Praha - Ještě pár měsíců zbývá Letišti Praha, než se stane akciovou společností. A vláda si stále láme hlavu, jaký způsob privatizace bude nejlepší. Přesto už tu je první vážný zájemce o koupi ruzyňského aeroportu. Česko-slovenská skupina Penta Investments.
A zrovna Penta přidělává Letišti zatím vrásky, protože vlastní část pozemků pod budoucí ranvejí.
"Lidé ze společnosti Penta nám svůj záměr už oznámili," uvedl pro Aktuálně.cz zdroj z Ministerstva dopravy.
Jedná se jen neoficiálně
"Nepochybně mohlo během řady jednání o pozemcích pod budoucí vzletovou dráhou padnout, že Penta má (o letiště) zájem. Ale dokud není jasné, jakým způsobem budeme v privatizaci přesně postupovat, nemohla proběhnout jakékoli oficiální jednání," uvedl na otázku deníku Aktuálně.cz Aleš Řebíček, ministr dopravy.
Dá se předpokládat, že Penta Investments by se o privatizaci letiště neucházela sama. Zvolila by pravděpodobně obdobný postup jako na Slovensku. Tam se privatizace letišť zúčastnila v konsorciu se zahraničním partnerem.
Penta v současné době vlastní zhruba čtvrtinu pozemků nutných pro výstavbu nové ranveje. Celkem tedy kontroluje několik set tisíc čtverečních metrů půdy. Nová dráha je přitom pro rozvoj ruzyňského letiště klíčová. Bez ní by Praha mohla jen stěží konkurovat velkým letištím v okolních státech, jako jsou Vídeň, Berlín nebo Mnichov.
Skupina přitom již v létě potvrdila, že chce vybudovat velké mezinárodní letiště i ve Vodochodech. Vzletová dráha ve Vodochodech je součástí podniku Aero Vodochody. Ten zprivatizovala firma Oakfield, dceřiná společnost Penty. Za celý podnik zaplatila vládě necelé tři miliardy korun. Mezinárodní letiště Vodochody by podle plánů mělo začít fungovat v letech 2009 nebo 2010. Penta počítá, že by novým terminálem prošlo zhruba 1,5 milionu cestujících ročně. Letiště by mělo sloužit především pro charterovou a nízkonákladovou přepravu. Velmi pravděpodobně by jej využívala i řada byznys jetů.
V hledáčku nejen Slovensko
Skupina Penta Investments se zájmem o evropská letiště nijak netají. V minulosti například zprivatizovala letiště v Košicích. Tam vyhrála v konsorciu s vídeňským letištěm Flughafen Wien a Raiffeisen Zentralbank Gruppe. Konsorciu KSC Holding dnes patří 66 procent letiště. Celková investice do letiště byla 900 milionů slovenských korun.
Penta se účastnila i privatizace bratislavského letiště M.R. Štefánika. V privatizaci v konsorciu TwoOne (stejní partneři jako v Košicích) nabídla sice nejvyšší nabídku, nová vláda Roberta Fica s privatizací letiště však nesouhlasila a tendr v roce 2006 ještě před převedením na nového vlastníka zrušila. Důvodem bylo, že Slovenský antimonopolní úřad neodsouhlasil prodej do předem daného termínu a své rozhodnutí odložil.
Penta takové rozhodnutí považuje za neplatné a řeší vzniklou situaci právní cestou. Podala proto žalobu, verdikt však ještě nepadnul. Za bratislavské letiště nabídlo konsorcium TwoOne celkem kolem 19 miliard slovenských korun.
Slovenská letiště nejsou jediná, která má Penta ve hledáčku. Zajímají jí i obě letiště v Kyjevě. Ukrajinská vláda sice aktuálně letiště neprivatizuje, ale Penta chce již nyní své postavení na kyjevských letištích posílit a tím si vytvořit lepší výchozí pozici pro budoucí prodej. Podrobnosti však zástupci skupiny neuvádějí.
Letiště vydělávají
"Máme zájem také o méně rozvinutá letiště po celé Evropě," řekl již dříve Marek Dospiva, spolumajitel Penty. Ten také tvrdí, že v současné době jsou pro ně nejlukrativnější Rumunsko, Ukrajina, země bývalé Jugoslávie a Pobaltí.
Zájem Penty o letiště je pochopitelný. Letadly se dopravuje stále větší množství lidí. Ti tráví na letištích více času a utrácejí své peníze v tamních obchodech. Nájemné za obchody a restaurace proto stále roste, a to přináší vlastníkům letišť zajímavé zisky. Vyjma toho letiště inkasují od leteckých společností různé druhy poplatků. Například letištní taxu, nebo přistávací poplatky.
V celé Evropě se proto modernizují a rozšiřují desítky letišť. Náklady na jejich modernizaci od roku 1996 do 2006 dosáhly podle statistik IATA přibližně 75 miliard amerických dolarů. V letech 1998 až 2015 pak vyroste na starém kontinentu osm zcela nových letišť.
