Frýdek-Místek - Шахтëр. Jméno slavného fotbalového klubu z Doněcka vyškrábané azbukou u výtahu nelže. Bydlí tu ukrajinští horníci.
Obraz všedního rána frýdecko-místeckého hotelu Paskov ještě dokreslí ruština a černé, jakoby šminkou obtažené oči, jak se z nich příchozím vyplavil uhelný prach z noční šichty.
Navzdory slunečnému dni ale nálada v hotelu není dobrá.
"Jsou v šoku," tvrdí o hornicích dlouhovlasá bruneta Marina. Z hotelového kamrlíku svého kamaráda jí právě přes Skype zavolal jeden z havířů, pětatřicetiletý Pavel Popov - v "civilu" kněz.
Marina mluví z displeje laptopu. Sedí právě ve svém bytě ve východoukrajinském Luhansku, největším městě uhelného Donbasu. Doma na Ukrajině vyřizuje pro horníky pracovní povolení do ostravských uhelných dolů.
Letos v lednu jim všem, jako spoustě jiných cizinců, udělalo čáru přes rozpočet české ministerstvo práce.
Co to zase ti Češi vymysleli
"Na Ukrajině v hlavních zprávách se to mele, co to zase Češi vymysleli. Chlapi chodí a ptají se, jestli bude práce. Ta nervozita vzrůstá," tvrdí zástupce jedné místní hornické firmy. Řeč je o ministerském přípisu, kterým se úřadům práce nařizuje neobnovovat od 1. července pracovní povolení na nekvalifikovaných pozicích pro cizince ze zemí mimo EU.
Úřady za takové místo považují každé, které nevyžaduje středoškolské vzdělání s maturitou. Tedy i horníka. A to navzdory všem školením a kurzům, které pro životu nebezpečnou práci havířina potřebuje. Desítky horníků z Ukrajiny pracujících v tvrdých podmínkách se teď kvůli tomu ocitly v nejistotě. A jejich osud teď nikoho nezajímá.
Pro ministra práce Jaromíra Drábka jsou jen další položkou v jeho plánu, jak domácí "nemakačenka" vrátit do práce, nebo je odstřihnout od dávek a podpory.
Pro těžební společnost OKD miliardáře Zdeňka Bakaly jsou zase navzdory své výborné pracovní reputaci citlivým tématem. OKD totiž právě čelí stávkové pohotovosti ze strany odborů, které pro sebe chtějí vyjednat vyšší platy.
"Upřímně řečeno mi to je jedno," říká do telefonu odborový předák na dotaz, jak vážně a kolika ukrajinských horníků na OKD se Drábkovo nařízení týká. Odpověď na tyto otázky přitom nemají ani samotné OKD.
"Na Ukrajině razrúcha"
Podle lidí z místa je ale ukrajinských horníků na Ostravsku minimum a počítají se spíš na desítky. Přesto jim teď české úřady dělají doslova existenční starosti.
"Udělal z nás nepotřebné," vraští čelo nad ministrovým nařízením kněz-horník Pavel Popov. "Jestli nedostanem povolení, můžem jet domů. Ale tam je razrúcha, chaos," popisuje muž s dlouhými vlasy i vousem.
Ukrajinské hornictví je totiž i pro hodně otrlého středoevropana docela horor (viz box).
Podívejte se kilometr pod zem, za horníky dolu Darkov
Středověk jménem kopanka
- Symbolem úpadku ukrajinského hornictví, kdysi pýchy sovětského hospodářství, jsou tzv. „kopanki". Jsou to na povrch ústící uhelné sloje, které se nadivoko a bez povolení těží v okolí ukrajinských měst.
- Podle místních si "podnikatelé" často kopanku oplotí, zaplatí policii, aby jim dala pokoj, a bez jakéhokoliv technického zázemí, většího zabezpečení - o pojištění havířů nemluvě - zahájí těžbu.
- Velké ukrajinské doly jsou často v ekonomických potížích, podinvestované a nebezpečné. Vloni v červenci při dvou neštěstích zemřelo 25 horníků, letos 29. února zůstala v jednom z dolů zavalená parta.
- Velké doly lidem často neplatí, a havíři tak raději volí mnohem riskantnější výdělek ve štole připomínající středověk. Havířům tam totiž dají peníze na ruku za každý vozík vytěženého uhlí.
- I na OKD jsou horníci, kteří si kopankami prošli.
"Manžel tu bude v květnu pět let. Chtěl požádat o trvalý pobyt, ale takhle hrozí, že pojedeme domů," přisadí si kyprá manželka Pavlova kolegy havíře, podle tetování bývalého námořníka černomořské flotily.
