Kroměříž - "Je to strašně demotivující. Už se ani nedivím, že někteří berou," kroutí hlavou nad svými platovými vyhlídkami asi třicetiletý policista.
"Sem se kvůli platu pracovat nechodí," vysvětluje o něco dál klidným hlasem pracovnice Národního památkového ústavu za počítačem své kanceláře v kroměřížském zámku.
"Když spolužákům z vysoké řeknu, že beru 15 tisíc hrubého, nevěří mi," dodává jedna z asi 160 pracovníků ústavu spravovaného ministerstvem kultury, pro který vedle památkářů pracují třeba i zahradníci zdejších vyhlášených zahrad zapsaných na seznamu UNESCO.
"Pokud nám škrtnou deset procent z platu, přijdu o dalších 1500 korun," krčí rameny. "Nikdo nám ale zatím nic neřekl."
"Nic nevíme" je asi vůbec nejčastější odpověď, kterou od státních zaměstnanců v třicetitisícové východomoravské Kroměříži uslyšíte.
Rozluštění otázky, do které platové třídy už za tři měsíce spadnou, o kolik jim klesnou platy, jak moc jim do nich bude sahat nadřízený nebo zda dokonce přijdou o místo, totiž právě visí v jednáních mezi vládou a odbory.
Policista: Vyplatí se mi odejít
Služebně starší policista, který se právě vrátil do kanceláře z pochůzky, má ale svůj prozatímní propočet hotový.
"Sloužím 20 let. Na Nový rok půjdu s platem o čtyři tisíce dolů a budu brát hrubého méně, než mám teď čistého," svěřuje se. "To není pokles o deset ale kolem dvaceti procent," dodává.
"Pokud mi nesáhnou na výsluhy a najdu si práci za 12 tisíc měsíčně, vyplatí se mi od policie odejít," dodává policista, podle kterého hrozí další vlna odchodu policistů, podobně jako za ministra Ivana Langra.
Do kritiky poměrů se policisté ani památkářka nechtějí na malém městě pouštět pod svými jmény.
| Čtěte také: Stát sníží platy. Za odsezená léta už víc peněz nebude Změna platových tabulek: Odbory odmítly Drábkův návrh Změna platových tarifů se odkládá. O 14 dnů, nebo o rok |
Nejde však jen o příští rok, tvrdost úspor cítí státní zaměstnanci v Kroměříži už teď. Podle nich se neuvážené škrty projeví i na kvalitě služeb, které stát poskytuje - od hašení požárů po vzdělávání dětí.
"Do konce roku musejí školy kraji vrátit až jedno a půl procenta výdajů na celý rok. Kolik přesně to bude, ale zatím nevíme," vysvětluje ředitelka základní školy Zachar Petra Fečková.
Školy musejí škrtat ještě letos. Kolik? Neví
Například škola s rozpočtem milion korun tak má čtvrt roku na to, aby vrátila 10 až 15 tisíc. Ty, které nemají rezervu, budou muset podle ředitelky ještě letos seškrtat už tak hubené osobní ohodnocení. Ty, které si nebudou moci dovolit ani to, budou muset propouštět.
"Co bude po Novém roce, nevíme vůbec, žádné oficiální stanovisko zatím nemáme," dodává ředitelka Fečková.
Daniela Kovářová, která se z křesla ministryně spravedlnosti vrátila do své pracovny ředitelky kroměřížské Justiční akademie, se už však do věci opřela.
V příštích měsících chce snížit stav pracovníků o pětinu, zmrazit smlouvy na dobu určitou, zkrátit pracovní úvazky.
"Nabízíme také k prodeji nemovitosti, které akutně nepotřebujeme," řekla Kovářová. Škola pod správou ministerstva spravedlnosti tak ušetří čtyři miliony.
Ve většině státem placených organizací ve městě ale zatím vládne nejistota. A vztek.
Katastr: začneme tu leštit kliky
"Kdyby nám strhli deset procent z 25 tisíc, dá se to nějak přežít," uvažuje urostlý třicátník za přepážkou kroměřížského katastrálního úřadu.
"Ale ty bereš o deset míň, nebo ne?" nazlobeně ho přeruší starší spolupracovnice. "Byla tu paní z banky. Říkala nám, že pokud se zruší tarify a plat nad fixních deset tisíc bude určovat nadřízený, pak státní zaměstnanec nedosáhne na půjčku," dodává.
"Začnou se tu pořádně leštit kliky," naznačuje třetí pracovnice obavu, že šéfové, kteří začnou vládnout platy svých podřízených, začnou protěžovat jiné výkony, než ty pracovní.
"Nelíbí se mi, že se má šetřit na platech těch, kteří dluh státu nezavinili, je to nespravedlnost," zlobí se i Marie, úřednice místního Úřadu práce.
Kroměřížská privátní sféra má však na podobné stesky pádnou odpověď.
"Na jaře nám přišel mail, že končí prémie. Dva tisíce bylo pryč a nikdo ani nepípl. Máme se zbláznit? Jediná alternativa je jít jinam," shrnuje svou zkušenost Martin, novinář místního týdeníku.
Služebny na venkově v ohrožení?
Situace je ale podle státních zaměstnanců vážná a už prý nejde jen o platy, ale o samotnou kvalitu státní správy.
"Ve středu jezdily dvě hlídky, teď jezdí jedna. Je málo benzínu, ale nesmíme o tom mluvit. Radnice v nedalekém Hulíně vybudovala novou služebnu, kde jsme v nájmu. Teď po ní vedení chce, aby nám odpustila nájem i energie a pokud se nějak nedohodnou, půjdeme odtud pryč," vysvětluje policista, jak se úspory začínají projevovat v běžném chodu sboru a jak možná zasáhnou do pocitu bezpečí sedmi a půl tisíců obyvatel Hulína.
| Čtěte také: Stát sníží platy. Za odsezená léta už víc peněz nebude Změna platových tabulek: Odbory odmítly Drábkův návrh Změna platových tarifů se odkládá. O 14 dnů, nebo o rok |
Stejně to vidí kroměřížští hasiči. Podle nich teď hrozí, že se kvůli úsporám zavře služebna krajských profesionálních hasičů v přes dvacet kilometrů vzdálených Morkovicích.
"Až ji zruší, přijedeme tam k požáru za půl hodiny. A to už nemusíme jezdit vůbec," tvrdí pětačtyřicetiletý hasič Jiří.
Ředitelka školy: odnese to kvalita výuky
"Počet zaměstnanců je dán normativně podle počtu žáků. A když někoho propustíte, kdo to odučí? Navíc fakt, že škola nemá peníze, není důvodem k rozvázání pracovního poměru. Ve škole se zkrátka nejde zbavit zaměstnanců jako ve firmě a pak je zas přijmout, až bude líp," jmenuje Petra Fečková ředitelka školy Zachar.
"To všechno by se promítlo do zhoršené kvality výuky dětí. Roky se stát snaží pracovat na reformě školství a teď dělá všechno proti ní," dodává ředitelka, která je držitelkou několika profesních ocenění a jejíž škola byla pilotní školou pro ověřování Rámcového vzdělávacího programu.
Státní zaměstnanci se sice shodnou na tom, že šetřit se má, mají ale pocit, že se tak děje bez rozmyslu a na úkor řadových pracovníků.
Policistům a hasičům vadí hlavně to, že jejich šéfové často uměle vytvářejí zbytečná, ale zato teplá kancelářská místa, kde si pak rozdělují vysoké prémie.
Školám zase vadí, že nesmí s penězi hospodařit podle svého.
"Škrtat se musí," uznává ekonomka školy Zachar Hana Marinčáková. "Školy už jsou ale například dobře vybavené a nějaký rok by se určitě dalo přečkat s úsporami právě ve vybavení. Teď s tím ale nemůžeme hýbat," tvrdí.
