Praha - Jaderným elektrárnám v Česku potíže podobné těm v japonské Fukušimě nehrozí. Pokud se ale EU domluví na zátěžových testech svých atomových elektráren, jak o tom evropský spolek po havárii v Japonsku uvažuje, ČEZ se jim podřídí. Deníku Aktuálně.cz to dnes řekl mluvčí podniku Ladislav Kříž.
"Samozřejmě, jako členský stát EU budeme postupovat v souladu s tím, na čem se EU domluví," sdělil mluvčí.
Temelín i Dukovany však podle něj stojí v jedné ze seismicky nejstabilnějších oblastí Evropy. Například konstrukce Temelína je projektována tak, aby odolala mnohem vyššímu zemětřesení, než je vůbec ve stabilním Českém masívu možné.
Trojí jištění v seismicky klidném masivu
Seismicita byla podle Kříže jedním z kritérií výběru lokality pro elektrárnu Temelín a hodnotila se v okolí vzdáleném až tři sta kilometrů od elektrárny. Velkou část této oblasti tvoří Český masiv a Temelín se nachází na jeho nejstarší a nejpevnější části.
"Seismickou odolnost elektrárny Temelín potvrdili v roce 2003 také odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od roku 1991 je seismická aktivita v okolí elektrárny Temelín nepřetržitě monitorována lokální seismologickou sítí. Obdobně platí i pro Dukovany," upřesnil mluvčí ČEZu.
Provoz v Dukovanech a Temelíně má má navíc tři nezávislé systémy, které dokáží udržet celou elektrárnu v chodu. Těmto třem úrovním jištění se říká systém třikrát sto procent. "Znamená to, že když jeden systém vypadne, ještě dva stoprocentní jsou v záloze," řekl Kříž.
Stejný systém zajištění má například jaderná elektrárna Loviisa 2 ve Finsku. Naproti tomu britská Sizewell B, nebo francouzské elektrárny Chooz B1, Bugey 2, nebo Flamanville 2 mají systém ochrany pouze 2 x 100 procent.
Havárii ve Fukušimě navíc podle Kříže nezpůsobilo ani tak zemětřesení, jako vlna tsunami, která u Temelína nepřipadá v úvahu.
Kromě toho obě české elektrárny procházejí pravidelnými bezpečnostními testy.
Temelín nacvičil "japonský blackout"
"Cvičíme též situaci, kdy elektrárna nemá elektřinu ze sítě," vysvětlil Kříž. "Cvičení provádíme pravidelně podle plánu bezpečnostní připravenosti, a to včetně startu po tzv. blackoutu, který by se mohl situaci v Japonsku blížit. Tuto situaci jsme cvičili právě 3. a 4. února 2011 v Temelíně," dodal.
To samé podle něj platí i pro Dukovany. Od roku 2006, kdy se v důsledku zkratů v rozvodnách Dukovany ocitly na takzvaném energetickém ostrovu, tam ČEZ provádí cvičení BLACK OUT, kdy z takzvané "tmy" najede elektrárna na napájení z vodních elektráren Dalešice, Mohelno a nově i z přehrady Vranov.
Situace v japonské atomové elektrárně Fukušima je podle ČEZu stále nepřehledná. "K dispozici máme pouze informace z médií a mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren WANO," tvrdí mluvčí Kříž. K hodnocení to podle něj zatím nestačí. "Jediná věc je zřejmá a to, že jde o velmi vážnou situaci", uvedl mluvčí.
Podle ČEZu ale v Japonsku probíhá všechno tak, jak při podobných haváriích má.
"Elektrárny byly okamžitě po zemětřesení správným zásahem bezpečnostních systémů automaticky odstaveny a uvidíme, jak se podaří závažnou situaci s dochlazením reaktorů vyřešit," řekl Kříž a ocenil, že elektrárna spolu s úřady i za katastrofy tak nebývalého rozsahu dokázaly evakuovat obyvatele z okolí. "Havarijní plány a systémy jim stále fungují," uvedl mluvčí ČEZu.
ČEZ: Po Fukušimě čekají jádro změny
Změny v atomové energetice však japonský případ určitě vyvolá. "Jaderná energetika totiž funguje na vzájemné výměně informací a poučení se z krizových situací. Celý průběh v Japonsku se zanalyzuje a vzniknou doporučení pro ostatní provozovatele jaderných reaktorů. A jak to bude zásadní, to v tuto chvíli nelze říci," dodal Ladislav Kříž.
Po havárii ve Fukušimě a potížích v dalších dvou japonských elektrárnách se navíc v Evropě zvedla nová vlna odporu proti jaderným elektrárnám.
Francie a Velká Británie, které patří ve výrobě technologie jaderných elektráren ke světové špičce, nabádají ke klidu, Rakousko, které má skoro všechnu elektřinu z hydroelektráren naopak vyzývá Evropu k bezpečnostním testům jaderných elektráren na kontinentě. Myšlenku testů podpořil například i slovenský ministr životního prostředí Jozsef Nagy.
Největší kontroverze otázka budí v Německu, které dokonce po demonstracích odpůrců jádra pozastavilo svůj plán na prodloužení životnosti svých 17 atomových elektráren.
Jádro přitom v Evropě a na celém světě právě nastoupilo svou renesanci s tím, jak se země snaží uspokojit rostoucí poptávku po elektřině a zároveň snížit emise skleníkových plynů.
