Předseda Sdružení českých taxikářů Petr Polišenský pro Aktuálně.cz odhadl, že tržby taxikářům klesly meziročně až o 90 procent. "Je s tím spojeno ukončování činnosti řidičů osobní dopravy. U ukončení podnikání se jedná o cca 20 až 25 procent podnikatelů v našem oboru," vypočítává Polišenský.
Ještě se nestačili vzpamatovat z jarních opatření a přišla další, ještě horší vlna. "Hlavně v listopadu a prosinci jsme přišli o klíčové tržby, které pokrývaly slabé měsíce na začátku nového roku," dodává.
Ani u alternativních přepravců není situace příznivá. Například tuzemský start-up Liftago loni zaznamenal propad tržeb o 34 procent na 265 milionů korun. Původně přitom očekával 50procentní růst. "Covid stál Liftago dosud desítky milionů korun," uvádí spoluzakladatel a ředitel firmy Ondřej Krátký.
Protipandemická opatření přitom mění také chování zákazníků a jejich priority. Kvůli zavřeným podnikům lidé nemohou objednávat taxi na cesty do restaurací či za kulturou. Naopak však podle Krátkého častěji využívají přepravní služby na cestu do práce na úkor MHD. To by po odeznění krize mimo jiné mohlo znamenat vážný problém se zahuštěním dopravy ve velkých městech.
Výrazné ztráty zaznamenala také aplikace Bolt. "V průběhu jara jsme oproti předchozímu období zaznamenali propad v počtu jízd o přibližně 75 procent," říká Jakub Dvořák, regionální manažer Bolt pro Česko.
Platforma Uber své výsledky loňských tržeb odmítla na dotaz Aktuálně.cz sdělit. Společnost se ale podle svého vyjádření snaží řidičům pomoci překlenout krizi. Podle tiskového prohlášení řidičům a kurýrům, kteří v důsledku pandemie přišli o své příjmy, dosud poskytla finanční podporu ve výši 24 milionů dolarů (přes půl miliardy korun).
Kompenzace od státu
Nepříznivé situaci taxi služeb se přitom nově snaží pomoci i stát. Taxikáři, kteří jsou OSVČ nebo jednatelé malých s.r.o, totiž budou moci nově čerpat příspěvek 500 Kč za den kvůli dopadům pandemie. O příspěvek budu moci žádat i zpětně od 22. října.
Definici vozu taxislužby jako mobilní provozovny mělo na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v této souvislosti již dříve vysvětlil, že při výkladu mobilní provozovny podle živnostenského rejstříku je možné auta taxi za tyto provozovny považovat. Podle Havlíčka je tak spravedlivé uznat nárok postižených taxikářů, pokud to zákon alespoň trochu umožňuje.
"Dohodli jsme se se zástupci taxikářů na řešení problematiky kompenzačního bonusu. Podle MPO je možné automobil taxi služby, ve kterém poskytují přepravu, posuzovat jako mobilní provozovnu. Upřesněním výkladu se tak taxikářům umožní čerpat kompenzační bonus," uvedla Schillerová na Twitteru.
Taxikářům tak stát uhradí alespoň část jejich nákladů. "U kompenzačního bonusu si musíme uvědomit, že OSVČ - řidiči osobní dopravy (taxi) si z částky 500 Kč na den musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění, náklady na provoz vozidla, naší mobilní provozovny (pojistka na taxi - 2,2násobek), silniční daň, dálniční známka, STK (technická kontrola vozidla, pozn. red.) - u taxi na rok a další výdaje, které činí cca 400 Kč na den, nepočítáme nájem vozu a leasing," vysvětluje Polišenský ze sdružení. Jak ale uvedl dříve pro ČTK, s podobou a výší příspěvku jsou jinak spokojeni.
Někteří místo lidí vozí věci
Propad v příjmech řidičům částečně kompenzovalo také to, že někteří se dokázali v krizi přeorientovat z přepravy lidí na doručování věcí, například nákupů nebo zboží z e-shopů.
Polišenský nicméně upozorňuje na to, že tyto služby nemají s taxislužbou nic společného a vlastně kradou práci jinému oboru, který je na to specializovaný. "Nelze, aby řidiči osobní přepravy vozili pečivo, vonící jídlo, špinavé balíky a následně přepravovali zákazníky. Je to nesmysl a ve vztahu k zákazníkovi zcela nepřijatelné, a to i z pohledu zákona č. 111/1994 Sb.," tvrdí předseda sdružení.
K tomu by navíc potřebovali živnost na rozvážení tohoto sortimentu. "Pak se ale už vůbec nebavíme o osobní dopravě - taxislužbě, ale o jiných oborech podnikání," dodává dále.
Tyto služby tak nabízí spíše alternativní přepravci, jako je například Liftago. "Právě doručování zaznamenalo klíčový rok a s ním i nárůst šest tisíc procent," uvádí Krátký z Liftago. Jeho největším partnerem byla Alza, pro kterou Liftago obsluhovalo zákazníky ze 24 poboček ve 20 městech v Česku a na Slovensku.
Také firma Bolt (dříve Taxify) nabídla svým řidičům jiný zdroj obživy. Během loňského jara totiž spustila službu Bolt Food na doručování jídla z restaurací. Vedle toho nabízí také dovoz nákupu potravin a dalších obchodů, například z řetězce Žabka.
"Zájem o aplikaci se od té doby každý týden zvyšuje. V současné chvíli si lze přes Bolt Food objednat z více než 700 spolupracujících podniků," říká Dvořák za Bolt.
Platforma během krize reagovala na poptávku restaurací, které se snažily dostat k co nejvíce zákazníkům. Kritici nicméně opakovaně upozorňují na drahé marže rozvážkových společností, které činí kolem 30 procent z obratu.
Jídlo rozvážel také Uber prostřednictvím aplikace Uber Eats. Služba přitom začala v Praze fungovat již před samotnou pandemií, a to v roce 2018. Paradoxně loni v červnu, kdy se rozvážkovým firmám velmi dařilo, však Uber Eats v Česku ukončil svůj provoz.
