Náhrada za export do Ruska? Čína, africké státy nebo Arábie

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
9. 9. 2014 7:15
Největší potenciál uplatnit se na nových trzích má podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy segment strojírenství.
Foto: Reuters

Praha – Čína, africké státy nebo Arábie. To jsou nejčastější případné náhrady ruského trhu pro české exportéry, pokud potrvají ekonomické sankce. Alespoň podle firem a podnikatelských svazů oslovených online deníkem Aktuálně.cz.

Právě dnes vyrážejí zástupci podnikatelů na podnikatelskou misi s Hospodářskou komorou do Turecka. V září organizuje komora ještě misi do Iránu, v říjnu pak chce pomoci hledat tuzemských firmám nové zakázky v Pákistánu. V plánu jsou i mise do Japonska, Ázerbajdžánu, Jižní Koreje nebo Saúdské Arábie.

Vládní agentura na podporu exportu CzechTrade pak firmám doporučuje zkusit alternativy jako Srbsko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turecko, Jižní Korea, Čína, Indie, Moldávie, Gruzie nebo Střední a  Jižní Amerika.

Právě takzvané třetí země jsou jednou z možností, jak alespoň částečně kompenzovat ztráty v Rusku. Evropská unie, která je zatím největším odbytištěm pro tuzemské výrobce, už totiž moc dalších příležitostí nenabízí. „Náhradu lze nalézt třeba v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Severní Americe. Konkrétně v zemích, jako je třeba Brazílie, Kolumbie, ale i Čína nebo Vietnam,“ upřesňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

S Ruskem se dál počítá

Krize na východě Ukrajiny, která vyústila v embargo na dovoz některých potravin a zboží dvojího užití ze zemí EU na ruský trh, nutí tuzemské firmy k větší diverzifikaci exportu. Podnikatelé sice doufají v brzké vyřešení konfliktu a zrušení sankcí, jako pojistku ale nové lokality hledají.

„Mluvíme v tuto chvíli pouze o hypotetické možnosti, protože na ruském trhu chceme působit i nadále a i nadále chceme vyrábět v našem tamním závodě. Adekvátní náhrada by se hledala jen velmi obtížně vzhledem k velikosti ruského trhu, naší vybudované pozici na něm a také růstovému potenciálu,“ říká mluvčí kunovické společnosti Hamé Petr Kopáček.

Hamé má nicméně velmi dobré postavení také na slovenském, maďarském nebo polském trhu. „Rosteme i v Izraeli nebo Velké Británii,“ chlubí se Kopáček. Pojistit se ale hodlá i na vzdálenějších trzích. „Jde například o africké státy, Asii či Arábii. Letos jsme například poprvé vyvezli naše produkty do Číny. Šlo o maso-zeleninové a ovocné kojenecké výživy, kde je na tamním trhu velký potenciál,“ dodává.

Z celé skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše mírně pocítí ruské sankce prakticky jen Kostelecké uzeniny. „Obrat Kosteleckých uzenin loni činil 5,1 miliardy korun, přičemž export představoval 157 milionů korun, z toho Rusko jen sedm milionů,“ říká pro ilustraci mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Agrofert se podle něj na ruský trh výrazně neorientuje, proto jej sankce tolik netrápí. "Například u mléčných výrobků vývoz směřuje především do Polska nebo Španělska. Zájem o potraviny z Agrofertu je ale také třeba v Číně," vysvětluje Hanzelka.

Pro výrobce mléčných produktů by mohlo být podle ministerstva zemědělství alternativním trhem Bělorusko nebo Kazachstán. Za perspektivní považuje i balkánské země, zejména Srbsko.

"Dále jsou to třeba země Arabského poloostrova, zejména Saúdská Arábie a Libanon, kde se dobře uplatňují specifické druhy sýrů," pokračuje Radek Melichar z tiskového oddělení ministerstva. Zpracovatelé masa pak mohou podle něj najít nové odbytiště třeba v Japonsku.

Nejlehčí to má strojírenství

Největší potenciál uplatnit se na nových trzích má podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy segment strojírenství.

„Alternativou pro ruský trh pro nás bude především Čína a Indie, kde chce celá skupina získat výrazný podíl,“ říká například Jan Růžička, generální ředitel výrobce kompresorů Howden ČKD Compressors. Přestože je pro firmu největším odbytištěm právě Rusko, nedávná akvizice se skotskou společností Howden jí otevřela nové trhy, díky nimž může umazat ruské ztráty. Právě v souvislosti s chystanou expanzí firma rozšíří výrobu kompresorů v pražském závodu ve Vysočanech.

Náhrada za ruský trh se však bude řadě firem hledat obtížně. Rozjet fungující spolupráci může trvat i několik let. Předseda Asociace exportérů Jiří Grund je nicméně přesvědčen, že šanci mají.  „Je nutné zintenzivnit svoji obchodní a akviziční činnost na jiných trzích. Každý dobrý výrobce má potenciál možných odběratelů a závisí na stavu rozpracovanosti každého obchodního případu, kdy je možno jej dokončit,“ říká.

Na tureckém trhu, kam právě míří podnikatelská mise Hospodářské komory, se podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu mohou uplatnit segmenty automobilového průmyslu, dopravních prostředků, energetiky nebo investičních celků.

Podle Špicara ze Svazu průmyslu bude k nalezení zakázek potřeba podpora politiků. "Je nutné posílit ekonomickou diplomacii," zdůrazňuje.

Návrh na posílení počtu ekonomických diplomatů na velvyslanectvích v některých zemích nyní připravují ministerstva průmyslu a zahraničí.

Sedmý největší exportní trh

Podle posledního šetření Svazu průmyslu budou ruské sankce v období následujícího roku pro tuzemské podniky znamenat výpadek asi 19 miliard korun. „Přímé dopady sankcí společnosti odhadují na jednotky miliard. Horší bude ale druhotný efekt, ten firmy počítají v desítkách miliard,“ vysvětluje Špicar.

Podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu bylo z Česka loni vyvezeno zboží v celkové hodnotě 3,17 bilionu korun, z toho do Ruské federace v hodnotě 116,2 miliardy korun. Rusko se tak na celkovém českém exportu podílí 3,7 procenta a patří mu sedmé místo žebříčku.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy