Foto: Aktuálně.cz

Hlavní oblasti ekologického zemědělství v ČR

V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy.

• Jak je to možné? To si ukážeme na následujících grafech

V Česku je největší podíl rozlohy ekologicky obhospodařované půdy v pohraničních oblastech někdejších Sudet. Konkrétně v okresech Sokolov, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Děčín, Bruntál a Český Krumlov (48 procent a více celkové rozlohy zemědělské půdy).

V tradičních oblastech zemědělství s nejúrodnějšími půdami, jako je Polabí, Poohří či Pomoraví, přitom převažuje klasický způsob zemědělské činnosti a rozloha ekofarem se v příslušných okresech pohybuje mezi pěti a patnácti procenty celkové rozlohy zemědělské půdy.

Ekofarmy využívají čistě organická hnojiva, spoléhají na přirozenou půdní úrodnost a nepřípustné jsou pro ně syntetické pesticidy či geneticky modifikované organismy.