Praha - Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je potřeba znovu zavést nemocenskou v prvních třech dnech nemoci. Výše dávky by ale závisela na dohodě odborářů se zaměstnavateli i na "možnostech úpravy" odvodů na nemocenské pojištění.
Vláda má zrušení takzvané karenční doby ve své koaliční smlouvě s podmínkou, že se na tom dohodne tripartita. Zaměstnavatelé jsou přitom proti.
Podle premiéra by nemocenská v prvních třech dnech stonání měla být o něco nižší než v dalších dnech. Od 4. do 14. dne platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to 60 procent výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
"V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu," uvedl předseda vlády.
Podle něj výše dávky bude záležet na dohodě mezi odboráři a zaměstnavateli i na "možnostech úpravy eventuální platby pojistného", tedy nejspíš na shodě na případném zvýšení odvodů. Sobotka řekl, že k diskusi vyzval i koaliční partnery - ANO a lidovce.
"Já se k tomu (zrušení karence) stavím negativně, protože samozřejmě na podnikatelích je už dost velká zátěž," uvedl v Bruselu Babiš. Poukázal na podmínku, že musí být dohoda v tripartitě. "Pokud vím, tak zaměstnavatelé jsou proti, takže uvidíme, až to bude na stole, k čemu dospějeme," dodal.
Vláda ve své koaliční smlouvě uvedla, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom dohodne tripartita.
Odbory na posledním loňském tripartitním zasedání avizovaly, že zrušení takzvané karenční doby budou letos prosazovat. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že je nejdřív nutné znát vývoj výdajů a další ukazatele a také diskutovat o výši pojistného pro zaměstnavatele. Konkrétní částky, jak by měla dávka vypadat, nechtěl zatím přiblížit.
S návrhem na zrušení karenční doby přišel i místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) s kolegy. Vlastní návrh mají také komunisté, podle nich by se mělo vyplácet v nemoci 100 procent výdělku. "Bohužel v Senátu a Sněmovně jsou tyto dva návrhy. Doufám, že autoři ale raději přijmou dohodu sociálních partnerů s vládou a návrhy třeba stáhnou," uvedl Středula.
Zda se téma dostane do tripartitního programu už 2. února, není zatím jasné. Podle Sobotky budou předáci se zaměstnavateli hledat shodu letos v prvním pololetí.
Zaměstnavatelé jsou ale proti, a je tedy otázkou, jak chce Sobotka dospět k dohodě. „Z prosincového průzkumu svazu mezi 304 firmami vyplynulo, že pro zrušení je jich pouze 18 procent, a to ještě z odvětví bankovnictví, IT, poradenství, energetiky, kde je pracovní neschopnost obecně nízká,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Proti je také druhý ze zástupců zaměstnavatelů na tripartitě, tedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Jak se nemocenská počítá
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Nemocenská se pak vyplácí od 15. dne nemoci.
Podle kalkulačky ministerstva práce tak člověk s průměrným měsíčním příjmem 15 tisíc korun dostane za poslední týden třítýdenního stonání nemocenskou 1869 korun, pracovník s průměrným výdělkem 25 tisíc korun pak 3108 korun a zaměstnanec se mzdou 65 tisíc korun pak 5495 korun.
Dávky se počítají z průměrného denního příjmu. Z částky do 888 korun se bere 90 procent, od 888 do 1331 korun 60 procent a od 1331 do 2662 pak 30 procent. Denní nemocenská od 15. dne dosahuje 60 procent součtu. Maximální denní dávka může činit 879 korun, připadne lidem s příjmem zhruba 81 tisíc korun a víc.
