Starší domy už nemusí mít energetický průkaz, souhlasí vláda

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
3. 9. 2014 15:33
Současně však zpřísní kontroly těch nemovitostí, které průkaz energetické náročnosti mít musí.
Průkaz energetické náročnosti budov
Průkaz energetické náročnosti budov | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Nemovitosti postavené před rokem 1947 zřejmě získají výjimku z povinnosti mít průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji či pronájmu. Vláda dnes souhlasila s novelou zákona o hospodaření energií, kterou navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Změnou se nyní budou zabývat poslanci.

Novela má ale současně zpřísnit kontroly těch nemovitostí, které takzvané energetické průkazy mít musí. Na prakticky nedostatečné možnosti kontrol upozornil v červnu online deník Aktuálně.cz. Státní energetická inspekce dosud může ohlídat průkazy jen u novostaveb, u nichž je existence průkazu podmínkou získání stavebního povolení. Neměla ale přehled o starších domech a bytech.

Moc drahé a zbytečné

Podle ministerstva je úleva určena převážně pro ty rodinné domy, pro jejichž vlastníky je zpracování průkazu příliš finančně náročné. K výjimce ale bude potřeba písemný souhlas obou stran – tedy jak prodejce či pronajímatele, tak kupujícího či nájemce.

"Výjimka byla navržena z důvodu nepoměru ceny průkazu energetické náročnosti vůči celkové hodnotě takto starých nemovitostí," vysvětluje mluvčí resortu průmyslu a obchodu Filip Matys.

Proti vyjmutí takto starých nemovitostí ze zákonné povinnosti vystoupilo ministerstvo životního prostředí, které se obávalo, že výjimka je v rozporu se směrnicí Evropské unie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc ale získal oficiální stanovisko Evropské komise, podle něhož je český záměr v pořádku. Podobná výjimka už platí i na Slovensku a Brusel s ní dosud neměl problém.

"U nemovitostí postavených před rokem 1947, které ani později neprošly žádnou významnou rekonstrukcí, je zřejmé, že jsou velmi nehospodárné. Mohou být tedy považovány za nejhorší kategorii G. Vypracování průkazu energetické náročnosti je v těchto případech nadbytečné," říká Jan Charvát, mediální zástupce Aliance Šance pro budovy sdružující více než 280 firem z oblasti výstavby a renovací budov.

Výjimku mají i družstevní byty

Průkaz energetické náročnosti si musí podle dosavadního znění zákona nechat zpracovat každý, kdo staví nový rodinný dům, prodává rodinný dům, kdo ho nově pronajímá nebo kdo renovuje více než čtvrtinu obálky. To samé pak platí pro bytové domy.

Výjimku tvoří například družstevní byty, na které se povinnost - vzhledem k tomu, že jde o převod práva k užívání, a nikoli prodej - nevztahuje. Pokud vládou dnes schválený návrh projde i Parlamentem, stanou se další výjimkou i nemovitosti postavené před rokem 1947.

Odklad do roku 2016 pak mají majitelé bytů při pronájmu. Ti mohou – namísto energetického průkazu – zatím dokládat objem spotřebovaných energií za poslední tři roky.

Energetický průkaz se nemusí předkládat ani při prodeji či pronájmu komerčních objektů s plochou menší než 50 metrů čtverečních. Povinnost se nevztahuje ani na prodej či pronájem chat a chalup nebo objektů, které jsou využívány pro náboženské účely.

Nová povinnost pro realitní kanceláře

Vládou podpořená novela má současně zpřísnit kontroly těch nemovitostí, které mít energetické průkazy musí. Kromě novostaveb, u nichž je průkaz podmínkou stavebního povolení, totiž Státní energetická inspekce neměla přehled o starších domech a bytech.

Nyní budou muset energetičtí specialisté, tedy „vydavatelé štítků", povinně evidovat všechny průkazy v databázi ENEX, kterou spravuje resort průmyslu a obchodu. Dosud byla tato evidence dobrovolná.

Ke zpřehlednění systému má přispět i nová povinnost pro realitní kanceláře. Budou muset zveřejňovat v inzerátech na nemovitosti energetickou třídu budovy. Státní energetická inspekce totiž často narážela na to, že „realitky“ odmítly zveřejnit údaje o prodejci nebo pronajímateli nemovitosti, čímž jí znemožnily kontrolu průkazů.

Kromě samotné existence průkazu energetické náročnosti budov se inspekce více zaměří také na kvalitu jejich zpracování. Podle odhadů Aliance Šance pro budovy je totiž přinejmenším každý dvacátý průkaz špatně zpracovaný, a neplní tak svoji funkci.

Za chybějící nebo špatně zpracovaný průkaz lidem hrozí pokuta od 50 do 100 tisíc korun, u právnických osob až 200 tisíc korun. Od ledna příštího roku bude minimální hranice pokuty navýšena na 100 tisíc korun.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy