Brno - Při povolování stavby tří větrných elektráren u obce Petrovice v Krušných horách byl porušen zákon.
Nejvyšší správní soud tak s definitivní platností vyhověl důležité žalobě Nejvyššího státního zastupitelství podané k ochraně veřejného zájmu.
Elektrárny totiž získaly povolení bez posouzení, jaký budou mít vliv na chráněnou Ptačí oblast Krušné hory. Ta je součástí evropské sítě chráněných oblastí Natura.
Jde o výjimečný případ. Nejvyšší státní zastupitelství totiž podává žalobu ve veřejném zájmu (tedy ve chvíli, kdy už podle státních zástupců není jiné cesty, jak dosáhnout spravedlnosti) u sporů o stavby jenom výjimečně. V uplynulých dvou letech šlo o dvě žaloby za rok. A větrné elektrárny u Petrovic jsou vůbec první podobnou stavbou, kdy zastupitelství k žalobě sáhlo.
Elektrárny se přesunuly dál od lidí
Na první pohled šlo přitom o nepříliš závažný spor. Už povolené větrné elektrárny u Petrovic, které chce stavět společnost Svep, se totiž po referendu měly podle přání lidí posunout dál od obydlených zón. Šlo o posun o stovky metrů do lokality, kde územní plán se stavbou elektráren počítá. U Petrovic navíc už dvě elektrárny fungují.
Místní stavební úřad neměl žádné námitky a povolil změnu stavby - tedy posunutí elektráren dál. Proti se ale postavil nejvyšší státní zástupce. „Shledal závažný veřejný zájem na podání žaloby, neboť stavba je realizována na území, kde se podle nařízení vlády vymezuje Ptačí oblast Východní Krušné hory," uvedlo zastupitelství v žalobě.
Podle žaloby mohlo dojít k nevratnému poškození přírody. „Byly porušeny právní předpisy sledující životní prostředí, nebylo tak možné vyloučit nevratný zásah do přírodních podmínek," uvedlo zastupitelství v žalobě.
A Krajský soud v Ústí nad Labem žalobě vyhověl a povolení pro stavbu tří větrníků zrušil. Podle soudců je jednoznačné, že přesunutí elektráren o stovky metrů dál musí znamenat také nové posouzení vlivu na přírodu i život obyvatel v obci. „Změnu umístění stavby v řádech stovek metrů, byť v rámci téže parcely, nelze považovat za změnu záměru, ale za zcela nový záměr," uvedli soudci.
Investor, společnost Svep, se ještě obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud. Podle zástupců firmy není možné pouhý přesun stožárů větrných elektráren v rámci jedné lokality a na pozemcích, které jsou určeny k výstavbě elektráren, považovat za nový záměr.
„Bylo by v rozporu se zákonem, kdyby stavebník musel při každé změně umístění stavby na stejném pozemku žádat o nové územní rozhodnutí," napsali zástupci firmy ve stížnosti.
Na horách mají vyrůst desítky větrníků
Nejvyšší správní soud ale rozhodl, že povolení na výstavbu elektráren bylo skutečně vydáno nezákonně. Úřady totiž měly znovu posoudit vliv elektráren jak na Ptačí oblast, tak na situaci v obci.
„Došlo-li ke změně umístění stavby, byť se jednalo o stejné parcely, mělo být o věci rozhodnuto v územním řízení, žalobou napadené rozhodnutí tak nemělo oporu v územním rozhodnutí o umístění stavby," uvedli soudci.
Krušné hory jsou v Česku nejvyhledávanější oblastí na stavbu větrných elektráren. Investoři podali v Ústeckém kraji kvůli přípravě velkých větrných elektráren v Krušných horách žádosti asi na 250 věží. Stavět se jich nakonec ale bude několik desítek.
U Moldavy tak má vyrůst 18 větrných elektráren, každá o výkonu tři megawatty. Investorem projektu je společnost EP Rewenables, jejímž jediným akcionářem je podle obchodního rejstříku EP Energy patřící Energetickému průmyslovému holdingu. České ministerstvo životního prostředí ke stavbě už dříve vydalo kladné stanovisko týkající se jejího vlivu na životní prostředí a souhlasí s ní i obec Moldava.
Na německé straně hranice plány na stavbu větrníků vyvolávají odpor. "Ohavné větrníky zničí poezii naší jedinečné krajiny, znehodnotí její rekreační hodnotu, povedou k onemocnění místních a odeženou turisty," uvedla provozovatelka hotelu v krušnohorském středisku zimních sportů Altenberg Ilona Grafeová. Němci nevyloučili, že se kvůli parku v Moldavě obrátí na soud.
Podívejte se na větrné elektrárny ČEZ
