Praha - Systém na výplatu sociálních dávek, který před rokem spustili Jaromír Drábek a jeho náměstek Vladimír Šiška, stojí výrazně více, než oba muži tvrdili. Pochybný projekt, který Šišku přivedl do vazební věznice a Drábka donutil k demisi, je plný nesrovnalostí a ustanovení ve smlouvách nevýhodných pro stát.
Ukazují to dva za tří posudků, které si nechal vypracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Antimonopolní úřad už od loňského jara rozhoduje, zda Drábek a Šiška porušili zákon, když narychlo a bez veřejného řízení spustili nový a často kolabující systém. Podle zdroje Aktuálně.cz přímo ze zmíněného úřadu už nyní nic nebrání v tom, aby padl verdikt.
Pravděpodobnější se jeví možnost, že ministerstvo práce a sociálních věcí bude potrestáno, fungování Drábkova systému se ale s největší pravděpodobností nezastaví. "Je pravda, že ministerstvo pod novým vedením už ten systém neobhajuje tak vehementně. Jinou variantu, než je pokračování toho, co začali Drábek se Šiškou, ale nevidí," uvedl zdroj.
Bez veřejné soutěže
Autorům posudků položil antimonopolní úřad klíčovou otázku: zda Drábek se Šiškou mohli systém vybudovat na základě rámcové smlouvy uzavřené v prosinci 2008 mezi ministerstvem vnitra a společností Fujitsu Siemens Technology Solutions - a také to, co je vlastně obsahem dodatků, které ministerstvo uzavřelo a dlouho tajilo.
Z posudku soudního znalce Toniho Kolucha vyplývá, že ministerstvo práce a sociálních věcí výrazně překročilo mantinely, které dávala rámcová smlouva z roku 2008 uzavřená tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem ohledně užívání produktů společnosti Microsoft ve státní správě.
Expert nezpochybňuje to, že ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo ukončit spolupráci se společnosti OKsystem, která byla monopolním dodavatelem aplikací pro ministerstvo. Podle posudku ale mělo vypsat veřejnou soutěž s jasnými podmínkami. A to neudělalo.
Posudek vypočítává řadu nesrovnalostí a podivných ustanovení ve smlouvách, které ministerstvo uzavřelo. Zatímco rámcová smlouva ohledně produktů Microsoftu řeší skutečně jenom užití programů a licencí, smlouvy, které podepsal exnáměstek Šiška, jsou na vývoj a provoz nových aplikací - tedy kroky, které vůbec nesouvisí s rámcovou smlouvou.
O miliardu víc
Soudní znalec v posudku také uvedl, že prováděcí smlouva sice počítá s náklady na služby ve výši 330 milionů na tři roky, propočty ale ukazují výrazně jiné číslo. Celkové náklady by se podle Kolucha měly vyšplhat až k částce 1,39 miliardy korun.
Nesrovnalosti jsou také v tom, jak ministerstvo nastavilo sankce za nefunkční systém (ten úplně na sto procent nefunguje dodnes), a také délce platnosti smluv. Například v situaci, kdy by nějaká z aplikací nefungovala vůbec celý měsíc (což se třeba na začátku loňského roku stalo), tvoří sleva jen dvacet pět procent.
A ministerstvo se postaralo i o to, aby firmy, kterým práci zadalo, měly dlouhodobé kontrakty. Samotná rámcová smlouva má sice platnost pouze do konce letošního roku, jednotlivé smlouvy podepsané Šiškou mají platnost až do konce roku 2015 s možností prodloužení až do konce roku 2017.
Podobné závěry jako posudek soudního znalce Kolucha obsahuje i další expertní zpráva znalce Ivana Janouška, kterou si nechala zpracovat společnost OKsystem. I ta je součástí spisu u antimonopolního úřadu.
Naopak postup ministerstva schválil soudní znalec Vladimír Smejkal. Podle jeho zprávy ministerstvo zákon neporušilo. Smejkal ale čelí obvinění z podjatosti. Jako znalec totiž dostával zakázky přímo od ministerstva - vypracoval tak třeba posudek, na základě kterého chtělo ministerstvo dát bez tendru miliardovou zakázku IBM. Antimonopolní úřad proto jeho posudek označil za nezpůsobilý.
„Znalec se spíše než na zodpovězení otázky, která na trhu nabízená řešení přicházejí v úvahu, soustředil na dokázání toho, proč je plnění poskytované IBM nejlepší možné k zajištění předmětu veřejné zakázky," uvádí se v tehdejším rozhodnutí antimonopolního úřadu podepsaném jeho místopředsedkyní Evou Kubišovou.
