Praha - Zatímco ještě před pár dny většina analytiků očekávala, že Česká národní banka ve čtvrtek sníží úrokové sazby, nyní je to podle nich méně pravděpodobné. Dobrých zpráv o možném zotavení světové ekonomiky totiž přibývá.
Pokud by zítra bankovní rada základní sazbu snížila, klesla by na vůbec nejnižší hodnotu v historii České republiky - pravděpodobně o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Zatím naposledy snížila sazby před třemi měsíci.
Nižší sazby obvykle zlevní i úvěry od bank, mohou tedy pomoci domácnostem (levnější hypotéky) i firmám. V posledních měsících však tato přímá úměra v Česku neplatí, komerční banky na výrazné snížení sazeb ČNB prakticky nezareagovaly.
Dobrých zpráv přibývá
„Šance na pokles úrokových sazeb každým dnem maličko klesají, pravděpodobnost snížení sazeb ale stále vidíme nad padesáti procenty," říká analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.
Očekává, že poměrem 4:3 nakonec centrální bankéři rozhodnou o snížení repo sazby o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum. „Zde podle nás snižování úrokových sazeb skončí a naopak počátkem roku již budou úrokové sazby růst," dodává analytik.
„Obecně lze říci, že dobrých zpráv přibývá. To je silný argument pro mnoho centrálních bankéřů k tomu, aby úrokové sazby už dále nesnižovali," vysvětluje Pikora. „Zotavení ve světě jsme původně pozorovali jen u předstihových indikátorů, nyní však vidíme první vlaštovky i z reálné ekonomiky. Například počet nezaměstnaných v Německu nečekaně poklesl, ceny nemovitostí v USA a Británii už rostou a průmyslová výroba v Česku zpomalila svůj pád," dodává.
Na druhou stranu podle Pikory v eurozóně pozorujeme deflaci a koruna opět k překvapení mnoha centrálních bankéřů posiluje. „Desinflační tlaky jsou proto doma nyní velmi silné. Ekonomika by si proto podle nás mohla dovolit ještě jedno snížení úrokových sazeb," říká Pikora.
Zlepšení? Jen mlhavé náznaky
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek však upozorňuje, že náznaky stabilizace v eurozóně jsou prozatím jen velmi mlhavé. Ani v české ekonomice podle něj nedošlo k významnějšímu posunu, průmyslová výroba a vývoz dále klesají. „K tomu se začíná přidávat zhoršení domácí poptávky, jak naznačuje květnový propad maloobchodních tržeb," dodává.
K argumentům pro snížení úrokových sazeb se podle Marka přidalo také posílení kurzu koruny. Ta je dnes o dvě procenta silnější než na konci června, kdy se naposledy jednalo o měnové politice. „Kurz koruny se nyní sice výrazněji neodchyluje od své fundamentální rovnovážné úrovně, snížení úrokových sazeb by ale snížilo riziko, že koruna bude pokračovat ve svém tažení a posílí přespříliš," říká hlavní ekonom Patria Finance.
Procentní bod?
Trvá to jen pár minut. Kdykoliv v článku použijeme spojení „procentní bod", ozvou se nespokojení čtenáři. Procentní bod prý neexistuje - jenom procenta. A vzápětí jim další skupina čtenářů trpělivě vysvětluje, že skutečně nejde o výmysl a že je potřeba mezi oběma výrazy rozlišovat.
Také Marek proto očekává snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, přičemž by mělo jít na delší dobu o poslední pohyb sazeb. „Při potvrzení prognóz, podle nichž by se měla česká ekonomice v příštím roce začít zotavovat, lze očekávat, že někdy v polovině příštího roku by mohly jít sazby nahoru," dodává.
Už se nezmění
Naopak analytik UniCredit Pavel Sobíšek už změnil názor. „Dosud jsem předpokládal, že ČNB sníží sazbu o čtvrt procentního bodu s pravděpodobností větší než 50 procent, nyní je reálnější ponechání sazeb beze změny," říká. Nesníží-li ČNB sazby tento týden, pravděpodobně je už v tomto ekonomickém cyklu podle Sobíška nesníží.
Také analytik Michal Brožka z Raiffeisenbank se přiklání k tomu, že ČNB sazby nezmění. „Rozhodnutí bude pravděpodobně velmi těsné. Argumentů pro snížení sazeb i pro ponechání sazeb beze změny je mnoho," připomíná.
