reklama
 
 

Minimální mzda dál poroste. Marksová chce, aby za rok stoupla téměř na 11 tisíc

26. 11. 2015 12:54
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.

Praha - Zvýšení minimální mzdy na 9900 korun, které začne platit od příštího ledna, nebude poslední. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce, aby částka od roku 2017 vzrostla nejméně o dalších 500 korun.

Ještě raději by byla, kdyby se povedlo prosadit rovnou tisícikorunové zvýšení. V tom kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) nahrává rostoucí ekonomika, hrubý domácí produkt letos roste o více jak čtyři procenta.

"S dalším zvýšením počítáme od roku 2017,“ potvrdil premiér Sobotka. Koalice se při svém vzniku před dvěma lety zavázala k tomu, že se minimální mzda přiblíží ke 40 procentům té průměrné. Do voleb by tak měla prosadit růst až na 12 tisíc korun.

Vláda chce lidi motivovat, aby přijímali i málo kvalifikované pozice, které se firmám nedaří obsadit. "Když lidé dnes byť jen trochu překročí příjmovou hranici, tak přijdou o dávky na bydlení. Je to docela dost peněz, nevyplatí se jim to,“ vysvětluje Marksová.

Firmám se ale nelíbí, že vláda bude s minimální mzdou hýbat už potřetí ve svém volebním období. Před nástupem Sobotkova kabinetu se částka zvyšovala naposledy v roce 2007.

“My jsme byli vždycky zásadně proti. Když už, tak postupně, po pětistovkách. Ale skokové navýšení v žádném případě,” řekl šéf sítě prodejen Coop Zdeněk Juračka. Podle něj takové změny nedopadají ani tak na průmyslové podniky, jako spíš právě na maloobchod. “Může se to promítnout třeba tím, že nebudeme mít na zaplacení prodavačky v malé vesnické prodejně, protože jí budeme muset platit přes limit, který ona vyprodukuje, a tu prodejnu zavřeme,” vysvětlil.

Také podle Svazu průmyslu a dopravy by navyšování minimální mzdy nemělo být tak rychlé. “Nebráníme se debatě. Musíme se však shodnout na dlouhodobém mechanismu, jak minimální mzdu navyšovat – zda to bude určité procento průměrné mzdy v zemi nebo jiný koeficient. Na dnešním přístupu nám nejvíce vadí právě nekonzistentnost a nepředvídatelnost,” říká Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy. Problém je to podle něj hlavně pro velké firmy, které uzavírají rámcové smlouvy na několik let dopředu.

autoři: Lucie Stuchlíková, Markéta Šrajbrová | 26. 11. 2015 12:54

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama