reklama
 
 

Krize končí, ukazují čísla z ekonomiky. Poznáte to na platu?

18. 5. 2015 6:31
Mzdy nadále porostou výrazněji než inflace, kupní síla tak poroste. Koruna ale zatím neposílí.

Praha – Dobré zprávy o oživení české ekonomiky završil páteční odhad Českého statistického úřadu, podle něhož hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně rostl o 3,9 procenta. A Úřad práce ČR v minulém týdnu oznámil, že počet volných pracovních míst je nejvyšší od prosince 2008 – téměř 84 tisíc.

Jak tato čísla pocítí běžný člověk? Zjednodušeně řečeno třeba tak, že rostoucí ekonomika vytváří více pracovních míst – klesá tedy hrozba dalšího propouštění, a naopak roste šance na zvýšení mzdy, protože firmám se daří a „zásoba“ schopných zaměstnanců ubývá.

V roce 2014 rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mzdy stouply nominálně o 2,4 procenta a reálně (po odečtení inflace) o dvě procenta. To se mimo jiné projevilo i v růstu maloobchodních tržeb. Výraznější zvýšení výplat však teprve přijde, věří experti, které oslovil online deník Aktuálně.cz.

V příštím roce o čtyři procenta?

"Očekáváme, že růst nominálních mezd letos zrychlí na 2,5 až tři procenta, příští rok by měl přesáhnout čtyři procenta,“ říká hlavní ekonom ING Bank v Česku Jakub Seidler.

Také ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda čeká výraznější růst mezd až v roce 2016, kdy míra nezaměstnanosti klesne pod šest procent. „Růst mezd pak přesáhne tři procenta v nominálním vyjádření, a to nejspíše poměrně citelně," odhaduje.

Česká národní banka (ČNB) ve své květnové Zprávě o inflaci předpokládá, že letos průměrná měsíční mzda vzroste o 2,5 procenta a v příštím roce o 3,9 procenta.

Údaje o skutečném růstu za letošní první čtvrtletí ještě nejsou k dispozici, Český statistický úřad je zveřejní až na začátku června. Například společnost Škoda Auto nicméně od dubna zvýšila tarifní mzdy o 3,5 procenta, v automobilce Hyundai si od března lidé polepšili nejméně o 3,3 procenta.

Podle ekonoma Petra Zahradníka, poradce prezidenta Hospodářské komory, je pro letošní rok v pořádku růst nejvýše o tři procenta. „Během krize se Česká republika chovala mzdově velmi zodpovědně a nyní si může dovolit mzdový nárůst odpovídající její výkonnosti,“ říká. Tříprocentní růst předpokládá i analytička Helena Horská z Raiffeisenbank. Odboráři pochopitelně chtěli víc – Českomoravská konfederace odborových svazů letos svým členům doporučila požadovat růst mezd o pět procent.

Boj o zajímavé lidi roste

Nárůst mezd očekává i společnost LMC, provozující například pracovní portál Jobs.cz. V současné době firmy, které na tomto webu inzerují, nabízejí průměrnou nástupní mzdu 33 tisíc korun. „Do konce roku se tato částka zvýší o pět až deset procent,“ předpokládá analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

"Firmy zatím v náboru nestihly zareagovat a nástupní mzdy v prvním čtvrtletí ještě nerostly, ale velmi záhy porostou celkem rychle," říká. Přetahovaná o zajímavé zaměstnance se podle něj zostřuje a firmy, které nezačnou i současným pracovníkům mzdy zvyšovat, riskují, že jim tito lidé odejdou jinam.

Šanci podle Dombrovského mají jednak technici, například strojaři, technologové či programátoři, ale také špičkoví marketéři nebo odborníci na péči o zákazníky na manažerské úrovni. "Tedy lidé, kteří mají vhodnou kvalifikaci i takzvané soft skills a zároveň jim nechybí zkušenosti," dodává. Kromě toho je podle něj stále výrazný nedostatek řidičů či manažerů logistiky.

