Příliš levné peníze končí, ČNB chystá další zásah. Projděte si, jak to poznáte v peněžence

Petr Kučera Petr Kučera
2. 8. 2017 5:30
ČNB se tři a půl roku snažila měnovými intervencemi zvýšit inflaci a podpořit hospodářský růst. Nyní usiluje o opak. Proč chce přibrzdit ekonomický růst a jak se to projeví na úsporách, kurzu koruny, hypotékách nebo mzdách? Připravili jsme praktický přehled.
Získat úvěr bude dražší než dosud. (ilustrační foto)
Získat úvěr bude dražší než dosud. (ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Čtvrteční jednání centrálních bankéřů bude nejsledovanější od začátku dubna, kdy se rozhodli ukončit měnové intervence. Mnoho analytiků očekává, že bankovní rada ČNB poprvé po téměř deseti letech zvýší úrokové sazby. A když ne teď, tak v září už téměř jistě.

Základní sazba vyhlašovaná ČNB naposledy stoupla v únoru 2008. Od té doby ji centrální banka postupně snižovala až do listopadu 2012, kdy klesla na minimální úroveň 0,05 procenta, na níž se drží dosud.

Půjde o malý krok z pohledu výše sazby, ale velký signál pro českou ekonomiku: ČNB "zdraží peníze", aby přibrzdila příliš vysokou inflaci. Snaží se také hasit přehřívající se ekonomiku - tedy stav, kdy roste rychleji, než je podle ČNB zdravé. Varovné je hlavně prudké zdražování nemovitostí, které je nejvyšší v EU.

Zjednodušeně řečeno: Zatímco bankovní rada ČNB se - pod jiným guvernérem, v jiném složení a podle ní za jiného stavu ekonomiky - tři roky snažila měnovými intervencemi zvýšit inflaci a podpořit hospodářský růst, nyní usiluje o opak. V důsledku to povede i k dalšímu posílení koruny.

Běžný člověk to zřejmě pocítí na levnější dovolené v cizině nebo dostupnějším zboží z dovozu, na druhou stranu s odstupem hrozí také zpomalení růstu mezd. Firmy totiž začnou být kvůli "dražším penězům" opatrnější, mohou omezit riskantní investice. Rozhodnutí ČNB se projeví na dražších úvěrech pro firmy i občany včetně hypoték, na druhou stranu vklady v bankách mohou opět začít vynášet o trochu více než v posledních letech.

Trh se pročistí

"Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Dopad vyšších sazeb ČNB

  • Úvěry a hypotéky: Úroky pro lidi i firmy stoupnou, zadlužit se tedy bude méně snadné než dosud.
  • Vklady (spoření): Výnos z uložených peněz může stoupnout, i když v Česku toto obecné pravidlo platí méně než v minulosti.
  • Kurz koruny: Zájem o českou měnu vzroste, ta díky tomu posílí. Úspory a kupní síla Čechů se tak zhodnotí.
  • Inflace: Zdražování zboží a služeb by nemělo být tak výrazné jako v posledních měsících, ČNB chce inflaci vrátit na "zdravá" dvě procenta.
  • Mzdy: Firmy (zejména exportéři) začnou být opatrnější, trh se může pročistit. Nižší tempo ekonomického růstu tak může přibrzdit i zvyšování mezd. Nezaměstnanost sice může stoupnout, ovšem podniky nyní marně shánějí zaměstnance a pomáhají si jejich dovozem z ciziny.

Češi v zahraničí si už podle něj nebudou muset připadat jako "chudí příbuzní", opět začnou postupně pociťovat výhodu silnější koruny, nakonec se dočkají i lepšího úročení vkladů. Na druhou stranu jim zdraží hypotéky i spotřebitelské úvěry.

"Růst sazeb může dost dobře vyústit v obrat hospodářského cyklu. Fáze útlumu dříve či později dorazí. Zadělává se na ni už nyní, právě levnými penězi. Ty proudí i tam, kam by proudit neměly - část aktuálně realizovaných projektů, podnikatelských záměrů nebo investic prostě není rentabilní, a trh se tudíž musí pročistit," vysvětluje Kovanda.

Také podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela první zvýšení sazeb běžný člověk nijak výrazně nepocítí. "Vklady asi o nic moc lépe úročené nebudou, protože po intervencích je na trhu tolik peněz, že banky nevědí, co s nimi, a tak nechtějí odměňovat klienty, že jim posílají další. Kdyby sazby vzrostly výrazněji, tak se můžeme dočkat i vyšších úroků na spořících účtech, ale rozhodně to bude o méně než zvýšení sazeb ČNB," očekává.

Mírně zdražit by podle Zeisela mohly úvěry, ale i zde se bude jednat jen o malé částky. Koruna by však mohla posílit, protože úrokový rozdíl mezi eurozónou a Českem se rozšíří, takže tuzemská měna se stane pro investory atraktivnější. "Na mzdy nebude mít rozhodnutí ČNB v současnosti žádný vliv," dodává Zeisel.

