Praha - Základní úroková sazba zůstane na úrovni 0,75 procenta, rozhodla bankovní rada ČNB. Tím potěšila průmyslové podniky, které se mohou spolehnout, že jim banky nezvýší úroky za úvěry, kterými financují svůj vývoz.
Po čtvrtečním verdiktu ČNB může být spokojen také ministr financí Miroslav Kalousek. Při nižších úrokových sazbách platí méně věřitelům českého státu a může spoléhat na to, že úroky desetiletých dluhopisů nepřekročí ani v příštích měsících čtyři procenta.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer a jeho kolegové z bankovní rady svou pomocí podnikům a státnímu rozpočtu tak mimo jiné potvrdili, že nečekají rychlé ekonomické oživení.
Sázka na export
"Guvernér Singer už dříve prokázal, že rozumí průmyslovým podnikům," oceňuje nízkou úrokovou sazbu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Nízká základní sazba zaručuje, že komerční banky půjčují podnikům s průměrným úrokem 3,7 procenta. To jsou podle databáze ČNB o procento lepší podmínky než v období prosperity v roce 2007. Tehdy ovšem byla základní sazba o dvě procenta vyšší.
Postup guvernéra Singera tak umožňuje, že podniky platí nižší úroky, i když se banky obávají finanční nestability a k základní sazbě připočítávají skoro tříprocentní marži. V roce 2007 se spokojily se dvěma procenty.
Nízká základní sazba je stejně výhodná pro státní pokladnu. Za desetileté dluhopisy platí o procento méně než v roce 2007.
Přístavní argument
ČNB tak nadále ignoruje postup Evropské centrální banky, která z obavy před rostoucími cenami zvýšila základní sazbu v posledních deseti měsících už třikrát na současných 1,5 procenta.
Čtvrteční rozhodnutí ČNB přesto přijal s pochopením David Marek z investiční banky Patria. Upozornil, že se v tomto týdnu obdobně zachovaly centrální banky Švýcarska a Japonska, které základní sazby dokonce snížily.
Švýcaři a Japonci jsou ovšem v jiné situaci než Češi. Jejich měny se staly záchranným přístavem pro finančníky, kteří se obávají rozpočtových potíží Spojených států i eurozóny a kteří mění dolary a eura za franky a jeny.
V posledních šesti měsících posílil frank proti euru i dolaru o dvacet procent, japonský jen posílil o desetinu. Příliš silná měna ohrožuje obě exportní ekonomiky, protože zdražuje výrobky tamních podniků.
Čeští bankéři se spokojili s tvrzením, že nehrozí inflace, chtějí však také chránit exportéry. Koruna sice drží proti euru už rok stejný kurz na úrovni 24,50 koruny, zvýšení základní sazby by ji ale mohlo posílit. ČNB přitom společně s vládními politiky spoléhá, že ekonomický růst na úrovni dvou procent zajistí i v příštím roce především výkonný export.
Jak přijít o rodinné finance
Za vyšší sazbu loboval před rozhodnutím bankovní rady Andreas Treichl, šéf rakouské Erste banky, která ovládá Českou spořitelnu.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny upozornil, že nízká základní sazba nutí banky nabízet běžným střádalům minimální úroky na úrovni jednoho procenta ročně. Peníze občanů tak ztrácejí inflací na hodnotě. Letos přijdou o procento svých vkladů a v příštím roce to bude podle předpovědi ČNB dokonce o dvě procenta.
Důsledkem je mimo jiné i to, že lidé v bankách přestávají spořit. V letech 2008 a 2009 se zvýšily vklady občanů po 150 miliardách. Loni to bylo 65 miliard a letos za půl roku 42 miliard.
Treichl předpokládá, že při zvýšení úroků by lidé začali peníze ukládat znovu.
Strach z půjčování
Pro bankéře je ještě horší, že si lidé přestali půjčovat. V letech 2007 a 2008 banky rozdělily na hypotékách přes 10 miliard měsíčně, od roku 2009 se ale spokojí s necelými čtyřmi miliardami. Letos si přitom na nové bydlení půjčují méně než loni.
U spotřebitelských úvěrů občané dokonce peníze víc vracejí, než aby si půjčovali nové.
Podle Treichla nezačnou lidé víc utrácet, dokud jim banky nenabídnou lepší podmínky při jejich vkladech.
Při nízkém objemu nových půjček naopak nemohou nabídnout občanům nižší úroky při hypotékách a spotřebitelských úvěrech.
Dnes banky půjčují rodinám v průměru za 14 procent, o tři procenta dráž než před čtyřmi lety.
Rozhodnutí bankovní rady je podle takového výkladu další překážkou, aby ekonomické oživení podpořila domácí spotřeba.
