Podle Bureše pomůže reforma především bohatší části populace, kterým podle něj půjde "do kapsy" naprostá většina daňových úspor. Třetina nejbohatších podle analytika ve finále dostane zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní.
"To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic. Peníze poslané státem do peněženek domácností se tak nemusí do ekonomiky vracet a poskytnout žádoucí vzpruhu," upozornil Bureš.
Názoru, že ukončení superhrubé mzdy pomůže spíše bohatším, přikyvují i experti z Vysoké školy ekonomické, kteří se tomu věnovali již ve studii zveřejněné počátkem listopadu, o níž on-line deník Aktuálně.cz informoval.
Dále například ze zářijové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR vyplývá, že zrušení desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřinese téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně.
Think-thank IDEA připravil alternativní návrh, který také předložil vládě. Podle sociologa Daniela Prokopa, který se na návrhu, jenž navrhoval zavedení sazeb daně z příjmu ve výši 20 a 27 procent, podílel, ale od kabientu nepřišla žádná reakce. Ve čtvrtek pro server iRozhlas.cz uvedl, že 15 procent zaměstnanců si zrušením superhrubé mzdy nepolepší vůbec. Podle něj jde také o jeden z nejhorších kroků vlády za celé čtyři roky.
Superhrubá mzda, kterou v Česku roku 2008 zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS), představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů. Její zrušení schválili poslanci v noci ze čtvrtka na pátek rámci daňového balíčku. Jednalo se o poslaneckou verzi premiéra Andreje Babiše, vláda se totiž na výši sazeb neshodla, koaliční ČSSD prosazovala odlišný návrh.
Od nového roku by se tak má nově zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent.
Babiš negativní reakce, že daňová úprava pomůže zejména zajištěnější lidé, odmítá, podle něj si polepší všichni.
Na poslední chvíli
Někteří odborníci kritizují, že změny daní byly přijaty až na poslední chvíli před koncem roku, a porušují tak snahu o předvídatelné a stabilní daňové prostředí. Samotné zrušení superhrubé mzdy ale vítají jako zjednodušení daňového systému. "Jde totiž o český unikát, který značně komplikuje a znepřehledňuje daňový systém a v praxi podněcuje nejasnosti například u zaměstnávání cizinců," uvedl například daňový expert a partner PwC ČR Tomáš Hunal, podle kterého je ale jinak poměrně nešťastné schvalovat takovou zásadní věc v rámci pozměňovacího návrhu.
Za český unikát v negativním slova smyslu označil superhrubou mzdu i daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka. V době, kdy má státní rozpočet velké deficity, mu ale nedává smysl plošné snižování daně z příjmů o desítky miliard Kč. Také podle něj to navíc přinese největší úspory občanům s vyššími příjmy.
Podle výpočtu Národní rozpočtové připraví zrušení superhrubé mzdy rozpočet o příjmy ve výši 88 miliard korun. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet asi 52 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady, jejímž úkolem je kromě jiného nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, pak představuje schválení daňového balíčku největší zásah do daňových příjmů v historii samostatného Česka.
Tomáš Volf ze společnosti Citfin již v srpnu uvedl, že zrušení superhrubé mzdy může být sice chápáno jako nepopulární krok zvyšující schodek rozpočtu, ale pokud lidé uvidí na výplatní pásce více peněz, chmury z rostoucího státního dluhu podle něj rychle zmizí. "Jelikož se superhrubá mzda počítá z daně z příjmů a v dalších měsících se počet nezaměstnaných bude zvyšovat, výpadek příjmů pro státní rozpočet nebude takový," uvedl k tomu také.
Babiš: Svědomí máme čisté
Babišův pozměňovací návrh vyvolal kritiku i mezi některými politiky včetně koaliční ČSSD. Vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček přišel s vlastní předlouhou, jež počítala s jinou výši daňových sazeb - 19 procent do necelých 140 tisíc korun měsíčně a nad tuto částku ponechává 23 procent. Hamáček uvedl, že s jeho variantou, o níž již poslanci při jednání, které se protáhlo do noci, nehlasovali, přijdou veřejné rozpočty "jen" o 15 miliard. Hamáček doufá, že rozhodnutí poslanců ještě zkoriguje Senát, případně veto prezidenta.
Babiš v pátek uvedl, že na sazbách panovala ve vládě shoda a ČSSD podle něj změnu postoje ministrům za ANO nevysvětlila. "Byla jasná dohoda koncem srpna. Potom se to nějak změnilo, nám to nebylo vysvětleno. My máme svědomí čisté," řekl Babiš.
Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami, o kterém poslanci debatovali téměř sedm hodin, hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus ml. a Tereza Hyťhová.