Ani podle ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nelze čekat, že by se hned zvýšily úroky na spořicích účtech či termínovaných vkladech - reagovat by mohly až s určitým zpožděním. Výraznější dopad očekává u hypoték.

"Ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat po malých krůčcích, i tak může tento krok ovlivnit hypoteční sazby. Trh totiž začne zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což se projeví v růstu tržních sazeb delších splatností, od nichž se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů," upřesňuje Seidler.

U spotřebitelských úvěrů bude podle něj dopad mírnější. U nich je stále vyšší prostor snižovat marže poskytovatelů kvůli vysoké konkurenci na bankovním trhu.

Koruna dál posílí

Bezprostřední dopad má - byť zatím jen očekávaný - krok ČNB na kurz české měny. Ta už nyní útočí na hranici 26 korun za euro. Díky vyšším úrokům (výnosům) se pro investory stane atraktivnější než jiné měny.

A silnější koruna už České národní bance nevadí. Na jedné straně zlevní dovozy a přibrzdí tím inflaci, na druhé straně ztíží pozici českých exportérů (zdraží jejich zboží v zahraničí), čímž může přibrzdit růst mezd ve firmách a tedy - opět - i inflaci.

"Investoři nakupují měny, které se jim lépe úročí. Jestli tedy ČNB zvedne sazby, tak přiláká další kapitál, tím se zvedne zájem o korunu a ta posílí. Posilující koruna sníží dovozní ceny a tím i celkový cenový růst. Navíc ještě kurz malinko brzdí exportéry, protože zdražuje jejich vývoz. To zase chladí ekonomiku, když má ČNB pocit, že ta se přehřívá," upřesňuje analytik Komerční banky Viktor Zeisel.

"Vyšší sazby zajistí větší poptávku po koruně. A po čem je poptávka, to zdražuje. V řeči měnových kurzů to znamená posílení koruny," potvrzuje ekonom Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance. V mezinárodním měřítku by tak drobně narostlo bohatství Čechů. Na druhé straně by ale silnější koruna znamenala drobné zhoršení konkurenceschopnosti českého zboží.

Ceny mají růst jen mírně

Jedním z hlavních úkolů centrálních bank je snaha o cenovou stabilitu - tedy pouze mírný růst cen, který je předvídatelný a bez nepříjemných šoků pro lidi i firmy. ČNB si jako svůj inflační cíl už dříve stanovila dvě procenta.

Ještě v listopadu 2013 se přitom bála o pokles cen, tedy deflaci - ta byla jedním z hlavních důvodů, proč rada ČNB vedená tehdy Miroslavem Singerem zahajovala měnové intervence s cílem oslabit korunu. Chtěla také podpořit ekonomiku, která stojí hlavně na exportu. K intervencím sáhla poté, co vyčerpala možnosti "zlevňovat peníze" formou snížení úrokových sazeb.

Inflace, která se až do loňského října držela hluboko pod 2% cílem, letos naopak míří až k 2,5 procenta a ČNB se bojí, že dál poroste. Nezaměstnanost je rekordně nízká, lidé se nebojí utrácet, stejně jako firmy. I kvůli neuváženým investicím však hrozí vznik "bublin", jejichž splasknutí by lidem i firmám přineslo tvrdý náraz.

ČNB proto zřejmě po letech použije základní nástroj, jímž může inflaci a hodnotu peněz usměrňovat. Od úrokových sazeb ČNB se totiž - byť ne zcela automaticky - odvíjejí tržní úroky, tedy hlavně dostupnost úvěrů pro podnikatele i běžné občany. Cílem je, aby se méně (uvážlivěji) utrácelo, což může v důsledku zpomalit i hospodářský růst.

Centrální banka s guvernérem Jiřím Rusnokem se snaží zasáhnout se značným předstihem - maximální účinek takových opatření se obvykle projeví zřejmě až za rok nebo déle. Ve čtvrtek se podle ekonoma ČSOB Petra Dufka vlastně ukáže, jestli ČNB věří v trvalejší inflaci a rychlý růst mezd, a považuje tedy za nutné zasáhnout.

Nejde o "krádež úspor", naopak

V hodnocení, zda je zvyšování sazeb letos vhodné a zda může ekonomice prospět, jsou analytici jednotnější než v názorech na měnové intervence (zejména pokud šlo o jejich prodlužování). Obávat se nemusejí ani lidé, kteří v umělém oslabování koruny viděli "krádež úspor" - tentokrát jde o opačný krok.

"Pokud by ČNB zvýšila úrokové sazby, byl by to krok opačným směrem, než bylo zahájení intervencí, které přineslo oslabení koruny. Vyšší sazby jsou krokem k přísnější měnové politice, a tedy silnější koruně. Optikou ze zahraničí by to následně znamenalo zhodnocení korunových úspor," potvrzuje ekonom Jiří Cihlář z Next Finance. Nicméně případné zvýšení sazeb o čtvrt bodu je podle něj miniaturním zásahem proti tomu, co znamenalo umělé oslabení měny směrem nad úroveň 27 korun za euro.

