Brno - Když se veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský vypravil na dvě pošty a chtěl, aby mu úředníci ukázali, jak pomáhají nezaměstnaným a jakou práci jim nabízí, neuspěl.
Podobně dopadly další desítky lidí, kteří jsou zapojeni do systému Docházka nezaměstnaných (DONEZ), který jako jednu z vlajkových lodí sociální reformy chválí ministerstvo práce a sociálních věcí. V jeho rámci se musí část lidí bez práce hlásit několikrát týdně na pobočkách České pošty, respektive na kontaktních místech CzechPoint.
Podle zkušeností lidí z ombudsmanovy kanceláře ale lidé na poštách - i přes tvrzení ministra Jaromíra Drábka - práci prostě nedostanou.
„Bydlím na vesnici, kde je hodně žen, které pracovaly v OP Prostějov. A protože OP už není a jsou nezaměstnané, část musí docházet na poštu. Když jsem se na dvě pošty vypravil a ptal jsem se, jakou práci mohou pomoci zprostředkovat, neuspěl jsem. Nenabídnou nic," řekl Varvařovský na konferenci v Brně, která se věnovala dopadům sociálních reforem v praxi.
Zrušte to
Varvařovský už vyzval poslance, aby systém, fungující od loňského podzimu, zrušili.
Kancelář ombudsmana dostala například podnět od muže, který se raději nechal ze systému uchazečů o zaměstnání vyřadit, než aby podle něj potupně docházel na poštu, kde žádnou pomoc nedostane.
Ministerstvo při hodnocení systému argumentuje čísly a úsporami. Kolika lidem ale pomohl systém práci skutečně získat neuvádí. "700 uchazečů o zaměstnání našlo ihned po zařazení do projektu práci," uvedl pouze ředitel kabinetu ministra Zdeněk Kadlec v odpovědi na stížnost nezaměstnané z Prahy.
Ombudsman není jediný, kdo fungování reforem v praxi kritizuje. Přidali se k němu zástupci obcí, charitních organizací, zástupců sdružení postižených nebo neziskových spolků.
„Nejde o žádný krok vpřed. U nás jsou na 400 uchazečů o práci dvě pracovnice na úřadu práce. A na zařazení do veřejné služby čeká už dlouhou dobu 22 lidí. Pořád jsme doufali, že se situace od začátku roku změní a zlepší, ale je to pořád stejné, podstatnější zlom už asi nepřijde," uvedl Abraham Staněk z Občanského sdružení Ester, které pomáhá lidem bez práce na Jesenicku.
Případy z praxe
Přečtete si tři konkrétní modelové případy, které řeší ombudsman v souvislosti se systémem DONEZ.
Muž skončil v lednu pracovní poměr na dobu určitou, jeho výdělek byl 7000 korun. Za únor a březen dostal podporu v nezaměstnanosti ve výši 4550 korun. Muž přijal nabídku na výkon veřejné služby jako sanitář v nemocnici, do které musí ale dojíždět. Podle expertů z kanceláře ombudsmana tak musí vynaložit asi 500 korun na dojíždění, což představuje velmi citelný zásah do příjmů. Úřad práce by proto měl muži okamžitě poskytnout mimořádnou pomoc na dojíždění.
Žena je už přes šest měsíců v evidenci nezaměstnaných, absolvovala rekvalifikační kurz, práci ale stále nemá. Byla zařazena do systému DONEZ. Na základě zaslaného životopisu ji telefonicky kontaktoval potenciální zaměstnavatel, který ji pozval na pohovor. Kvůli němu žena zmeškala schůzku na poště, místo však nezískala a navíc jí hrozí vyřazení z evidence úřadu práce.
Jiná žena více jak třicet let pracovala v textilní továrně, práci ztratila v 55 letech v rámci hromadného propouštění. Dva roky je v evidenci nezaměstnaných, nyní byla zařazena do systému DONEZ. Dostavovat se dvakrát týdně na poštu je podle ní v rozporu s lidskou důstojností, kontrola nelegální práce jí v jejím případě přijde absurdní. A nelíbí se jí, že většinu lidí, kteří poštu navštěvují, tvoří výhradně lidé nad 50 let - myslí si, že jde o diskriminaci.
Podle právníků z kanceláře ombudsmana se žena ve zmíněném třetím případě musí obrátit se stížností na úřad práce. Tam by měla dostat vysvětlení o tom, proč je zrovna ona zařazena do systému DONEZ.
