Praha– Pravidla pro rozpočtovou odpovědnost proti nadměrnému zadlužování Česka asi budou jen v běžném zákoně. Sněmovna jej dnes - na rozdíl od "finanční ústavy" díky hlasům vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL schválila.
Předloha stanoví, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Plnění fiskálních pravidel má podle normy hodnotit nová rozpočtová rada.
Zákon, který ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, stanoví, že při překročení hranice pro zadlužení bude muset vláda předložit návrhy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů tak, aby vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vyrovnané by měly být rozpočty zdravotních pojišťoven. Jako vyrovnané nebo přebytkové by své rozpočty musely sestavovat obce a kraje.
Výjimky pro krizi i válku
Nová pravidla mají vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku, pro samosprávy mají začít platit o rok později.
Pro předlohu hlasovalo 101 ze 169 přítomných poslanců z řad koaličních ČSSD, ANO a KDU-ČSL a z opozičního Úsvitu a nezařazení poslanci. Proti bylo 49 poslanců, hlavně z KSČM a ODS, členové dolní komory za TOP 09 se vesměs hlasování zdrželi.
Pro výše uvedená omezení by existovaly i výjimky. Nemusela by se uplatňovat například při významném zhoršení ekonomického vývoje a při nouzovém nebo válečném stavu.
V případě, že by dluh veřejných financí přesáhl 60 procent hrubého domácího produktu, vláda by podle normy navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji ale zákon stanoví povinnosti jen pro obce a kraje, pokud tuto hranici překročí jejich zadlužení. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu.
Ústavní zákon neprošel
Ve středu dopoledne přitom poslanci rozhodli, že Česko nebude mít finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování. Vládní předlohu neschválili. Pro třípětinovou většinu, potřebnou pro schválení ústavního zákona, v dolní komoře chyběly hlasy.
Rozpočtový výbor doporučil poslancům, aby ústavní zákon schválili ve znění pozměňovacího návrhu ODS, který do něj zaváděl konkrétní parametry. Ve výboru s tím souhlasilo ministerstvo financí a dnes i ministr financí Andrej Babiš(ANO). Proti návrhu se ale vyslovil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) s tím, že ústavní zákon má být obecný. Už předem řekl, že pokud návrh ODS projde, sociální demokraté zákon jako celek nepodpoří.
Poslanci sice v dílčím hlasování pozměňovací návrh ODS podpořili, ale při závěrečném hlasování pro ústavní zákon hlasovalo jen 75 ze 171 přítomných poslanců. Závěrečné hlasování rozdělilo vládní koalici. Členové dolní komory za ČSSD a TOP 09 se hlasování zdrželi, proti byli komunisté. Ze sociálních demokratů hlasoval pro zákon pouze ministr vnitra Milan Chovanec. Poslanci vládního hnutí ANO a KDU-ČSL zákon podpořili stejně jako občanští demokraté.
"Je mi líto, že jsme nenašli dohodu nad ústavním zákonem," řekl po hlasování Babiš. "Hlavním cílem úpravy je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky," uvedl ještě v rozpravě před hlasováním. Poznamenal, že Česko nemá finanční ústavu jako poslední země v Evropě, což kazí pohled na veřejné finance země.
Navrhovaný strop pro zadlužení je 55 procent hrubého domácího produktu, nyní je zadlužení asi 35,5 procenta, dodal.
Podle předsedy TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska obsah předlohy neodpovídá jejímu názvu. "Budeme mít ústavní zákon, který umožní vládě chovat se naprosto rozpočtově neodpovědně," řekl také ještě v rozpravě.
"Upínat naděje jen k podílu dluhu na HDP je do jisté míry pofiderní," řekl Jiří Dolejš (KSČM). Většina evropských zemí maastrichtské kritérium pro hranici zadlužení 60 procent HDP hluboce nesplňuje, upozornil. V evropském fiskálním kompaktu jsou jiné mechanismy, dodal.
"Je zvláštní, když vláda říká, že má nějakou prioritu, a nejsilnější vládní strana hlasuje proti," řekl po hlasování předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
