Stop očkování? Výhodný byznys může pokračovat

Tomáš Fránek
19. 12. 2011 12:25
Nejvyšší správní soud odmítl zrušit rozhodnutí ministerstva zdravotnictví
Foto: Isifa/Thinkstock

Brno - Způsob schvalování a propagace očkování proti různých nemocem a nákazám v Česku slouží bohatým farmaceutickým firmám k navýšení jejich zisků dosahovaných jednostrannými a manipulativními reklamními kampaněmi.

Toto tvrzení rozpoutalo soudní spor, který v Česku nemá obdoby. Liga lidských práv a matka dvou dětí totiž požádaly soud, aby zrušil několik desítek rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, která použití očkovacích látek, za které si lidé platí, umožňovala.

Neúspěšně. Nejvyšší správní soud v případu očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím návrh odmítl. Systém tak zůstává beze změny.

Je to výhodné pro výrobce

Jaké argumenty použili odpůrci způsobu schvalování očkování, které má sloužit především zájmům firem?

Ministerstvo zdravotnictví podle zákona schvaluje očkování u všech látek, které jsou registrovány.

A to vede podle zástupců Ligy lidských práv výrobce k mohutným reklamním kampaním, ve kterých lidi přesvědčují o výhodnosti svých vakcín.

"Očkovací akce jsou tedy schváleny z důvodu zájmu výrobce, který pak na jejich základě zahájí vůči  veřejnosti více či méně jednostrannou a manipulativní reklamní kampaň," uvedli zástupci Ligy lidských práv v žalobě.

Podle nich je ale v zájmu lidí, aby byla reklama na očkovací látky zakázána a situace se řešila podobně jako v Nměecku nebo Rakousku  "Nabídka očkování a konzultace volby některé z vakcín se má  uskutečnit přímo u ošetřujícího lékaře," uvedli navrhovatelé zákazu reklamy očkování.

Matka dvou dětí dodala, že reklama firem na očkovací látky zasahuje do jejího práva na soukromí a práva na ochranu rodinného života. "Jsem takovou nevyžádanou reklamou obtěžována, jde o zdraví mých dětí," uvedla v žalobě.

Příkladem je podle Ligy lidských práv vakcína Priorix Tetra, které se rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týká - tato vakcína má složku proti planým neštovicím, jenž sama o sobě (pod názvem Varilrix) není vůbec u zdravých dětí indikována, jen u dětí, u kterých nebo jejich rodinných příslušníků se očekává těžký průběh nemoci.  "Tuto podstatnou informaci pochopitelně reklama výrobce vůbec neuvádí. Podobně jsou na tom reklamní materiály u jiných vakcín, které rozhodně objektivně neinformují spotřebitele," uvedla Liga lidských práv.

Podle odpůrců reklamy na očkování jde ze strany ministerstva o opatření obecné povahy, do kterého soud může zasáhnout a zrušit je. Původně po soudu chtěli, aby zrušil všechna rozhodnutí ministerstva z roku 2010 a 2011.

Práva lidí to nezasahuje

Soudní poplatky za zrušení několika desítek rozhodnutí se ale vyšplhaly na 360 tisíc korun,  Liga se proto rozhodla u soudu prosadit zatím zrušení jediného verdiktu ministerstva - nařízení o očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím z loňského roku.

Ministerstvo zdravotnictví na svou obranu uvedlo, že k očkování vydává pouze odborné stanovisko a určuje, zda je očkovací akce vhodná.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že schválením očkovacích akcí stát do práv lidí nezasahuje. „Jde o realizaci kompetence ministerstva řídit výchovu k podpoře a k ochraně veřejného zdraví a řídit očkování. Nezasahuje práva a povinnosti spotřebitelů," rozhodl senát vedený soudcem Petrem Průchou.

Nejde o opatření obecné povahy, soud proto do postupu ministerstva zasáhnout nemůže.

Spory především o povinné očkování se vedou v Česku dlouhodobě.

Ústavní soudci nakonec letos v únoru v precedenčním sporu nezpochybnili ústavnost povinného očkování v Česku. 

Podle nich je očkování přiměřený zásah do práv lidí a je to navíc politická a expertní otázka, kterou soud nemůže do detailu posuzovat.

"Český ústavní pořádek nezná žádné základní právo na to, nebýt očkován," uvedl v nálezu senát soudu se zpravodajem Jiřím Muchou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy