Čím více se o společnost Boeing zajímají federální vyšetřovatelé ve Spojených státech, tím méně důvěřují výrobci letadel jeho klienti. "Naši pasažéři ztratili důvěru v létání s typem Max 8," odpověděl televizi CNN mluvčí aerolinky Garuda Ikhsan Rosan na otázku, proč firma zrušila zakázku původně na padesát letadel.
Jeden stroj už do své flotily Garuda zařadit stihla, o dalších 49 podle nových informací zájem nemá. Celková cena zakázky v roce 2014 činila 4,9 miliardy dolarů (v přepočtu 111 miliard korun). Zástupci Boeingu se chystají na konci března na cestu do Jakarty, kde chtějí s vedením aerolinky o zrušeném kontraktu ještě jednat.
Garuda je prudce rostoucí indonéská letecká společnost, která provozuje momentálně 141 letounů. Poradenská společnost Skytrax ji pravidelně zařazuje mezi aerolinky s nejlepším servisem pro zákazníky.
Důvodem, proč se letecká společnost rozhodla vypovědět miliardovou zakázku, jsou havárie dvou letadel typu 737 Max 8, které se staly v rozmezí pěti měsíců. Letadla se zřítila několik minut po startu a na jejich palubách zemřeli všichni cestující i celá posádka.
Po druhé havárii se Evropská agentura pro bezpečnost letectví, ale i Čína, Austrálie a nakonec i Spojené státy rozhodly dočasně zakázat provoz tohoto typu letadel. Teprve poté doporučil uzemnit všechny stroje z řady Max i sám Boeing.
Americký výrobce letadel odhadoval v letošním roce tržby z prodeje letadel z řady 737 na 35 miliard dolarů (795 miliard korun). Devadesát procent z toho mělo jít právě z prodeje modelů Max. Od roku 2011 si různé aerolinky po celém světě objednaly přes pět tisíc těchto letadel. Americký výrobce jich zatím stihl dodat jen 376 a žádné z nich v současnosti nesmí do vzduchu.
Společnost Air Canada, která je po amerických Southwest Airlines druhým největším provozovatelem těchto strojů, už oznámila, letouny vyřadí z flotily nejméně do začátku července. Z toho se dá usuzovat, že od Boeingu momentálně nečeká žádné rychlé řešení problému v rámci týdnů.
Výroba letadel však stále pokračuje. Analytici banky JPMorgan spočítali, že pokud by se i další aerolinky rozhodly po vzoru Garudy zrušit své objednávky a Boeing zcela ukončil výrobu 737 Max, mohl by hrubý domácí produkt Spojených států klesnout až o 0,15 procenta. Roční obrat samotného výrobce činí 215 miliard dolarů (4,8 bilionu korun). Od druhé nehody letounu 9. března klesla akciová hodnota firmy o 28 miliard dolarů.
Letouny má objednané například irský nízkonákladový dopravce Ryanair. Podle slov marketingového ředitele aerolinky Kennyho Jacobse firma zatím nehodlá podmínky smlouvy měnit. "Pro nás se nic se nemění, protože stále čekáme na výsledky vyšetřování," dodal pro agenturu Reuters.
Air crash investigators are probing the MCAS anti-stalling system that is fitted to Boeing's 737 MAX 8 jets. Infographic explains how the system is meant to prevent engine stalls and similar characteristics in the Lion Air and Ethiopian Airlines crasheshttps://t.co/0zwdfdtFAW pic.twitter.com/ZZ6mUVOG34
— AFP news agency (@AFP) March 22, 2019
Zrušit objednávku na nové Boeingy však plánují podle neoficiálních informací aerolinky Lion Air, kterým patřil stroj, který se loni v říjnu zřítil do moře. S americkým výrobcem mají uzavřený kontrakt na 200 kusů za celkových 22 miliard dolarů (501 miliard korun). Oficiálně se k tomu však zatím vedení dopravce odmítlo vyjádřit.
Evropský rival Airbus se ovšem nemůže těšit, že mu objednávky odřeknuté Boeingu jen tak spadnou do klína. Už nyní je totiž na kraji svých výrobních kapacit a nezvládl by letadla v potřebném čase aerolinkám dodat.
Boeing zavede varování před vadným senzorem
Podle posledních informací od amerického Federálního leteckého úřadu, který nehody vyšetřuje, jsou si obě neštěstí podobná. Sám Boeing v tiskové zprávě říká, že s úřadem při vyšetřování spolupracuje. Zároveň představil novou verzi softwaru v letadlech a hodlá nechat přezkoumat výcvik pilotů.
Podle listu Financial Times chce firma do letadel nově umístit také varovnou kontrolku, která by piloty upozornila v případě, že nefungují klíčové senzory. Právě špatná činnost nových senzorů na přední části letadla, které měly samy vyrovnávat náklon letounů, a nedostatečný výcvik a proškolení pilotů na nové stroje jsou podle odborníků možnou příčinou havárií, při kterých přišlo o život 346 lidí.
