V březnu a dubnu se většina restaurací napojila na rozvozové služby. Nárůst zájmu potvrdily i samotné rozvozové firmy. "Pravdou je, že v České republice pozorujeme relativně velký růst poptávky. V minulém roce jsme sice ve stejném období také rostli, ale nyní je zájem zákazníků ještě signifikantnější," uvádí pro Aktuálně.cz generální manažer Woltu Jan Foret.
Počet objednávek na konkurenčním portále Dáme jídlo roste podle výkonného ředitele Filipa Fingla meziročně dlouhodobě o 45 až 50 procent. "Na těchto číslech jsme se drželi i v průběhu většiny března. V posledních týdnech však růst ještě zrychlil a meziročně jsme vyrostli o zhruba 80 až 90 procent," dodává.
Tento růst podle Fingla firma zaznamenala navzdory tomu, že zhruba čtvrtina restauračních partnerů i nadále zůstává zavřená. "Běžně máme na platformě Dáme jídlo přes tři tisíce restauračních profilů a téměř tři čtvrtiny z nich jsou aktivní i teď v době krize a připravují pro zákazníky jídla alespoň pro rozvoz. Od začátku krize se k nám připojily stovky nových restaurací a další se nám stále hlásí," popisuje Fingl.
Podle ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka patří rozvážkové služby mezi vítěze současné situace. "Restriktivní opatření jim vhánějí do náruče nové klienty. Do karet jim hrají nízké ceny pohonných hmot i situace na pracovním trhu, kdy mnozí lidé si rádi přivydělají prací pro rozvážkové služby," říká ekonom.
Zřejmé jsou výhody i pro samotné restaurace - rychlost doručení, jednoduchost procesu i širší dosah nabídky. "Pokud nepřijímají restaurace objednávky z Dáme jídlo, Wolt či Uber Eats přímo skrze svůj pokladní systém, musí držet paralelní systém objednávek pro rozvoz. Ten si vyžaduje manipulaci personálem a často tady dochází k chybám a problémům v kuchyni," vysvětluje Igor Třeslín, ředitel společnost Storyous, která restauracím v Česku dodává pokladní systémy.
"Výhodou rozvozů pro restaurace je, že jsou v jednotném vyhledávači s dalšími restauracemi, a je tak pro ně jednodušší dostat se k zákazníkovi," připomíná.
"Restauracím jsme neustále k dispozici ke konzultaci a novým partnerům bez zkušenosti s rozvozem pomáháme s jeho správným nastavením, včetně volby vhodného rozvozového menu. Zároveň se staráme o kompletní zákaznickou podporu k objednávkám a vyřizujeme veškeré dotazy ze strany lidí, čímž restauracím šetříme čas," popisuje přidanou hodnotu zprostředkování Fingl z Dáme jídlo.
Restaurace podle něj rozvozová firma pomáhá také propagovat mezi novými zákazníky - například přes bonusové hry nebo sociální sítě. "Měsíčně dlouhodobě investujeme do marketingu desítky milionů korun měsíčně a ani nyní rozpočet nesnižujeme. Naopak dáváme zákazníkům vědět, že si stále mohou objednávat ze svých oblíbených restaurací," doplňuje výkonný ředitel rozvozového podniku.
Desítky procent z objednávky
Rozvážkové firmy situaci na trhu nevyužily k tomu, aby zdražily. Za svoje služby si nechávají zaplatit stejně jako za běžného stavu, jedná se o desítky procent z ceny objednávky - a to často jak od konečného zákazníka, tak i od samotné restaurace.
"V průměru platí restaurace až 30 procent z ceny objednávky za rozvozové služby a cenu rozvozu často doplácí i zákazník," upřesňuje Třeslín.
V březnu a dubnu se podle něj sice na rozvozové služby napojila většina restaurací, mimo velká města jim to ale zákazníky nepřivedlo.
"Většina restaurací, která si dokázala zachovat tržby na únorových číslech, spustila vlastní rozvoz jídla. Zapojila do něj vlastní personál, který si díky tomu udržel zaměstnání. Pro restaurace to navíc byla i levnější alternativa," popisuje dále Třeslín.
Podobně vnímá rozvozové služby například Draho Širůčka z pražských restaurací Stejkárna. "Marže mají nastavené podobně, je to kolem 30 procent z obratu, navíc si účtují i rozvoz, což je pro nás ne úplně výhodné. A až úsměvné jsou jejích reklamy, kdy lákají na pomoc restauracím," podotýká Širůčka.
Marže se podle něj snižuje v případě, že má restaurace vlastní rozvoz. "No, pořád je to něco kolem 20 procent. Proto jsme zavedli i vlastní rozvoz a možnost on-line objednávek a snažíme se promovat přímé objednávky," vysvětluje.
Rozvoz funguje v některých restauracích Stejkárna různě. Kde ne, tam podle podniku naopak funguje lépe výdejové okno. Podle Širůčky přišla reálná pomoc restauracím během koronakrize například od projektu Nesnězeno.
Jsme zodpovědní, reaguje firma
Například Wolt nabízí možnost objednat si jídlo s doručením kurýrem, u některých restaurací je pak možné si jídlo objednat s vyzvednutím. "Co se provizí týče, momentálně nezavádíme žádné změny," potvrzuje Foret.
Dodává, že rozumí tomu, že na první pohled by otázka, proč provize firma nesníží, dávala smysl.
"Snížení provize by znamenalo úsporu v řádu tisíců korun na straně restaurace, na straně Woltu by pak ale šlo o ztráty v řádech desítek milionů korun, což by ohrozilo naši budoucí existenci, jelikož jsme stále ztrátovou firmou. Jako zodpovědná společnost tedy musíme myslet na našich 900 zaměstnanců, 20 000 partnerských kurýrů a 10 000 partnerských restaurací, a co nejvíce se snažit, ať pro všechny zajišťujeme práci, výdělky a tržby," zdůrazňuje manažer.
Manévrovací prostor není
I Wolt financuje své výdaje z příjmů ze dvou zdrojů: tedy již zmíněné ceny za doručení, kterou platí zákazník, a také provize z objednávek, kterou zase platí restaurace. Z těchto zdrojů pak firma platí své kurýry.
"V první řadě se tedy odměny kurýrů skládají z ceny za doručení. V druhé řadě platíme více než polovinu příjmu z provize restaurací také našim partnerským kurýrům. To znamená, že jediným příjmem, který Woltu zbývá k pokrytí všech nákladů, je méně než polovina provize restauracím. V konečném důsledku nám tedy zůstává velice malá marže z jedné transakce, která v sobě neobsahuje téměř žádný manévrovací prostor," vysvětluje fungování rozvozové firmy Foret.
Nejudržitelnějším způsobem, jak restauracím pomoci, je podle něj přinést jim více objednávek. "Máme spočítáno, že pokud Wolt přinese restauracím dvojnásobek objednávek, restauraci to přinese větší výdělek než při snížení Wolt provize na polovinu," vypočítává Foret. "Kdybychom snížili provize, nepřinesli bychom restauracím objem navíc a ještě k tomu bychom neměli prostředky na zajištění rozvozu."
Zákazníci se vrátí jen pomalu
Ekonom Kreček připomíná, že s rozvolňováním restriktivních opatření zájem o rozvozy částečně opadne.
Například ale Český svaz pivovarů a sladoven upozorňuje, že návrat lidí do hospod a restaurací bude spíše pozvolný a může trvat týdny i měsíce, než se situace vrátí do normálu.
Pivovary rozvolnění pravidel už dříve uvítaly, ocenily by ale plné otevření hospod a restaurací již 11. května. Na tento den počítá nový vládní plán s otevřením restaurací se zahrádkou či výdejním okénkem a kadeřnictví, muzeí, galerií či výstavních síní.
Teprve v poslední fázi - tedy až 25. května - by mohly v běžném provozu fungovat nejen restaurace, ale také ubytovací zařízení, počítá se i s uvolněním kulturních či společenských akcí. "Proto i nadále trvají naše obavy, že část restaurací a minipivovarů nemusí současnou situaci ustát a budou nuceni natrvalo zavřít," uvedla pro agenturu ČTK výkonná ředitelka svazu Ferencová.
