Berlín/Praha - Jako další rána téhle prokleté dekády vyzněla pro světové aerolinky erupce islandské sopky Eyjafjallajökull. V dnech, kdy se uzavřelo nebe, na ní jen v přímých ztrátách prodělaly zhruba dvě miliardy euro. Eurokomisař pro dopravu Siim Kallas dnes uvedl, že letecké společnosti vinou této události utrpěly škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy korun).
Celkové škody však mohou být ještě vyšší. Podle Kallase suma 2,5 miliardy eur zahrnuje údaje od leteckých dopravců a od dvou velkých cestovních kanceláři. Tratily ovšem například i hotely, do nichž se nedostali klienti a firmy spoléhající na dodávky zboží leteckou cestou.
Sopečný popel přispěl do sbírky pohrom, které je od přelomu milénia pronásledují. Po útocích na newyorské Světové obchodní centrum 11. září 2001 to byla hlavně globální ekonomická recese v letech 2008 a 2009.
"Rozsah dopadu na letectví je už teď větší, než po 11. září, kdy byl vzdušný prostor nad Spojenými státy uzavřen na tři dny," varoval už v pátý den uzavírky, tedy v pondělí 19. dubna, předseda mezinárodní letecké asociace IATA Giovanni Bisignani.
Ztrátové aerolinky čekají další ztráty
„Pro průmysl, který minulý rok prodělal 9,4 miliardy dolarů a letos očekával ztrátu 2,8 miliardy, je tahle krize devastující," shrnul Bisignani o dva dny později. Podle něj se z nové ztráty budou aerolinky vzpamatovávat nejméně tři roky.
Jen ve třech dnech mezi 17. a 19. dubnem, kdy byly odstávky letů největší (viz graf dole), ovlivnila sopka 29 % globální letecké přepravy, denně ovlivnila 1,2 milionu pasažérů a letecké společnosti stála každý den 400 milionů dolarů. A to i přesto, že díky náhlému přebytku paliv na trhu, klesly náklady na jeho pořízení o 100 milionů dolarů denně.
Ztráty aerolinek jsou však podle Bisignaniho z velké části zbytečné. "(Sopečná) krize probíhá už dost dlouho, aby bylo možné vyjádřit naši nespokojenost s tím, jak ji vlády zvládly - bez zhodnocení rizik, konzultace, koordinace a vedení," kritizuje Bisigani Evropskou komisi.
"Je neuvěřitelné, že evropským ministrům dopravy trvalo pět dní, než zorganizovali telekonferenci," diví se Bisignati, podle kterého se celá věc stane pro Evropu „velmi zahanbujícím příběhem."
IATA chce na nebi pružnější "závory"
Evropa se totiž podle něj rozhodla plošně zavřít nebe na základě teoretického modelu pohybu sopečného prachu, aniž by věc konzultovala s aerolinkami. To je podle něj nepřijatelný model, kterým se Evropa připravila o možnosti, jak i za daných okolností bezpečně létat. To podle něj potvrdilo i několik úspěšných zkušebních letů.
Když v roce 1980 v USA vybuchla sopka Svaté Heleny, k podobně velké plošné uzávěře to podle něj nevedlo.
"Vyzývám vlády, aby se dohodly na způsobech, jak pružně otvírat vzdušný prostor," prohlásil Bisignani.
Také nad Českem se zcela uzavřel letecký prostor na několik desítek hodin. Dnes už je na normálu.
V Česku jdou ztráty do desítek milionů
V Ruzyni bylo postupně kvůli sopce zrušeno bezmála 1700 vzletů a přistání. Každý ze tří dnů úplné uzavírky přitom letiště tratilo 12 milionů korun jen na příjmech z letového provozu.
Letecká společnost Travel Service tratila jen za tři dny úplné uzávěry 38 milionů korun, také ČSA odhadují ztráty na desetimiliony.
Podobně jako některé společnosti v zahraničí (třeba polské LOT) obě aerolinky nevylučují, že požádají vládu o finanční podporu. Například německá Lufthansa však podle Agentury Reuters možnost obrátit se o pomoc na stát vyloučila. Přesto eurokomisař Kallas aerolinkám poradil, že pokud se vinou sopky dostaly do svízelné situace, mohou jim státy poskytnou pomoc.
České aerolinie se se však od státu peněz nedočkají. Ministr financí Eduard Janota jim dnes poslal jasně formulovaný vzkaz: "Ministerstvo financí neuvažuje o tom, že by ze státního rozpočtu vyplatilo náhradu škod aeroliniím, cestovním kancelářím a dalším firmám, jejichž činnost před více než týdnem narušil sopečný popel nad Evropou."
