Praha – Koloběžky, kola, naučné stezky, moderní dětská hřiště a další doprovodné aktivity turistiky přilákaly letos v létě do tuzemských hor o desetinu více návštěvníků než loni. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Asociace horských středisek. Zájem letos stoupl na téměř deset milionů takzvaných člověkodnů.
Podle asociace pomohla i zhoršená bezpečnostní situace v zahraničí, kvůli níž lidé častěji trávili dovolenou v tuzemsku.
Zatímco před loňskou zimní sezonou investovaly tuzemské areály do takzvané páteřní infrastruktury – tedy zejména lanovek – přes miliardu korun, letošní výdaje před startem zimní sezony jsou výrazně nižší. „Investice nyní dosáhly půl miliardy korun,“ říká ředitel asociace Libor Knot. Nejvíc peněz míří do zasněžovacích systémů.
„Vůle provozovatelů středisek investovat do svého rozvoje je limitována také tím, že se kromě samotných podmínek pro lyžování a dalších doprovodných služeb vyčerpávají i starostmi o běžecké tratě nebo skibusy, což například v jiných regionech výrazněji dotují veřejné zdroje,“ upozorňuje Knot.
K výraznějšímu zdražení skipasů letos provozovatelé lyžařských areálů nepřistoupili. Průměrná cena jednodenního lyžování na tuzemských horách tak vyjde na 570 korun pro dospělého a 400 korun pro dítě, což je jen o procento více než před rokem.
Asociace spočítala, že oproti průměrné ceně za den lyžování v menším alpském středisku, které svou velikostí odpovídá možnostem českých hor, je lyžování v Česku asi o polovinu levnější.
Nejznámější tuzemské horské středisko Skiareál Špindlerův Mlýn před zimní sezonou investovalo 90 milionů korun, největší díl pak do posílení zasněžování na Medvědíně. Právě ve „Špindlu“ také nejvíc zdražili – cena jednodenní permanentky vzrostla o 40 korun na 890 korun.
Na středočeském Monínci se už nyní i přes nižší nadmořskou výšku lyžuje – a to díky nové technologii Snowfactory, která umožňuje vytvářet umělý sníh i při plusových teplotách. Její instalace vyšla na 50 milionů korun.
Většina dalších skiareálů investovala před novou sezonou většinou v řádu jednotek až nižších desítek milionů korun. Některá střediska jako například šumavský Zadov nebo krušnohorský Klínovec se připravují na nákladnější investice v příštích letech.
"Loňská zimní sezona byla docela špatná – u nás se začalo lyžovat až v lednu, lyžovalo se do konce března. Letos jsme optimisté, věříme, že koncem listopadu bychom mohli začít. Před sezonou jsme do infrastruktury investovali 12 milionů korun,“ říká obchodní a marketingová manažerka resortu Dolní Morava Lenka Strculová. Od roku 2010 tu přitom vložili do rozvoje areálu už miliardu, asi čtvrtinu z toho pomohly zaplatit fondy Evropské unie.
Unijní fondy už ale nyní celé odvětví nepodporují – to je také jedním z důvodů poklesu investic na tuzemských horách. „Není to zásadní problém, naopak zastáváme pozici, že dotace křiví trh a nenabízejí všem stejné podmínky,“ tvrdí ale prezident Asociace horských středisek Jiří Bis.
Víc než na dotace chce asociace tlačit na to, aby si veřejnost uvědomovala sílu a významnost podnikání v turistickém byznysu na českých horách. „Naše odvětví zaměstnává 36 tisíc lidí, zpravidla v místech, kde příliš jiných pracovních příležitostí není. Obrat odvětví přesahuje 50 miliard korun,“ upřesňuje Bis.
