Praha – Nemovitosti postavené před rokem 1947 zřejmě získají výjimku z povinnosti mít průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji či pronájmu. Vláda dnes souhlasila s novelou zákona o hospodaření energií, kterou navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Změnou se nyní budou zabývat poslanci.
Novela má ale současně zpřísnit kontroly těch nemovitostí, které takzvané energetické průkazy mít musí. Na prakticky nedostatečné možnosti kontrol upozornil v červnu online deník Aktuálně.cz. Státní energetická inspekce dosud může ohlídat průkazy jen u novostaveb, u nichž je existence průkazu podmínkou získání stavebního povolení. Neměla ale přehled o starších domech a bytech.
Moc drahé a zbytečné
Podle ministerstva je úleva určena převážně pro ty rodinné domy, pro jejichž vlastníky je zpracování průkazu příliš finančně náročné. K výjimce ale bude potřeba písemný souhlas obou stran – tedy jak prodejce či pronajímatele, tak kupujícího či nájemce.
"Výjimka byla navržena z důvodu nepoměru ceny průkazu energetické náročnosti vůči celkové hodnotě takto starých nemovitostí," vysvětluje mluvčí resortu průmyslu a obchodu Filip Matys.
Proti vyjmutí takto starých nemovitostí ze zákonné povinnosti vystoupilo ministerstvo životního prostředí, které se obávalo, že výjimka je v rozporu se směrnicí Evropské unie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc ale získal oficiální stanovisko Evropské komise, podle něhož je český záměr v pořádku. Podobná výjimka už platí i na Slovensku a Brusel s ní dosud neměl problém.
"U nemovitostí postavených před rokem 1947, které ani později neprošly žádnou významnou rekonstrukcí, je zřejmé, že jsou velmi nehospodárné. Mohou být tedy považovány za nejhorší kategorii G. Vypracování průkazu energetické náročnosti je v těchto případech nadbytečné," říká Jan Charvát, mediální zástupce Aliance Šance pro budovy sdružující více než 280 firem z oblasti výstavby a renovací budov.
Výjimku mají i družstevní byty
Průkaz energetické náročnosti si musí podle dosavadního znění zákona nechat zpracovat každý, kdo staví nový rodinný dům, prodává rodinný dům, kdo ho nově pronajímá nebo kdo renovuje více než čtvrtinu obálky. To samé pak platí pro bytové domy.
Výjimku tvoří například družstevní byty, na které se povinnost - vzhledem k tomu, že jde o převod práva k užívání, a nikoli prodej - nevztahuje. Pokud vládou dnes schválený návrh projde i Parlamentem, stanou se další výjimkou i nemovitosti postavené před rokem 1947.
Odklad do roku 2016 pak mají majitelé bytů při pronájmu. Ti mohou – namísto energetického průkazu – zatím dokládat objem spotřebovaných energií za poslední tři roky.
Energetický průkaz se nemusí předkládat ani při prodeji či pronájmu komerčních objektů s plochou menší než 50 metrů čtverečních. Povinnost se nevztahuje ani na prodej či pronájem chat a chalup nebo objektů, které jsou využívány pro náboženské účely.
Nová povinnost pro realitní kanceláře
Vládou podpořená novela má současně zpřísnit kontroly těch nemovitostí, které mít energetické průkazy musí. Kromě novostaveb, u nichž je průkaz podmínkou stavebního povolení, totiž Státní energetická inspekce neměla přehled o starších domech a bytech.
Nyní budou muset energetičtí specialisté, tedy „vydavatelé štítků", povinně evidovat všechny průkazy v databázi ENEX, kterou spravuje resort průmyslu a obchodu. Dosud byla tato evidence dobrovolná.
Ke zpřehlednění systému má přispět i nová povinnost pro realitní kanceláře. Budou muset zveřejňovat v inzerátech na nemovitosti energetickou třídu budovy. Státní energetická inspekce totiž často narážela na to, že „realitky“ odmítly zveřejnit údaje o prodejci nebo pronajímateli nemovitosti, čímž jí znemožnily kontrolu průkazů.
Kromě samotné existence průkazu energetické náročnosti budov se inspekce více zaměří také na kvalitu jejich zpracování. Podle odhadů Aliance Šance pro budovy je totiž přinejmenším každý dvacátý průkaz špatně zpracovaný, a neplní tak svoji funkci.
Za chybějící nebo špatně zpracovaný průkaz lidem hrozí pokuta od 50 do 100 tisíc korun, u právnických osob až 200 tisíc korun. Od ledna příštího roku bude minimální hranice pokuty navýšena na 100 tisíc korun.
