Praha - Zisky se změnily ve ztráty, cestujících ubývá a druhého největšího dopravce na pražské Ruzyni, SkyEurope, musí před krachem zachraňovat rakouský investor. Letecké dopravě se hospodářská krize rozhodně nevyhýbá.
Stačí se podívat na počty pasažérů. Terminály ruzyňského letiště prošlo v letošním prvním pololetí o 13,5 procenta méně cestujících než loni. A z černých do červených čísel se obrací hospodářské výsledky evropských leteckých gigantů.
Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu (IATA) očekává, že ztráty aerolinek v letošním roce kvůli krizi dosáhnout devět miliard dolarů (161 miliard korun) a jejich příjmy se proti loňskému roku sníží o 15 procent.
Miliony eur v minusu
Evropská jednička Air France-KLM přišla ve fiskálním čtvrtletí končícím v červnu o 426 milionů eur, tedy více než 11 miliard korun. Přitom před rokem byla ve stejném období 149 milionů eur v "plusu". Stále to však představuje zlepšení oproti předcházejícímu čtvrtletí, kdy ztráta společnosti dosáhla 505 milionů eur. Na celkovém poklesu tržeb podepsal především propad nákladní dopravy. Tržby z ní poklesly o více než 41 procent, zatímco tržby z osobní dopravy se propadly o necelých 19 procent.
O něco lépe dopadla v prvním finančním čtvrtletí společnost British Airways. Její tržby poklesly jen o 12 procent. Také ona skončila v minusu - konkrétně prodělala 94 milionů liber, tedy v přepočtu asi 2,8 miliardy korun. Loňské první čtvrtletí přitom pro British Airways znamenalo zisk 35 milionů liber.
Z velké evropské trojky vykázala zisk pouze německá Lufthansa, a to osm milionů eur. V porovnání s loňským výdělkem 677 milionů to i tak představuje obrovský pokles.
Příčiny? Aerolinky se shodují: snížení poptávky po letenkách vyšších tříd, celkový úbytek cestujících a dramatické propady nákladní dopravy. Situaci příliš nepomohla ani nestabilní cena ropy.
Lépe jen tak nebude
Z vyjádření aerolinek je znát spíše skepse, i když naděje samozřejmě nemůže chybět.
"Lufthansa je připravena na další pokles poptávky, ale také na příležitosti, které by nastaly v případě, že by konkurence opustila trh," uvádí firma na svých internetových stránkách.
Podobně se vyjadřují i British Airways. "Podnikatelské podmínky zůstávají velmi náročné. Ačkoli objem přepravy se meziročně výrazně snížil, během čtvrtletí se stabilizoval a vykazuje určité známky zlepšení pro letní měsíce," říká generální ředitel Willie Walsh.
Air France-KLM předpokládají pokles i v tomto čtvrtletí, stabilizaci situace v dalších dvou čtvrtletích a na konci fiskálního roku pak růst.
Odborníci jsou ještě o něco rezervovanější. "British Airways sice naznačují, že se situace začíná zlepšovat, zatím však lze mluvit spíše o stabilizaci poklesu než o oživení růstu. Situace zůstává stále špatná, takže opravdu optimistická prohlášení ohledně vývoje trhu letecké dopravy zatím čekat nemůžeme," říká analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.
Výhledy letecké dopravy jsou podle něj, stejně jako výhledy celé ekonomiky, stále nejisté. "Výraznější oživení na trhu letecké dopravy do konce roku neočekávám, oproti dosavadním tempům poklesu však čekám zlepšení. Aerolinkám by ovšem měly pomoci dopady jejich úsporných opatření," dodává Moravanský.
Nejlépe vyvázl Ryanair
V prvním fiskálním čtvrtletí si z nejznámějších značek oproti loňsku polepšila pouze jediná - nízkonákladová Ryanair. Výsledek společnosti je úctyhodný. Zvýšila totiž čistý zisk o 550 procent na 136,5 milionu eur. "Díky třináctiprocentnímu snížení průměrných cen se nám zvýšil provoz o 11 procent," říká generální ředitel Ryanair Michael O'Leary.
Právě na zákazníky, kteří odcházejí od velkých leteckých společností, se v době krize Ryanair soustředí. Přesto je vedení společnosti s odhadem budoucnosti opatrné. Ve druhém čtvrtletí očekává snížení výnosů o 15 až 20 procent v porovnání s loňským rokem.
"Krize sice také působí na pokles poptávky po nízkonákladových společnostech, na druhou stranu svými levnějšími letenkami naopak konkurují právě klasickým aerolinkám, oproti kterým mají v tomto výhodu. Nízkonákladové aerolinie zároveň neprovozují nákladní dopravu, která také čelí poklesům," vysvětluje Ondřej Moravanský ze společnosti Cyrrus.
I nízkonákladové linky ale sahají k úsporám. V zimě se Ryanair například chystá v důsledku snížené poptávky o 30 procent omezit lety z letiště Stansted, o 20 procent pak provoz na letišti v Dublinu. Důvodem jsou podle zakladatele a šéfa společnosti vysoké letištní poplatky. Omezí také linku mezi Brnem a Londýnem. Ze sedmi pravidelných týdenních letů budou od podzimu jen čtyři.
Jiná nízkonákladová společnost, slovenské SkyEurope, zatím bojuje o přežití. Hospodářská krize jen umocnila fakt, že nikdy od svého vzniku v roce 2002 nebyla tato firma, která to dotáhla až na druhého největšího dopravce na Ruzyni, zisková. Více než 16 miliony eur jim má nyní pomoci rakouský investor Focus Equity B. V.