Praha – Od příštího roku nedostanou lidé, kteří do výkupny přinesou kus kovu, peníze v hotovosti. Počítá s tím vyhláška, kterou v nejbližších dnech vydá ministerstvo životního prostředí. Za výkup kovů bude možná pouze bezhotovostní platba.
Vláda tím reaguje na sílící tlak měst a obcí, podle nichž jsou krádeže kovů dlouhodobě neřešeným a rostoucím problémem. Zástupci Svazu měst a obcí se dnes znovu setkají s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a dalšími členy kabinetu a předají mu petici volající po účinnějším řešení problematiky veřejného pořádku a sociálních záležitostí. Vedle výkupu kovů tlačí obce především na zavedení registru přestupků nebo podporu sociálního bydlení.
Krádeže kanálů, částí budov nebo třeba zabezpečovacích zařízení na železnici přitom nepřipravují města, obce či firmy jen o miliardy korun. Vedle zranění a dopravních nehod způsobují také častá zpoždění v dopravě, což vede k dalším ekonomickým škodám i k rostoucí „naštvanosti“ lidí.
Přísnější řešení odmítli na konci září poslanci, když neschválili senátní návrh na úplný zákaz výkupu kovů od fyzických osob, respektive na právo obcí lépe regulovat provoz výkupen. Podle nich by to omezilo i lidi, kteří se chtějí zbavit svého vlastního majetku nebo kteří si například přivydělávají legálním sběrem papíru.
S minometem na kočku
Senátní návrh ve Sněmovně prakticky zamítlo ministerstvo životního prostředí. "Jdeme s minometem na kočku," uvedl ministr Richard Brabec (ANO) s tím, že absolutní zákaz výkupu druhotných surovin neexistuje v žádné ze zemí Evropské unie. Normu řešící výkup kovů pak ministerstvo za pomoci koaličních partnerů změnilo na zákaz skládkování komunálního odpadu.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková přesto tvrdí, že úřad považuje současnou situaci za velmi závažný problém. „Nelegální výkupy kovů jsou spojeny s kriminální činností, vandalismem, poškozováním pietních míst či městského majetku,“ připomíná mluvčí.
Ministerstvo proto připravilo vlastní řešení. „Vyhláška zakazující platbu v hotovosti má být účinná od začátku roku 2015,“ říká Roubíčková.
Nejpozději do půl roku pak chce ministerstvo vyhodnotit účinnost nové vyhlášky a případně navrhnout další zpřísnění. To by bylo součástí nového zákona o odpadech, který nyní resort připravuje.
Kontroly jsou nedostatečné
Proč se dlouhodobý problém dosud nepodařilo omezit? Podle představitelů měst a obcí za to může hlavně nedostatečná kontrola ze strany státu, konkrétně České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce i policie.
„Dosavadní kontroly nestačí,“ potvrzuje třeba mluvčí libereckého magistrátu Zuzana Minstrová. Podle ní by pomohlo, kdyby byly častější. „Měla by se také zpřísnit pravidla pro výkup například prokazováním původu prodávaného železa. A postihy pro výkupny by měly být vyšší,“ navrhuje.
S tím souhlasí i předseda pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv a starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann. „Chtěli jsme, aby se zvýšila účinnost kontrol, aby do výkupen pravidelně chodila policie, Česká inspekce životního prostředí i Česká obchodní inspekce. Prosazovali jsme také, aby byl sběrnám zakázán nonstop provoz,“ vyjmenovává Ferschmann.
Sdružení místních samospráv ale nevěří, že by pomohl zákaz výkupu od fyzických osob, který navrhoval Svaz měst a obcí. Jediným účinným nástrojem, jak zamezit kriminalitě v oblasti výkupu kovů, je podle sdružení zakázat jej úplně.
„Návrh, který nakonec poslanci neschválili, by stejně nic nevyřešil. Mafiáni by si vytvořili firmy a přes ty by se vykupovaly kradené předměty dál,“ myslí si Ferschmann.
Přísnější kontroly a vyšší pokuty?
Ministerstvo zdůrazňuje, že poslanci schválená novela zákona o odpadech počítá i s přísnějšími kontrolami. „Řeší rozšíření kompetence krajů při kontrolách spolu s okamžitým odebíráním licencí,“ říká Roubíčková z resortu životního prostředí. „Navíc ministr Brabec sám před nedávnem deklaroval, že posílí kontroly České inspekce životního prostředí. To znamená jak personálně, tak finančně,“ slibuje.
Další novela zákona o odpadech se nyní připravuje. Ministerstvo zvažuje zvýšit horní hranici pokut ze současných 50 milionů korun na částku řádově vyšší.