Také Viktor Zeisel z Komerční banky zdůrazňuje, že ČNB nyní dělá opak toho, co při intervencích. Zvyšuje - i když jenom hodně málo - zhodnocení úspor a dělá kroky, které vedou k posílení koruny. "Nicméně ČNB se nemůže nikdy zavděčit všem. Na zvyšování sazeb doplatí ti, kteří se chtějí zadlužit, zatímco ti, kteří peníze půjčují (střadatelé), na tom vydělají," vysvětluje.

Klíčové sazby ČNB

Dvoutýdenní repo sazba a diskontní sazba určují, za jakých podmínek ČNB přijímá vklady od tuzemských bank. Čím vyšší úrok nabídne, tím víc peněz si u ní běžné banky uloží - tím ČNB takzvaně stahuje likviditu, tedy množství peněz na finančním trhu dostupných pro úvěry lidem a firmám.

"Když má obchodní banka přebytek peněz (třeba přijala více vkladů, než kolik upotřebí na úvěrech), může s nimi udělat dvě věci. Buď je poskytnout jiné bance (za úrokovou sazbu mezibankovního trhu PRIBOR), která třeba nepřijala tolik vkladů, aby pokryla úvěry. Nebo je právě uložit u ČNB - a to je sázka na jistotu," vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Jedna obchodní banka nepůjčí jiné obchodní bance, pokud za to nezíská určitý úrok navíc oproti uložení peněz u ČNB. Diskontní sazba tedy představuje spodní hranici pro tržní úrokovou sazbu PRIBOR.

Čím nižší PRIBOR je, tím nižší jsou zpravidla úvěry pro klienty jakékoli obchodní banky. Obchodní banky úročí své produkty (hypotéky, spotřebitelské úvěry,…) tak, že vyjdou z PRIBORu, přičtou přirážku za riziko a ziskovou marži.

PRIBOR přitom zároveň nebude vyšší, než je třetí z klíčových sazeb ČNB - sazba lombardní. "Ta určuje, za jaký úrok si obchodní banky mohou od ČNB naopak půjčit. ČNB má jistotu, že banky si nebudou na mezibankovním trhu půjčovat za sazbu vyšší, než je sazba lombardní. Proč by si půjčovaly dráž, když si mohou od ČNB půjčit levněji. Lombardní sazba tedy představuje horní hranici pro úrokovou sazbu PRIBOR," vysvětluje Kovanda.

"Na rozdíl od kurzového závazku (intervencí) jde o tradiční nástroj měnové politiky," připomíná Jakub Seidler z ING Bank. "Růst ekonomiky je v poslední době nad očekávání příznivý, v některých ohledech jsou již patrné známky přehřívání. Nulové úrokové sazby tak již zcela jistě nejsou konzistentní se současným ekonomickým vývojem a vedou ke vzniku různých nerovnováh, například na trhu nemovitostí. Mírné zpřísnění měnové politiky prostřednictvím úrokových sazeb lze tak považovat za žádoucí," domnívá se.

Možná až na podzim

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozorňuje, že růst sazeb v tomto týdnu není jistý a centrální bankéři si možná počkají na podzim - i kvůli silnější koruně. S tím souhlasí i Jiří Cihlář z Next Finance.

"Vycházíme z myšlenky, že po konci intervencí je nyní lepší nespěchat a vyčkat se zvyšováním sazeb. Už proto, že nízké sazby v porovnání s intervencemi za zhruba dva biliony korun téměř nic nestojí," říká Cihlář.

Bureš připomíná, že Evropská centrální banka zatím jde zcela opačným směrem a ČNB se těžko odhodlá v nejbližších měsících k agresivnějšímu zdražování peněz. To by totiž výrazně posílilo korunu a srazilo inflaci níž, než si centrální banka přeje. Výrazný dopad na cenu peněz pro domácnosti tedy nečeká.

"Navíc úrokové sazby hypoték vice odrážejí výnosy kratších českých dluhopisů se splatností do pěti let. V jejich případě nelze sázet na výraznější nárůst výnosů do chvíle, než otočí kormidlo i Evropská centrální banka a zastaví se spekulativní příliv peněz do korun. Značná část z těchto peněz totiž končí právě v českých dluhopisech a drží jejich výnos pod nulou - nehledě na technicky kladnou základní sazbu ČNB," dodává.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Policie v Berlíně zadržela Syřana kvůli přípravě atentátu. Koupil už chemikálie na bombu

Německá policie zadržela v úterý v Berlíně muže, kterého podezřívá z přípravy teroristického útoku. Šestadvacetiletý Syřan hledal na internetu informace o tom, jak sestrojit bombu. Nakoupil si už i chemikálie, které se při výrobě výbušnin používají, informovala s odvoláním na prokuraturu agentura DPA.

Muže v německém hlavním městě zadržela speciální policejní jednotka, která zároveň prohledala jeho byt. Případem se zabývá generální státní zastupitelství v Karlsruhe, které má na starosti mimo jiné právě vyšetřování terorismu. Podle něj Syřan komunikoval od počátku tohoto roku s dalšími lidmi na islamistickém chatu za účelem "přípravy teroristického útoku". 

Zdroj: ČTK
Další zprávy