Vláda chce peníze například po společnosti ČEZ.
ČEZ by podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) mohl z loňského rekordního zisku 17,6 miliardy korun vyplatit na dividendách devět až deset miliard korun, což by bylo proti původním plánům o zhruba dvě miliardy korun více.
Stát chce pomocí mimořádných dividend ČEZ financovat likvidaci povodňových škod.
O výši dividend ze zisku společnosti ČEZ bude ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ještě jednat s kolegou z resortu financí Bohuslavem Sobotkou. Stát ve společnosti ČEZ vlastní zhruba 67 procent akcií.
EU: Pomoz nám!
O případné pomoci chce v Evroské komisi jednat její český člen Vladimír Špidla. "Chystám se to (evropskou pomoc) projednat s kolegy a předložit návrh. Je tu pro tyto účely Fond solidarity, ale jeho využití je samozřejmě věcí jednání jednotlivých států s komisí. Podobně jako Slovensko jednalo poté, co Tatry postihla katastrofální vichřice," řekl Špidla.
EK navrhla pro nové finanční období zjednodušit pravidla pro čerpání z fondu a rozšířit možnosti uplatnění, a to i v podobě rychle dostupné "zálohy" do pěti milionů eur, což současná pravidla neumožňují.
ČP: Škody za sto milionů
Česká pojišťovna zatím obdržela od lidí kolem 1900 hlášení záplavových škod. "Odhadem se jedná o škodu ve výši zhruba 100 milionů korun," sdělil deníku Aktuálně.cz mluvčí České pojišťovny Václav Bálek s tím, že nejvíce hlášení je z jižních a východních Čech a stále více se jich objevuje z jižní Moravy.
Pojišťovny se domnívají, že letošní povodně nedosáhnou takových následků jako ty v roce 2002. "Pojistné události zlikvidujeme bez větších problémů," shodují se pojišťovny.
"Pokud se rozsah letošních jarních povodní dále dramaticky nezvýší a nepřekoná podstatně letní záplavy z roku 2002, pak jejich dopad na ekonomiku jako celek bude téměř zanedbatelný," uvedl pro Aktuálně.cz ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Celkové ekonomické škody povodní z roku 2002 se odhadují na zhruba 73 miliard korun.
Stát podnikatelům pomůže
Podnikatelé postižení současnou povodní obdrží záruky na úvěr do výše 10 milionů korun s dvouprocentním úročením. Výši škod ale nelze zatím vůbec odhadnout.
"Škody, které utrpěli podnikatelé, se pomalu sčítají. Nelze říct nic konkrétnějšího," řekl Jan Kábert z Asociace pojišťoven.
Při povodních v roce 2002 utrpěla největší škody neratovická Spolana. Pětisetletá voda v areálu firmy způsobila škody za 1,5 miliardy korun, včetně ušlého zisku.
"Stát pomohl při likvidaci následků povodní jak organizačně, tak i materiálně. Rozhodně se nedá říci, že by někde pomoc zaskřípala," řekl vedoucí útvaru vztahů s veřejností Spolany Jan Martínek.
Po povodních v roce 2002 bylo ze strany podnikatelů nahlášeno 13 201 pojistných událostí. "Celková škoda se vyšplhala k 29,5 miliardám korun," řekl Kábert.
Farmáři nezůstanou stranou
Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby půjdou škody do stovek milionů korun. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že povodně zatím zasáhly asi 48 tisíc hektarů zemědělské půdy, škody ale nelze odhadnout.
Pomoc pro zemědělce půjde z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Farmáři budou moci získat podporu ve formě proplácení části úroků z úvěru a garancí na poskytnutí úvěru. Bližší podmínky budou stanoveny v krátké době, řekl ministr zemědělství Jan Mládek.
Mládek chce vládě také navrhnout, jak kompenzovat škody zemědělského majetku. Po záplavách v roce 2002 šlo na zmírnění škod 1,4 miliardy korun, čímž se uhradily škody ze 40 procent. "Chtěli bychom dosáhnout minimálně této úrovně," dodal ministr.
Ministerstvo zemědělství předpokládá, že přesná výše škod bude známa po třech týdnech po opadnutí vody.
Vláda zatím uvolnila 380 milionů korun jako první peníze na náklady spojené s evakuacemi a ubytováním. MPO také vytvořilo program, který bude pomáhat živnostníkům s odstraňováním povodňových škod.
Ministerstvo je podle Urbana připraveno hradit až deset procent nákladů a také garantovat úvěry na šest let se zvýhodněnou sazbou.
