Brno - Politici definitivně neuspěli ve snaze zvrátit verdikt, podle kterého neplatí plán s trasou rychlostní silnice R43 před jedno z největších brněnských sídlišť v Bystrci.
Ústavní soud totiž odmítl stížnost vedení města Brna, které protestovalo v kauze jedné z nejkontroverznějších dálnic v Česku proti postupu Nejvyššího správního soudu a jeho zásah do rozhodování volených politiků.
Nejvyšší správní soud totiž v květnu zrušil územní plán, který s takzvanou Hitlerovou dálnicí přes Brno počítal. Úředníci podle soudu při zapisování trasy dálnice přes Bystrc chybovali.
Porušili jste vlastnické práva lidí v Brně
Šestnáct let starý územní plán se totiž opíral o nadřazený Územní plán brněnské sídelní regionální aglomerace z roku 1985, který sice takzvanou Hitlerovu dálnici měl zakreslenou v trase 1, ale v textové části tohoto dokumentu o ní nebyla zmínka.
Podle Nejvyššího správního soudu proto úředníci v roce 1994 nemohli brát tuto trasu jako směrodatnou a jistě určenou.
Vedení města Brna tvrdí, že takový verdikt zasáhl do vlastnického práva města. "Došlo k porušení ochrany vlastnického práva a to na základě postupu, který je jednoznačným porušením principů spravedlivého procesu," uvedlo město ve své stížnosti.
Ústavní soud ale rozhodl, že brněnští politici si stěžovat nemohli, nedošlo k porušení jejich práv.
Podle soudkyně zpravodajky Elišky Wagnerové nemohlo dojít k porušení vlastnické práva města - to totiž mělo vůči lidem, kteří připomínkovali plány na trasu R43 oprávnění rozhodovat o celém plánu (vrchnostenské postavení).
Nemůžete se domáhat ochrany
"Stěžovatel (město Brno) není oprávněn domáhat se ochrany svého vlastnického práva k nemovitostem, na které má zároveň dopadnout účinek jeho vrchnostenského rozhodnutí," rozhodli ústavní soudci.
R43 je asi nejdéle diskutovanou a oddalovanou stavbou v Česku. Silnice se má stát důležitou spojnicí mezi jihem Moravy a východem Čech.
Celkové náklady na výstavbu této silnice od Brna do Moravské Třebové se odhadují na 52 miliard korun. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic by rychlostní silnice R43 měla být dokončena v roce 2013. Původní projekt vedení R43 přes Bystrc vznikl už za druhé světové války.
Ekologičtí aktivisté minulý týden prezentovali projekt vedení silnice Boskovickou brázdou, který si loni nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí a která podle něj nepoškozuje žádnou obec, kolem níž prochází.
Navíc vychází stejně draho jako vedení silnice přes Bystrc. Hlavní argumenty kraje, proč dosud vedení silnice Boskovickou brázdou odmítal, však byly dopravní. Podle jedné ze studií Ředitelství silnic a dálnic by po R43 Boskovickou brázdou jezdilo v roce 2030 denně 16 000 aut, zatímco při bystrcké variantě by silnici využilo 32 000 vozů.