"U některých profesí souboj o zaměstnance již probíhá, jak ukazuje poměr mezi volnými pracovními příležitostmi a registrovanými na úřadech práce," uvádí analytik GE Money Bank Filip Fyrbach. Firmy se podle něj budou v dalších měsících stále více dělit o své úspěchy i se zaměstnanci, kteří si tak přilepší.

Růst se dotkne hlavně průmyslu

"Průmysl je číslo jedna. Tam velmi pravděpodobně porostou mzdy nejrychleji. Jde hlavně o strojírenství. Není to jen samotná výroba aut, ale i další podniky z oboru,“ uvádí analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Ve službách zřejmě nebude růst mezd tak jednoznačný. "Tam ještě nepanuje tak optimistická nálada jako v jiných segmentech," dodává Kozub.

„Zaměstnavatelé měli v dubnu největší zájem o řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře a nástrojáře, kamnáře, montážní dělníky či pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Dále hledali stavební dělníky a techniky, skladníky, dlaždiče, potrubáře, pracovníky v administrativě, ve zdravotnictví i sociální oblasti, prodavače, číšníky, servírky, kuchaře, šičky, obchodní zástupce, operátory call center, uklízeče veřejných prostranství i budov, pomocné pracovníky v zemědělství nebo pracovníky v IT. Zaměstnavatelé dávají přednost proškoleným specialistům s praxí.

„Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se firmy nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované a vhodné zaměstnance,“ dodává Beránková.

Menší růst mezd čeká podle Kovandy například stavebnictví, které je stále "nemocným mužem" české ekonomiky. "Celé odvětví je svým výkonem stále o více než čtvrtinu níže než v předkrizovém roce 2008, což se samozřejmě odráží v příslušné úrovni zaměstnanosti, tvorbě nových pracovních pozic, a tedy i mzdového vývoje," vysvětluje.

Kupní síla dál poroste

Přestože se v některých odvětvích zvýší mzdy výrazněji, lépe se podle ekonomů budou mít skoro všichni. Díky nízké inflaci totiž už více než rok rostou výdělky rychleji než ceny zboží a služeb. Kupní síla se tedy zvyšuje a spotřebitelé si toho mohou pořídit z výplaty stále více.

Relativní zlevňování potrvá podle expertů i dál. "Za posledních více než deset let tomu tak bylo vždy - až na roky 2012 a 2013," připomíná Seidler. Pokud mzdy rostou pomaleji než ceny, šlo podle něj o anomálii.

"Nepředpokládám, že by ještě v tomto desetiletí, tedy do roku 2020, převýšil v jakémkoli roce růst inflace míru růstu nominálních mezd," doplňuje Kovanda.

Návrat k předkrizové úrovni růstu mezd ale podle Kovandy zatím čekat nelze. Pro orientaci: například v roce 2007 rostla průměrná mzda podle Českého statistického úřadu nominálně o 7,3 procenta a reálně – po odečtení inflace – o 4,4 procenta.

Koruna zatím neposílí

Ani fakt, že růst české ekonomiky nyní patří k nejsilnějším v Evropě, ale lidé nepoznají na posilnění kurzu koruny vůči euru. Rada České národní banky totiž přinejmenším do poloviny roku 2016 trvá na svém „závazku“ držet kurz nad 27 korunami za euro – pokud by koruna posilovala, je připravena opět intervenovat.

„Bohužel neočekávám, že by Rada ČNB přehodnotila svůj slib ohledně intervenčního režimu,“ říká i bývalá členka bankovní rady Eva Zamrazilová, nyní hlavní ekonomka České bankovní asociace. „Netroufám si hodnotit, kolikrát bude muset ČNB intervenovat, ale proti posilování má naprosto mocné nástroje a je skutečně schopná závazek udržet tak, jak ho slíbila,“ dodává.

autor: Tereza Holanová | 18. 5. 2015 6:31

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama