Praha - Stát by mohl ušetřit až 870 milionů ročně za správu a nájem budov, pokud by úřadům a institucím stanovil strop na výdaje podle jejich výkonnosti. Limit by stanovil třeba podle ceny kancelářských ploch či nákladů na informační technologie a telefony na zaměstnance. Záměr ve čtvrtek představil premiér Petr Nečas (ODS).
Stanovení stropu podle klíčových výkonových ukazatelů (KPI) doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV).
"Při dalších úsporách nejde již plošně škrtat. Musíme zhodnotit také užitek," uvedl Nečas. Podle něj nelze již propouštět, aby státní správa zůstala efektivní. Řekl, že jeho vláda seškrtala zhruba 10 500 míst. V roce 2009 jich bylo 160 700, loni pak 150 200.
Státní instituce by sledovaly cenu kancelářských ploch, výměru a náklady na informační technologie či telefony na zaměstnance i spotřebu energií na metr čtvereční. Premiér pověřil ministerstvo financí, aby na modelu začalo pracovat. Do konce léta by podle předsedy vlády měla jednotlivá ministerstva údaje o nákladech na budovy a o plochách pro zaměstnance zveřejnit na webu. Míní, že by se první úspory mohly promítnout už do rozpočtu na příští rok.
Nejste schopni vejít se do limitu? Zařiďte se
Podle garanta pracovní skupiny NERV pro KPI Jana Procházky by se strop stanovil podle výsledků jednotlivých úřadů. Představoval by medián - tedy prostřední hodnotu, který by se navýšil o deset procent. Lišil by se pro jednotlivé obory a skupiny, kterých je kolem 50 či 60. Jiné ukazatele by tak měli třeba hasiči, policisté, soudci či úředníci. Při vyšších výdajích, než budou ty stanovené, by se tak instituce musely například přestěhovat do výhodnějších prostor, nebo by doplácely vysoké náklady ze svého rozpočtu.
"Jste schopni se dostat do tohoto vzorce (stanovený strop), v pořádku. Nejste schopni, budete kráceni na rozpočtu. Nemusíte se sestěhovávat, ale zařiďte se," uvedl Procházka.
NERV vycházel z dostupných dat za rok 2006. Tehdy provoz a údržba stály kolem 4,34 miliardy a nájemné 684,5 milionu. Příjem z pronájmu dosáhl asi 193,5 miliardy. Z těchto čísel také vycházela úspora až 870 milionů. Podle Procházky by nyní částka mohla být ještě vyšší.
Průměrná plocha na zaměstnance v Česku byla 15,93 metru čtverečního. Jen v Opavě by mohl stát podle zprávy ušetřit skoro čtyři miliony ročně, kdyby se tento ukazatel respektoval. Za Klatovy, Opavu a Znojmo by úspora dosáhla 12 milionů ročně, uvádí zpráva. Procházka zdůraznil, že cílem nebylo ukázat na ty instituce, které "to dělají špatně", ale najít možné úspory a lepší postup. NERV se inspiroval v cizině. KPI vyžívá Německo či Británie.
Mnohé instituce jsou v nájmu. V jedné z pronajatých budov s kancelářskou plochou 820 metrů čtverečních pracovalo osm lidí. Jedna instituce své objekty pronajala soukromé firmě, na druhou stranu ale žádala stát o další prostory pro úředníky, popisuje zpráva NERV.
Díky měření výkonnosti úřadů by se podle Nečase mohla najít "slabá místa", kvalita a efektivita institucí by se tak prý mohla zvýšit a plýtvání snížit. Premiér uvedl, že právě instituce jsou "nejslabším článkem konkurenceschopnosti" Česka.