Ostravák, a nejen on, si v tuhle chvíli obvykle řekne: "Berou nám práci, tak ať jedou." Jenže tak to není.
Jednatřicetiletý havíř Bohumír Priessnitz je místní na první poslech. Rčení "tvrdá práce, tvrdý jazyk" taky nezapře. "Čech odrobi na šachtě chvilu, zjisti, co to je za dřinu, a vyjebe se na to." Ve večerce v přízemí hotelu Paskov právě s kolegy popíjí Radegast k snídani.
Pan havíř Yevgen Benko
U stolu sedí i statný prošedivělý muž s knírem. "To je pan haviř," ukáže na něj prstem jeho domácí parťák. "Jich kdyby nebylo, to uhli se nevykope," dodá. Šestapadesátiletý Yevgen Benko pracuje podle svých slov na šachtě 37 let. Většinu z toho v Donbase. Na dole Paskov je pět a půl let. Ani on neví, co s ním teď bude.
"Můžu přijít o dvě těžební party Ukrajinců, které nejde ničím nahradit," řekl před týdnem zástupce místní firmy, která subdodavatelsky pracuje pro OKD. Identitu ale prozradit nechce.
Jediný, kdo má pravomoc požádat o výjimku z ministerského nařízení, je krajský úřad práce. Přiznat ji a pracovní povolení přidělit může jen ředitel odboru koncepcí trhu práce při ministerstvu práce.
"Žádnou výjimku neplánujeme," tvrdí však náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka. Trvá na tom, že po vypršení pracovních povolení se volná místa musejí nejprve nabídnout Čechům.
Vyfárejte z dolu Darkov do hornické knajpy v Havířově
Zmíněná hornická firma dává práci 99 havířům - mimo Čechů taky Polákům a celkem 51 Ukrajincům. "Bez nich firmě hrozí obrovské problémy. Dalo by se říct, že existenční," řekl nejmenovaný předák z firmy.
Hornické školství v Česku skončilo v 90. letech a Češi schopní pracovat na šachtě jsou vysoce nedostatkové zboží. "Počet českých horníků na trhu práce je omezený," připouští i mluvčí OKD Vladislav Sobol.
"Už odtud nechci nikoho táhnout za nohy"
Zmíněné firmě se sice Češi ozývají poměrně často, že by chtěli práci. Drtivou většinu ale musí odmítnout.
"Pro lidi mimo hornictví to je těžko představitelné, ale když dáte na šachtu chlapa bez kvalifikace, tak buďto zabije sebe, nebo někoho jiného. Sloje pro koksovatelné uhlí mají mocnost 80 centimetrů. To máte jako škvíru pod stolem, která je 120 metrů dlouhá. Z toho se to uhlí kope. Málokdo to navíc fyzicky dá. To pak odtud taky někoho vytáhneme za nohy. To se nám stalo," vysvětluje havířský předák.
"Šachta svoje nové lidi zaškoluje třeba půl roku. My jako dodavatelská firma na to ale nemáme prostor. My s šachtou podepíšeme kontrakt, ve kterém je na každého horníka stanoven režim, kolik uhlí musí vykopat. Když vezmete člověka bez kvalifikace, tak na něj někdo musí dělat. A to ti lidi samozřejmě nechtějí," shrnuje zástupce firmy.
Firma Ukrajince zaměstnává zcela legálně a bez zprostředkovacích agentur.
Za šest let třetí pohřeb českého snu
"Dělám to osm let, ale něco podobného tu za tu dobu nebylo," diví se Marina do cvrlikání andulek svého luhanského bytu.
"Ale jo, bylo," opraví ji šéf hornické firmy. Snaha zbavit se ukrajinských horníků podle něj přišla i v roce 2006, kdy se zavíral jeden z dolů a panovala obava, co bude s propuštěnými českými havíři.
Oba přitom zapomněli na tři roky starou kontroverzní kampaň bývalého ministra vnitra Ivana Langera (ODS) posílajícího domů cizince, kteří se na cestu k nám často velmi zadlužili.
Ministrův náměstek Karel Machotka opakuje, že úřady vydají cizinci pracovní povolení, až pokud práci nevezme žádný Čech.
"Těch, co tu dělají načerno, se to nijak nedotkne," shodují se hornický předák, místní pracovní agentury i šéfové zemědělských firem zaměstnávajících ukrajinské dělníky.
Poctivým dříčům, co tu odvádějí daně a pojistné státu, tahle země naopak už potřetí za šest let hrozí pohřbít jejich "český sen".
