Minimální mzda dál poroste. Marksová chce, aby za rok stoupla téměř na 11 tisíc

Lucie Stuchlíková Markéta Šrajbrová Lucie Stuchlíková, Markéta Šrajbrová
26. 11. 2015 12:54
Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Ministryně práce Michaela Marksová
Ministryně práce Michaela Marksová | Foto: ČTK

Praha - Zvýšení minimální mzdy na 9900 korun, které začne platit od příštího ledna, nebude poslední. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce, aby částka od roku 2017 vzrostla nejméně o dalších 500 korun.

Ještě raději by byla, kdyby se povedlo prosadit rovnou tisícikorunové zvýšení. V tom kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) nahrává rostoucí ekonomika, hrubý domácí produkt letos roste o více jak čtyři procenta.

"S dalším zvýšením počítáme od roku 2017,“ potvrdil premiér Sobotka. Koalice se při svém vzniku před dvěma lety zavázala k tomu, že se minimální mzda přiblíží ke 40 procentům té průměrné. Do voleb by tak měla prosadit růst až na 12 tisíc korun.

Vláda chce lidi motivovat, aby přijímali i málo kvalifikované pozice, které se firmám nedaří obsadit. "Když lidé dnes byť jen trochu překročí příjmovou hranici, tak přijdou o dávky na bydlení. Je to docela dost peněz, nevyplatí se jim to,“ vysvětluje Marksová.

Firmám se ale nelíbí, že vláda bude s minimální mzdou hýbat už potřetí ve svém volebním období. Před nástupem Sobotkova kabinetu se částka zvyšovala naposledy v roce 2007.

“My jsme byli vždycky zásadně proti. Když už, tak postupně, po pětistovkách. Ale skokové navýšení v žádném případě,” řekl šéf sítě prodejen Coop Zdeněk Juračka. Podle něj takové změny nedopadají ani tak na průmyslové podniky, jako spíš právě na maloobchod. “Může se to promítnout třeba tím, že nebudeme mít na zaplacení prodavačky v malé vesnické prodejně, protože jí budeme muset platit přes limit, který ona vyprodukuje, a tu prodejnu zavřeme,” vysvětlil.

Také podle Svazu průmyslu a dopravy by navyšování minimální mzdy nemělo být tak rychlé. “Nebráníme se debatě. Musíme se však shodnout na dlouhodobém mechanismu, jak minimální mzdu navyšovat – zda to bude určité procento průměrné mzdy v zemi nebo jiný koeficient. Na dnešním přístupu nám nejvíce vadí právě nekonzistentnost a nepředvídatelnost,” říká Petr Jonák ze Svazu průmyslu a dopravy. Problém je to podle něj hlavně pro velké firmy, které uzavírají rámcové smlouvy na několik let dopředu.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy