdou ke konkurenci, která platí lépe. Většinou jsou za tím osobní důvody.

"Já osobně pracuji v Albertu, protože to mám blízko, stihnu tak vyzvedávat děti a můžu si plánovat víceméně směny podle hlídání dětí. A naštěstí můj manžel má nadstandardní plat," řekla online deníku Aktuálně.cz paní Alena z Moravskoslezského kraje.

"U nás na prodejně jsou neskutečné rozdíly platů – a to samo o sobě neprospívá obecné morálce. Jsme bývalá prodejna Intersparu, a tak ještě letos se některým upravovala mzda například z 59 na 64 korun za hodinu. Zaměstnanci, kteří nastupovali na začátku letošního roku, dostali kolem 74 korun, protože jsme potřebovali nalákat nové zaměstnance," popisuje stav na své pobočce.

Vadí jí, že zkušenější zaměstnanci mají méně než ti noví. "Také proto nám dost lidí nakonec přeběhlo do Lidlu za nadstandardním platem," dodává.

Nástupní mzda na pozici prodavač/prodavačka v současné době v Lidlu začíná na 18 625 korunách hrubého při čtyřicetihodinovém úvazku, průměrná mzda prodavačů v Lidlu dělá 20 382 korun, upřesnila mluvčí řetězce Zuzana Holá. Jako vánoční bonus navíc dostanou zaměstnanci Lidlu pokukázku ve výši 2000 korun na nákupy v Lidlu. V Albertu to bude 300 korun, zatímco odbory požadovaly při jednáních s vedením firmy 1000 korun.

Ahold loni v Česku zvýšil provozní zisk o 42 procent na 27 milionů eur, tedy zhruba na 730 milionů korun. Tržby obchodů Albert vzrostly loni o 16,5 procenta na 1,77 miliardy eur (zhruba 48 miliard korun). K výraznému růstu podle firmy přispělo sloučení s prodejnami Spar/Interspar. Ahold převzal tuzemské ztrátové obchody rakouské společnosti v srpnu roku 2014. Zaplatil za ně zhruba 5,2 miliardy korun. Celkové investice do přestavby supermarketů a hypermarketů firma odhadla na 1,35 miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy