Počet letů nad Českem byl loni nejvyšší v historii, jedničkou je Lufthansa

ČTK ČTK
8. 2. 2018 11:30
Zatímco v roce 1993 přelétlo na Českem zhruba 154 tisíc letadel, loni už jich bylo přes 853 tisíc.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Počet letů nad Českem byl loni nejvyšší za posledních 25 let, meziročně stoupl o dvě procenta na 853 420. Nejčastěji létá nad republikou německá společnost Lufthansa. Oznámil to státní podnik Řízení letového provozu ČR (ŘLP).

Na nejvytíženějším letišti Česka v pražské Ruzyni stoupl meziročně počet pohybů letadel téměř o desetinu.

Počet pohybů letadel nad republikou vytrvale roste za celou dobu existence samostatného Česka. V roce 1993 činil zhruba 154 000, v roce 2000 dosáhl téměř 327 000 a v roce 2010 se přehoupl přes 683 000.

"Za celou pětadvacetiletou historii samostatné České republiky český vzdušný prostor využilo více než 13 milionů letů," sdělil generální ředitel ŘLP Jan Klas.

Loni kromě počtu letů stouply počty nalétaných kilometrů a hmotnost letadel. Celkově nalétala loni všechna letadla nad Českem 193 milionů kilometrů. Hmotnost všech letadel nad Českem dosáhla za celý rok 88 milionů tun.

Průměrná hodnota zpoždění byla 0,05 minuty na let, což je pod hodnotou 0,09 minuty, kterou podle ŘLP stanovuje pro český vzdušný prostor v rámci výkonnostního plánování Evropská komise.

Největším zákazníkem ŘLP zůstává Lufthansa před společnostmi Emirates, Wizz Air a Qatar Airways. Podle ŘLP využívají letecké firmy český vzdušný prostor kvůli bezpečnosti, velké kapacitě a také výhodným cenám.

"Ceny za poskytované služby jsme nezvýšili od roku 2009. V souladu s evropskou legislativou naopak ceny za traťové služby trvale snižujeme," uvedl mluvčí ŘLP Richard Klíma.

Loni také rostl počet pohybů letadel - startů a přistání - na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni, a to o devět procent na zhruba 148 000. Na všech letištích ŘLP zaznamenalo téměř 227 000 startů a přistání.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy