Brno - Policisté, hasiči a celníci mohou v Česku odpracovat sto padesát hodin přesčasů ročně bez toho, že by jim za to stát musel zaplatit peníze navíc k jejich platům.

Ústavní soudci totiž rozhodli, že nařízení o neplacené přesčasové práci není protiústavní, policisté mají podle soudců v průměru vyšší platy než lidé z jiných státních úřadů. Pokud by soudci rozhodli opačně, hrozilo, že by stát musel platit stamiliony korun.

Ústavní soudci ale nebyli ve svém verdiktu jednotní, podle některých stanovisek jde o nařízení nespravedlivé. "Celá řada policistů s praxí kolem tří let dnes pracuje za 15 - 16 tisíc korun měsíčně. Ukládat takto honorovaným lidem finančně nezhodnocenou práci  přesčas v rozsahu 150 hodin u mě naráží nejen na porušení rovnosti uvnitř sboru, ale doslova na představu toho, co je mravné a co již nikoliv," uvedla ve svém stanovisku soudkyně Eliška Wagnerová. 

Příslušníci bezpečnostních sborů mají nařízeno každý rok odpracovat prvních 150 hodin přesčasů bez nároku na odměnu.

Mají to v platu

Další peníze dostanou policisté nebo třeba hasiči až po překročení této hranice. Podle 45 levicových poslanců z ČSSD a KSČM je zákon v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci.

Opatření je podle poslanců nespravedlivé především vůči těm, kteří 150 hodin skutečně odpracují, aniž za to mají náhradní volno nebo odpovídající odměnu. Jejich plat je totiž stejný jako příjem kolegů, kteří neodsloužili přesčas ani jedinou hodinu.

Ústavní soudci ale rozhodli, že o nespravedlivé nařízení nejde. "Před zákonem mají v zásadě všichni příslušníci bezpečnostních složek rovné postavení a k nerovnosti by mohlo dojít až v konkrétních případech, kdy by například tentýž velitel přiděloval dvěma příslušníkům přesčasové služby diametrálně odlišně co do počtu odsloužených hodin," rozhodli soudci.

Policisté vydělávají víc

Průměrný plat členů bezpečnostních sborů je podle soudců výrazně vyšší, než je třeba průměrný plat v Česku. Ten je 23,5 tisíce korun, zatímco u bezpečnostních složek převyšuje 33 tisíc korun. "Je zřejmé, že odměňování bezpečnostních sborů se i s ohledem na náročnost jejich práce ocitlo vysoce nad průměrem ve vztahu k odměňování státních zaměstnanců celkem," rozhodli soudci.

Poslanci také chtěli zrušit větu v zákoně, která upravuje odměny ve svátcích.

Uvádí se v ní, že příslušníkům, kteří nechodí do služby ve svátek, se příjem nekrátí. Norma je podle kritiků kvůli tomu nevýhodná pro ty členy bezpečnostních sborů, kteří pracují na směny a musejí případně do služby i ve svátek.

Ani v tomto případě soudci návrhu nevyhověli.

Soudci ale nebyli ve svém verdiktu jednotní, čtyři soudci si vyhradili právo na odlišné stanovisko.

"Spoléhání se na nereálnou představu, že pro výkon policejní služby lze získat jen altruisty řídící se Rašínovým heslem „za službu státu se neplatí", může celou společnost přijít draho," uvedla místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Zákon, který přesčasovou práci umožňuje, měl podle vlády přispět ke stabilizaci policejního sboru, podle soudce Jana Musila se to ale nestalo. "Jde toliko o prázdnou proklamaci, neodpovídající realitě," uvedl Musil.

"Odejmutí práva na odměnu za přesčasovou službu  v poměrně velkém rozsahu 150 hodin ročně jako jakási „daň za výhody" není ospravedlnitelné," uvedl soudce Musil.