Brno - Dobu, kterou člověk stráví ve vězení a nepracuje, i když o zaměstnání žádal, není možné počítat do doby pro přiznání důchodu.
U Ústavního soudu neuspěl muž, který kvůli závažné trestné činnosti strávil ve vazbě sedm let. A požadoval, aby mu tato doba, po kterou mu bylo znemožněno pracovat, byla započítána do doby potřebné pro přiznání invalidního důchodu.
Porušení práva na práci
Muž uvedl, že se o práci ve vazbě ucházel, vězeňská služba mu ale žádnou práci nedokázala zajistit. Ve stížnosti napsal, že tak bylo porušeno jeho právo na rovný přístup k právu, právo na zaměstnání a právo na hmotné zabezpečení v době nezpůsobilosti k práci.
A pokud mu stát nedokázal přes jeho zájem zajistit práci, tak měl dostávat dávky v nezaměstnanosti.
"Bylo povinností věznice, aby jej zaevidovala jako uchazeče o zaměstnání u příslušného úřadu práce, z čehož by vyplynulo vyplácení hmotného zaopatření v nezaměstnanosti," uvedl ve stížnosti.
Českou správu sociálního zabezpečení ani soudy včetně Nejvyššího správního soudu argumenty muže nepřesvědčily, nárok na invalidní důchod mu kvůli době, kdy byl ve vězení, přiznán nebyl správně.
To potvrdili také ústavní soudci. Senát Ústavního soudu vedený soudkyní Ivanou Janou uvedl, že se nemůže jednat o porušení práv.
Můžete si za to sám
"Stát nemá povinnost zajistit právo na zaměstnání osobám, které se dopustily trestné činnosti, a jsou proto ve vazbě. Stát rovněž nemá povinnost umožnit osobám ve vazbě výkon práce," uvedli soudci.
Podle soudců základní životní potřeby muže ve vazbě zajišťoval stát. "Bylo by proto absurdní, aby stěžovatel ještě pobíral podporu v nezaměstnanosti, když už byl hmotně zajištěn," rozhodli soudci.
'"Stěžovatel si vlastním zaviněným jednáním, trestnou činností, způsobil současnou situaci, a nemůže proto vinit stát, že mu nevytvořil podmínky pro výkon práce a tím i podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod," dodali soudci.
