Jeruzalém – Izraelská vláda přišla s návrhem vybudovat umělý ostrov s přístavem, který by se nacházel mimo pásmo Gazy. Plán vidí jako optimální řešení jak pro Izrael, tak pro Palestinu. Izrael by měl nadále pod kontrolou přísun zboží a pohyb osob, Palestina by opět mohla získat přístav - v současné době totiž žádným velkým nedisponuje.
Palestinci jsou k plánu skeptičtější. Podle některých jde o pouhou snahu Izraele vylepšit si mezinárodní reputaci. Jiní dokonce říkají, že se jedná o snahu definitivně oddělit pásmo Gazy od Západního břehu.
Zatím jen studie
Izraelský ministr dopravy a zpravodajských služeb Israel Katz říká, že na ostrově by se mohly vystavět například i hotely a mezinárodní letiště. „Mohla by se tam rovněž vyrábět elektrická energie či fungovat odsolovací stanice,“ dodává.
Umělý ostrov se zamýšlenou rozlohou téměř 10,4 kilometru čtverečních by měl vzniknout z písku vytěženého z mořského dna. Nacházel by se zhruba pět kilometrů od pobřeží a s pevninou by ho spojoval dvouproudý most.
Katz ale připouští, že jediné, co zatím existuje, je pouhá studie na papíře a určité předběžné náčrty.
Mezinárodní území
Most nemá jen spojovat ostrov s pevninou, v plánu má větší význam. Izraelci zamýšlejí zřídit přísné kontroly - ideální variantou by bylo umístění bezpečnostního checkpointu právě doprostřed mostu pod záštitou mezinárodních organizací. V případě válečného stavu by byl most uzavřen.
Katz si zatím není jistý, jaká mezinárodní autorita by kontroly měla zajišťovat. Přiklání se ale spíše k NATO. Organizace spojených národů je totiž podle něj nepřátelské fórum, kvůli němuž jsou už vojenské síly přítomny na hranicích Egypta, Libanonu a Sýrie.
Ministr nicméně dodává, že za bezpečnost ve vodách kolem ostrova by zodpovídal Izrael. Ostrov s palestinským přístavem by však neměl patřit žádné zemi, nesl by statut mezinárodního území.
Kdo to zaplatí?
Projekt má navíc i další háček. Předběžné odhady nákladů hovoří o pěti miliardách dolarů (téměř 120 miliard korun). Izrael jej ale financovat nehodlá. Židovský stát proto podle představitelů vlády momentálně aktivně hledá zahraniční sponzory. Katz zmínil například Číňany či Saúdy. Proč by ale Saúdové chtěli investovat v zemi, s níž nemají prakticky žádné oficiální vztahy, již neokomentoval. Naznačil ale i možnou přítomnost izraelských podnikatelů - konkrétní jména neuvedl.
Itamar Yaar, bývalý náměstek ředitele Izraelské národní bezpečnostní rady, tvrdí, že návrh je realizovatelný, nicméně dodává, že existují jiné, mnohem levnější varianty. Například vybudování plovoucích ostrovů, zřízení přímé lodní linky z Kypru či otevření většího množství pozemních přechodů. Palestinci podle něj však požadují pouze svůj vlastní přístav bez jakýchkoliv bezpečnostních kontrol. „Takový přístav by se stal bezcelní tranzitní zónou pro zbraně a teroristy,“ upozorňuje ale Katz.
Ústupek, který vlastně není
Skeptici říkají, že projekt nového ostrova s přístavem je doslova přitažený za vlasy. „Je to nereálné, tento návrh přišel pravděpodobně od zprostředkovatele mezi Hamásem a Izraelem,“ uvádí například Moein Shomali, Palestinec dlouhodobě žijící v České republice.
Podle kritiků jde o další pokus Izraele otupit kritiku nad skomírajícími mírovými procesy s Palestinci. Ti podle nich pravděpodobně nebudou souhlasit s vybudováním přístavu se systémem takových kontrol, jaké navrhují Izraelci. Nejedná se totiž o velkou změnu oproti aktuálnímu stavu.
„Návrh se navenek jeví jako velký ústupek pro Palestince, ale vlastně není. Sice by jim umožnil lépe cestovat, ale za podmínky, že to Izrael dovolí,“ domnívá se Radka Havlová ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka Vysoké školy ekonomické.
„Pro Palestince by to mohla být možnost snížit závislost své ekonomiky na Izraeli, to ale není v zájmu Izraele,“ říká Shomali. Upozorňuje zároveň, že podle dohod z Osla z 90. let mají Palestinci právo na letiště i přístav.
Situaci navíc komplikuje značně neuspokojivá vnitropolitická situace. Mezi Hamásem a Fatahem (palestinské politické strany) existuje stále silné napětí. Havlová doplňuje, že Hamásu by možná vybudování přístavu pomohlo, ale skupina pravděpodobně nebude izraelskému návrhu věřit. Fatah by naopak s návrhem asi souhlasil, v Gaze nemá nicméně velký vliv.
Podle Mokhamira Abu Sa'da, profesora na al-Azhar University v Gaze, by toto řešení přivítali zejména obyčejní lidé. „Po deseti letech blokády, třech válkách a každodenních obtížích lidé hledají naději," říká.
Gaza je závislá na pomoci od OSN
Izrael už o svém plánu na ostrov s přístavem prý informoval i Obamovu administrativu, zato s palestinskými zástupci o něm ještě nehovořil. Izraelsko-palestinská mírová jednání jsou přerušena od roku 2014. Jedním z nejspornějších bodů při vyjednávání nějakého, pro obě strany alespoň částečně uspokojivého řešení je výstavba židovských osad na Západním břehu Jordánu. Toto území by podle Palestinců mělo být výhradně palestinské.
V současné době většina zboží i osob do Palestiny proudí přes egyptský přechod, který byl v posledních dvou letech převážně zavřený, a další dva přechody s Izraelem. Židovský stát omezuje cestování lidí z Palestiny i do ní. Pro lidi mladší než padesát let je prakticky nemožné dostat cestovní povolení. Jedinou výjimku tvoří nutnost hospitalizace. Izrael bedlivě sleduje, jaké materiály se do Gazy dováží a zda by případně nemohly být použity na výrobu raket a tunelů.
Konflikt mezi Palestinou a Izraelem trvá již dlouhá desetiletí, v posledních deseti letech navíc platí zvýšená obchodní i cestovní omezení. Děje se tak od roku 2007, kdy se militantní islamistické hnutí Hamás stalo správním a administrativním orgánem pásma Gazy. Jeho příznivci ho označují dokonce jako vládní orgán, Izrael a Spojené státy ho naopak považují za teroristickou organizaci.
Oblast je dlouhodobě pod blokádou ze strany Izraele i Egypta, denní přísuny zboží na toto území jsou jen velmi omezené. Na území žije asi 1,8 milionu lidí. Ti jsou nejvíce závislí na potravinové pomoci z OSN.
