Každou minutu přibude v Česku jedna exekuce. V současnosti ji má každý desátý člověk. Velký problém představuje hlavně pro zaměstnané. Čím víc totiž lidé pracují, aby své dluhy splatili, tím méně jim zbývá. Upozornilo na to ve své analýze Centrum pro společenské otázky - Spot.
A ačkoliv je na trhu práce sháňka po uchazečích a nezaměstnanost dosáhla svého historického minima, mezi nezaměstnanými zůstává velká část Čechů, pro které představuje přijetí legální práce značné finanční riziko. A tak raději zůstávají na sociálních dávkách.
Podle posledních dostupných údajů z května 2018 pobírá u nás dávky v hmotné nouzi přes 170 tisíc lidí. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se podle odborníků očekává spíše mírný nárůst.
"V tíživé životní situaci má člověk nárok na dávky v hmotné nouzi. Pak se mu naskytne příležitost pracovat, a tak nastoupí do zaměstnání. Po nástupu se samozřejmě o své pohledávky přihlásí exekutoři, a z platu nebo mzdy dotyčnému prakticky nic nezůstává. Často sotva zaplatí náklady za bydlení a někdy ani to ne. Práce se pro ně stává existenčním rizikem. Časem je finanční situace tak neúnosná, že se opět vrací na dávky," vysvětluje Karel Novák, terénní sociální pracovník organizace IQ Roma Servis, podílející se na analýze výhodnosti práce pro Spot.
Podle Lucie Trlifajové, šéfky výzkumného týmu Spot, změny v dávkových systémech v posledních letech ignorovaly narůstající problém s exekucemi.
"Nelze pracovat pouze se vztahem mezi výší mezd, zdaněním práce a sociálními dávkami. Částka, která zůstává domácnosti v exekuci, kde někdo z dospělých má práci, je v řadě situací nižší, než kolik jsou stanovené minimální standardy v systému dávek. Dávky se totiž počítají podle příjmu před exekucí," uvádí Trlifajová.
Současné nastavení výpočtu nezabavitelné částky podle Radka Hábla, odborníka na dluhovou problematiku a autora Mapy exekucí, negativně dopadá také na zaměstnavatele.
"Zaměstnavatelé mají minimální možnost zaměstnance v exekucích motivovat k vyšším výkonům nebo vůbec nějaké zaměstnance ochotné pracovat za oficiální mzdu sehnat. Základní nezabavitelná částka jedince by měla být do budoucna nastavena tak, aby nejen motivovala k legálnímu zaměstnání, ale také k navyšování oficiálního příjmu," dodává Hábl.
Náklady na agendu spojenou s exekucemi jsou enormní
Se zaměstnanci s exekucemi a celou náročnou agendou má zkušenost například agentura Student, která hledá pro firmy brigádníky.
"Průměrně měsíčně strháváme na exekuce 500 tisíc korun. Jen minulý měsíc přes nás pracovalo 300 zaměstnanců v exekuci, z čehož jsme strhli exekuci 186 lidem. Zbývající si hlídají výdělek, a to tak, aby nepřesáhli nezabavitelné minimum a nic se jim nesráželo. Jakmile této hranice dosáhnou, do práce v daný měsíc už nejdou a často jdou na brigádu k jiné společnosti," říká František Jareš z agentury Student.
Samotné zpracování a komunikace s exekutorskými úřady je podle něj velmi náročné. "Aktuálně máme jednu kolegyni, která zpracovává exekuční agendu na plný úvazek. Řeší pouze exekuce a komunikaci s exekutorskými úřady. Počítali jsme naše náklady na tuto agendu a částka přesáhla 650 tisíc korun. Tyto peníze nám nikdo nevrátí a jedná se pouze o náklad za to, že zaměstnáváme lidi s exekucemi," doplňuje Jareš.
Základní výpočet exekucí je podle Jareše relativně jednoduchý. Každý člověk má nárok na nezabavitelnou částku - příjem, který není možné postihnout. Jedná se o 6225 Kč, tuto částku lze navýšit ještě o 1556 Kč za každou vyživovanou osobu. Nad tuto nezabavitelnou částku (čistou mzdu) se sráží buď 1/3 nepřednostní exekuce nebo 2/3 přednostní exekuce. Nad 15 565 korun se následně sráží vše.
Pokud má někdo čistý příjem 20 tisíc a nemá vyživovanou osobu, tak:
- u nepřednostní exekuce dostane zaměstnanec 12 452 Kč a srazí se mu 7548 Kč
- u přednostní exekuce zaměstnanec dostane 9340 Kč a srazí se mu 10 660 Kč
Pokud má ještě druhý příjem (zaměstnání, starobní nebo invalidní důchod), je možné, že exekutor uplatní nezabavitelnou částku například na České správě sociálního zabezpečení a pak zaměstnavatel sráží takzvaně od první koruny. V takovém případě jsou u 20tisícové čisté mzdy srážky:
- u nepřednostní exekuce zaměstnanec dostane 6226 Kč a srazí se mu 13 774 Kč
- u přednostní exekuce zaměstnanec dostane 3114 Kč a srazí se mu 16 886 Kč
"Zaměstnanci si bohužel často neuvědomují, že se exekuce sráží nejen z pracovního poměru, ale i z brigád na dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pokud máte exekuce s denním úrokem přes 80 Kč, je téměř nemožné pohledávku splatit," doplňuje Jareš.
Samotné zpracování exekucí je podle něj náročné, protože není dodržován jednotný postup zasílání exekucí. "Vzhledem k náročnosti přistupují někteří zaměstnavatelé k tomu, že takového zaměstnance ani nechtějí zaměstnat," dodává personalista.
Kalkulačka spočítá, zda se práce vyplatí
Pro lidi v tísni a sociální pracovníky proto vznikla kalkulačka výhodnosti práce. Kalkulačka, která je dostupná na www.pracevobci.cz/kalkulacka/ v testovací verzi, propojuje modely výpočtů zdanění mezd, exekučních srážek a výpočtů nároku na nepojistné sociální dávky a tím umožňuje spočítat skutečný disponibilní příjem domácnosti.
"Kalkulačka pomůže sociálním pracovníkům lépe poradit klientům v exekuci, jakou práci a za jakých podmínek přijmout a jaké dopady na jejich finanční situaci to bude mít. Zároveň věříme, že se nám tím podaří otevřít debatu o nedostatcích současného nastavení systému dávek a exekucí," uzavírá Trlifajová.
S exekucemi nemají problém jen lidé na okraji společnosti. Podle odborníků se s nimi potýkají už i lidé ze střední třídy, kteří jsou finančně gramotní a nikdy si nemysleli, že se jim něco takového může vůbec stát. Do dluhů se dostávají kvůli chybným rozhodnutím nebo nečekaným událostem, jako může být ztráta partnera nebo ztráta práce.
Modelový příklad - nepracovat se vyplatí
Matka samoživitelka žije se 2 dětmi (ve věku 6 a 15 let) v nájmu v Děčíně (obec do 100 tisíc obyvatel). Platí nájem 10 tisíc korun měsíčně, za poplatky pak další 2 tisíce korun. Žena je v insolvenci. Jak se mění její příjem, když začne pracovat? A jak se mění, když jí roste mzda? Za kolik peněz je nejlepší pracovat?
Když nepracuje: disponibilní příjem domácnosti (příjem po odečtení nákladů na bydlení) je lehce přes 7 tisíc. V takové situaci má navíc nárok na přídavky na děti, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
Když začne pracovat: Nejvyšší příjem by domácnost měla, pokud by žena pracovala za minimální mzdu. Měla by totiž nárok na přídavky na děti, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
V tu chvíli má o téměř 2250 korun více než na dávkách. Pořád se ale nejedná o dramatický rozdíl, zvlášť pokud by musela do práce například dojíždět nebo platit hlídání dětí. Dávky jsou skoro stejné, jako kdyby neměla exekuci, ze mzdy jde exekutorům celý daňový bonus na děti.
Když by měla žena hrubý příjem ze zaměstnání přes 14 tisíc korun (čímž ztratí nárok na dávky v hmotné nouzi), klesl by disponibilní příjem domácnosti na skoro stejnou úroveň jako, když žena nepracovala a jen pobírala dávky (rozdíl je cca 30 korun). Disponibilní příjem domácnosti se téměř nemění, mezi 14 a 22 tisíci korun hrubého je skoro stejný jako kdyby nepracovala.
Pokud by měla žena hrubý příjem ze zaměstnání před 22 tisíc korun, disponibilní příjem domácnosti by opět klesl. Žena s příjmem dostane lehce přes 6 200 korun, tedy na nižší částku, než kdyby nepracovala. V tento moment totiž ztrácí nárok na přídavky na děti.
Příjem pomalu klesá až do hrubého příjmu 30 tisíc korun měsíčně. Ženě se postupně snižuje výše příspěvku na bydlení, který je stejně jako ostatní dávky počítaný podle příjmu před exekucemi. Ovšem reálný příjem ze zaměstnání kvůli exekucím již neroste.
