Praha - Česko se příliš radovat nemůže, jeho přitažlivost pro evropské firmy je skoro na bodu mrazu. Z hodnocení daňových režimů zůstalo na posledním místě spolu s Rumunskem a Řeckem, a to především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám.
Žebříček sestavili daňoví odborníci z evropských společností, které oslovila společnost KPMG International.
Náš soused -Slovensko- se umístil na 8. místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu.
Průzkum také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, současně věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi.
V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu.
Daňové zákony ano, ale jen nekomplikované
Ani postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady nezůstaly stranou. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 procent všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní.
Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 procent), Irové (80 procent) a Španělé (70 procent).
Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Britové, Němci, Poláci, Řekové (10 procent), Nizozemci (9 procent) či Rumuni (0 procent). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 procent).
Úřady jsou atraktivní pohroma
Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní - v průměru 60 procent respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu.
Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem.
Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné. Ani jeden z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v Česku.
Evropský průměr činil 30 procent.
Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení daňového systému, a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008.
"Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu." řekl Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika.
Průzkum probíhal v červenci a srpnu roku 2007.
