První tři dny nemoci mají být opět placené. Firmy jsou proti

Petr Kučera Petr Kučera
13. 1. 2015 14:40
Návrh senátora Zdeňka Škromacha by vláda neměla podpořit, pokud se změnou nebudou souhlasit i zaměstnavatelé.
Raději v práci. (ilustrační foto)
Raději v práci. (ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – Návrh skupiny senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem z ČSSD, aby stát opět proplácel první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, má zatím jen malou šanci na schválení. Odmítají jej totiž oba zaměstnavatelské svazy účastnící se tripartity. A právě dohodou takzvaných sociálních partnerů podmínila vládní koalice podporu této změny.

Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Do koaliční smlouvy s ANO a KDU-ČSL se jej ale podařilo dostat jen s podmínkou – „pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě“.

Vláda by tedy musela porušit případnou dohodu se zaměstnavateli jako v případě minimální mzdy, kterou oproti kompromisním 500 korunám zvýšila od ledna o 700 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož kompetence nemocenská spadá, se k tomu ale zatím nechystá. „Na podobě návrhu by se měli shodnout sociální partneři. Totéž tedy platí i o návrhu senátora Škromacha,“ říká ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Počkejte na tripartitu

Také Svaz průmyslu a dopravy počítá s tím, že platí slib z koaliční smlouvy, tedy projednání na tripartitě, a nikoliv koaliční podpora jednostranné senátorské iniciativy.

Zaměstnavatelé jsou přitom jasně proti. „Z prosincového průzkumu svazu mezi 304 firmami vyplynulo, že pro zrušení je jich pouze 18 procent, a to ještě z odvětví bankovnictví, IT, poradenství, energetiky, kde je pracovní neschopnost obecně nízká,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Proti je také druhý ze zástupců zaměstnavatelů na tripartitě, tedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Vláda za celý loňský rok s vlastní aktivitou v tomto směru nepřišla. Téma proto zkouší na tripartitu dostat odboráři. Svůj návrh na zrušení takzvané karenční doby (neproplácení prvních tří dnů) přinesla na podzim Českomoravská konfederace odborových svazů, nakonec ale tento bod není zařazen ani na nejbližší únorovou schůzi. I to může být důvodem, proč nyní s vlastním pokusem přichází Škromach.

Jde o miliardy ročně

I kdyby odborářský návrh prošel, dostávali by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci výrazně nižší částku než ve zbytku pracovní neschopnosti. Podobně jako do roku 2007 by totiž získali jen 25 procent takzvaného denního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím více člověk vydělává, tím více se mu tento základ krátí). Člověk s průměrnou mzdou by tedy za první tři dny nemoci dostal zhruba 250 korun denně. Od čtvrtého dne nemoci se pak proplácí 60 procent základu.

Proti zrušení karenční doby jsou vedle firem zejména ODS a TOP 09. Místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek argumentuje mimo jiné výraznými úsporami ve státním rozpočtu, aniž by to mělo dopad na zdraví populace. Ministerstvo ještě pod Kalouskovým vedením spočítalo úsporu na přinejmenším miliardu a půl korun ročně.

Čísla od České správy sociálního zabezpečení, která má online deník Aktuálně.cz, přitom připouštějí ještě výrazně vyšší úspory. Zatímco v roce 2007, kdy se ještě první tři dny nemoci proplácely, činily výdaje z nemocenského pojištění na dočasnou pracovní neschopnost 27,88 miliardy korun, v roce 2008 – po zavedení karenční doby – klesly o tři miliardy. První tři dny nemoci se přitom v roce 2008 neproplácely jen během prvního pololetí – na zbytek roku je pak opět „vrátil“ Ústavní soud. Meziroční porovnání však může být zkreslené i množstvím dalších „sezónních“ faktorů, například chřipkovými epidemiemi.

Ústavní soud už není proti

První tři dny nemocenské přestala vyplácet vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Vedle rozpočtových úspor argumentovala hlavně zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

Už v polovině roku ale Ústavní soud vyhověl návrhu tehdy opoziční ČSSD a škrty v nemocenské zrušil. Podle soudců je toto omezení v rozporu s ústavním právem na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. „Jedná se o poněkud pohodlný až svévolný postup státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců,“ uvedl Ústavní soud. „Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Nedotčena zůstala i jejich povinnost platit takzvané regulační poplatky, vyhledají-li lékařskou pomoc,“ zdůraznili soudci.

Ve druhém pololetí roku 2008 tak byla pracovní neschopnost opět proplácena od začátku, ale pouze do konce roku. Od ledna 2009 pak totiž začala platit další, ještě výraznější změna prosazená Topolánkovou vládou: Prvních čtrnáct dnů nemoci nově platí zaměstnavatelé formou náhrady mzdy, přičemž první tři dny se neproplácejí. Teprve po čtrnácti dnech dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu. Jako kompenzaci současně vláda snížila povinné odvody na pojištění. (Ještě větší zátěž pak firmám naložila v letech 2011 až 2013, kdy dočasně prodloužila jimi vyplácenou náhradu mzdy z 14 na 21 dnů).

Podruhé už ale ČSSD u Ústavního soudu neuspěla. Vládě pomohly právě „systémové změny“ a snížení pojistného. Soudci v roce 2012 konstatovali, že třídenní výpadek příjmů je sice jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. "Taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a lidi nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl tehdy soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Karenční doba prošla podle Ústavního soudu "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Uplatňuje se také v jiných státech.

Úspory hlavně díky firmám

Právě přenesení „nemocenské“ v prvních 14 až 21 dnech na zaměstnavatele vedlo v následujících letech ještě k výraznějším úsporám v nemocenských dávkách. Ze zmíněných téměř 28 miliard za rok 2007, kdy nemocenskou ještě platil stát včetně prvního dne, klesly v roce 2009 výdaje státu na 18,2 miliardy korun, v letech 2012 a 2013 dokonce na zhruba 12 miliard.

Výrazně klesl také počet dočasných pracovních neschopností. Zatímco v roce 2007 jich bylo ukončeno 2,86 milionu, například v roce 2012 to byla méně než polovina – 1,21 milionu. Téměř o polovinu klesl také počet prostonaných dnů.

Odboráři ale argumentují tím, že lidé si kvůli vyléčení raději berou dovolenou, což je v rozporu s jejím účelem. „Lidé navíc nejsou správně léčeni nebo chodí nemocní do práce, přecházejí nemoci a ohrožují tím i další zaměstnance,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odlišný názor na produktivitu mají zástupci zaměstnavatelů. „V prvních třech dnech je minimální možnost zaměstnavatele kontrolovat dodržování režimu pracovní neschopnosti. Projde-li proplácení těchto dnů, byť pouze v rozsahu 25 procent průměrného výdělku, bude docházet k většímu zneužívání. Rovněž se, byť v omezené míře, zvýší neefektivní náklady na pracovní sílu,“ říká za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů její tajemník Jan Zikeš.

Zneužívání a nižší produktivity se obává také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jeho názor potvrzuje také prosincový průzkum mezi členskými firmami. Ty se vedle zneužívání obávají hlavně zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti, a tedy přetěžování stávajících zaměstnanců či nárůstu přesčasové práce. Znamenalo by to pro ně také další změny počítačových programů či zvýšení nákladů na kontrolu nemocných zaměstnanců.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Lesy ČR smějí kvůli kůrovci kácet v Boubínském pralese

Státní podnik Lesy České republiky dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu hodlá odvolat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy