Současná kolektivní smlouva, která se vztahuje na zaměstnance České národní banky (ČNB), platí na roky 2021 až 2023. Uzavřena byla předloni, tedy ještě předtím, než Česko začala trápit vysoká inflace.
ČNB podle této aktuální smlouvy zvyšuje platy tak, "aby objem prostředků určených na základní mzdy, příplatky, odměny a náhrady mezd vzrostl v letech 2021 až 2023 vždy přinejmenším o průměrnou celkovou inflaci v daném roce a dále navýšenou o tolik, aby se za uvedené tři roky jednalo v souhrnu aspoň o šest procentních bodů". Pro online deník Aktuálně.cz to potvrdila mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
V roce 2021 mělo jít o navýšení aspoň o jeden procentní bod, letos minimálně o 2,5 procentního bodu a příští rok o tolik, aby šlo v letech 2021 až 2023 celkově přinejmenším o zmiňovaných šest procentních bodů. Loni se tak zvedly mzdy téměř o šest procent, pokud by současné vysoké hodnoty inflace vydržely až do konce roku, mohlo by být následující zvýšení platů v ČNB dokonce dvojciferné.
O štědré kolektivní smlouvě se zmínil loni v listopadu pro týdeník Respekt i guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Smlouva má určité inflační pojistky a de facto zaručuje úroveň reálných mezd. V tomto ohledu nemusíme korigovat nic. Naši zaměstnanci jsou spokojení, jak to jejich vyjednavači dobře odhadli," řekl.
Mluvčí Vodstrčilová pro Aktuálně.cz doplnila, že pracovníci, kterých ČNB zaměstnává kolem 1500, nemají navzdory kolektivní smlouvě zvýšení mezd garantované automaticky. "Liší se v závislosti na jejich výkonu a plnění úkolů," sdělila. Také podle předchozí kolektivní smlouvy, která platila pro období 2018 až 2020, se podle mluvčí objem mzdových prostředků každoročně zvyšoval o celkovou inflaci, a to navýšenou aspoň o 2,5 procentního bodu.
Jinde jsou platy zmrazené
Zvyšování platů se netýká bankovní rady, která si je pro loňský i letošní rok zamrazila. Nachází se tak ve stejné situaci jako většina státních úředníků a ústavních činitelů, kterým nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) kvůli vysokému zadlužení země odmítla platy pro rok 2022 zvýšit.
Ve státním sektoru se tak letos bude reálné přidávání týkat téměř jen pracovníků České národní banky. Nijak se jich tudíž nedotkne inflace, která v lednu dosáhla téměř deseti procent. Určitým paradoxem přitom je, že hlavním úkolem této státní instituce je dohlížet na cenovou stabilitu - tedy bojovat s inflací.
Přístup České národní banky zkritizoval pro Aktuálně.cz její bývalý viceguvernér Mojmír Hampl. Označil za neakceptovatelné, aby ČNB jako nejvyšší autorita, která odpovídá za vývoj inflace v zemi, měla odměňovací systém, jenž by dokonale chránil zaměstnance před očekávaným zcela mimořádným nárůstem inflace.
"A to v situaci, kdy většina zaměstnanců zažije letos reálný pokles příjmů a kdy je i makroekonomicky nutné neroztáčet mzdově-inflační spirálu, ale naopak ji brzdit," uvedl dále.
Například komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert k tomu ale podotkl, že většina zaměstnanců ČNB nemá s nastavením měnové politiky nic společného. "Zaměstnanci si v roce 2020 vyjednali každoroční navyšování příjmů o dvě procenta plus inflaci. Dnes to je výhra, ovšem před dvěma roky, kdy všichni čekali hluboký hospodářský propad, s nimiž se obvykle pojí nízká inflace, to tak nevypadalo," napsal dále v glose pro Hospodářské noviny.
Vodstrčilová také podotkla, že rozpočet ČNB není součástí veřejných financí Česka. "Své výdaje, včetně těch mzdových, tedy financuje ze svých vlastních výnosů, nikoliv z prostředků daňových poplatníků," uvedla.
Současně zdůraznila, že mzdy v České národní bance od roku 2017 kumulativně vzrostly o 26 procent, tedy méně než průměrná mzda v Česku (28 procent) a výrazně pomaleji než platy ve veřejné sféře (zhruba 40 procent).
Před inflací jsou chráněni i důchodci
Nynější kolektivní smlouva zaměstnanců ČNB je však velkorysejší nejen ve srovnání s ostatními pracovníky státního sektoru, ale i v porovnání s řadou dalších velkých zaměstnavatelů v Česku.
Například pracovníkům Českých drah zajišťuje kolektivní smlouva platná na tento rok růst mezd u většiny provozních pracovníků o čtyři procenta. Dalším zaměstnancům stoupnou platy v průměru o tři až pět procent.
Energetická skupina ČEZ se zase na konci loňského roku dohodla s odbory na zvýšení mezd v části firem skupiny pro letošek o 4,8 procenta. Jde o společnosti ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ ICT Services a Telco Pro Services. Ve firmě ČEZ Esco se mzdy zvednou o tři procenta.
Aktuálně o nové kolektivní smlouvě jednají také v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto, platnost té současné vyprší na konci března. "Před ukončením kolektivního vyjednávání ke mzdám se k jeho průběhu nevyjadřujeme," uvedla mluvčí automobilky Martina Špittová. Šéf tamních odborů Jaroslav Povšík v lednu řekl, že se pokusí udržet růst mezd nad úrovní inflace.
V ČSOB přilepšili pracovníkům v průměru zhruba o 5,75 procenta, a to kombinací navýšení mezd a hodnoty stravenek. "Kromě toho smlouva obsahuje závazek vyjednávat o mimořádné valorizaci mezd, pokud míra inflace překročí devět procent," sdělil mluvčí Patrik Madle.
Podle Michala Nováka z personální agentury Profesia.cz se nedá říct, že aktuální vysokou inflaci při zvyšování mezd zohledňují hlavně podniky, za nimiž stojí silné odbory. "U velkých firem je navyšování dané jednáním s odbory, kde většinou vymohou plošné zvýšení mezd o určité procento, záleží ale na ekonomické situaci. Menší firmy jsou schopné pružněji reagovat na konkrétní podněty, například přidávat více u profesí, které jsou na trhu práce silně nedostatkové, nebo se soustředit na klíčové lidi, které si chtějí udržet," popsal Novák.
Před inflací jsou chráněni také důchodci. Zákon o důchodovém pojištění stanovuje pravidla jak pro pravidelnou, tak mimořádnou valorizaci. Letos tak bude důchod kvůli vysoké inflaci valorizován hned dvakrát. Poprvé k tomu došlo na začátku roku, další zvýšení nastane v červnu.