Hlavním problémem je ale spíše neúčinnost kontrol. Systematické kontroly zaměřené na to, zda sběrny přijímají kradené zboží (přinejmenším jednoznačné případy jako víka od kanálů s městským znakem), totiž neexistují.
Česká inspekce životního prostředí prověřuje „sběrny“ z hlediska ochrany životního prostředí a platných licencí. Za poslední tři roky provedla asi tisícovku kontrol zařízení pro sběr nebo výkup odpadů. V roce 2011 zahájila 99 správních řízení (z celkem prověřovaných 383 subjektů) a uložila pravomocné pokuty za 13,5 milionu korun. V roce 2012 inspekce provedla 231 kontrol a uložila pokuty ve výši 6,17 milionu korun. Loni šlo o 384 kontrol a pokuty za 11 milionů korun. Letos zatím prověřila 230 podniků, pokuty přesahují osm milionů.
Kontroly provádí také Česká obchodní inspekce, a to zejména z pohledu ochrany spotřebitele. Jen za loňský rok provedla 323 prověrek sběren a výkupen odpadů a uložila 106 pokut v celkové hodnotě 686 tisíc korun.
Případné krádeže má řešit police, kterou inspektoři přivolají, když ve výkupně zjistí něco podezřelého.
Místo kovu dáme plast
Podle údajů Svazu měst a obcí zaznamenala v roce 2012 policie 11 080 krádeží kovů s celkovou škodou 445 milionů korun. Loni to už bylo 11 786 krádeží a škoda přesáhla 509 milionů. „Statistika se přitom týká pouze trestných činů, tedy těch provinění, při nichž škoda přesáhne pět tisíc korun. Pokud by se k číslům připočetly přestupky a nenahlášené škody, částka by se pravděpodobně vyšplhala až nad jednu miliardu korun,“ říká mluvčí svazu Štěpánka Filipová.
S krádežemi vík a mříží od kanálů se každý rok potýká například pražská Technická správa komunikací. Ta v roce 2013 zaznamenala 146 krádeží, škoda dosáhla 495 tisíc korun. „V případě odcizení nahrazujeme mříže plastovými,“ dodává mluvčí podniku Barbora Lišková.
Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) připravily krádeže v loňském roce o 32 milionů korun, za letošní první pololetí zhruba o 15 milionů. „Odcizené kovy nebo celá zařízení a jejich finanční hodnota jsou však jen zlomkem skutečných škod,“ zdůrazňuje mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský s tím, že s krádežemi jsou spojena i zpoždění vlaků.
Nejčastěji se kradou kabely a kabelová vedení, transformátory a trafa, koleje a jejich části či lana a lanové přípojky. „Do stále více krádeží se zapojují organizované skupiny, roste i drzost zlodějů,“ říká Ptačinský. „Asi nejznámějším případem je případ z dubna 2012, kdy falešná četa v montérkách a s jeřábem ukradla desetitunový železný most na trati u Horního Slavkova. Za bílého dne, a to i přes kontrolu policie,“ připomíná mluvčí.
České dráhy evidují za loňský rok škodu přes osm milionů korun. „Kradou se různé kabely, zloději ale neušetří ani vybavení vlaku, jako jsou baterie, police, držáky, kliky,“ říká mluvčí Kateřina Šubová.
Liberecký magistrát přichází krádežemi kovů zhruba o 280 tisíc korun, z toho 200 tisíc připadá na poklopy kanálů, zbytek pak okapy. „Město proto nedává na domy měděné okapy, ale plechové nebo z plastu,“ upřesňuje mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová.
Východní problém
Podobné problémy jako Česká republika mají s krádežemi a nelegálním výkupem kovů hlavně státy na východ od Česka. „Podle našich informací po zpřísnění volají například v Bulharsku, Rumunsku, ale také na Slovensku,“ říká mluvčí Svazu měst a obcí Filipová.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
V některých státech, zejména na západ od Česka, používají podle svazu bezhotovostní platební styk, nicméně s ohledem na sociální úroveň nemají s krádežemi tak zásadní problém jako státy bývalého východního bloku.
Úplný zákaz výkupu by podle Filipové byl evropskou novinkou, ale v souvislosti se záchranou majetku a případně i životů jistě potřebnou.
Ministerstvo životního prostředí při projednávání novely zjišťovalo zkušenosti ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska, Švýcarska, Španělska, Maďarska a Belgie. „Tamní experti uvedli, že úplný zákaz výkupů kovů, respektive zákaz možnosti prodeje kovových materiálů občanům a firmám, není zavedený v žádné z těchto zemí,“ říká mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Ve všech těchto zemích můžou občané své kovové odpady prodat, lze je také nabídnout na internetu jako movitou věc. Zároveň mají i možnost odevzdat je zdarma na určených místech, tedy na sběrných dvorech.
