Česko překonalo první krizi, teď nám hrozí osud Bulharů

Petr Holub
17. 8. 2011 5:30
Z nejhoršího propadu za posledních dvacet let táhne východní Evropu export, oživení je však křehké
Kdyby se hospodářský růst zobrazoval na cedulích podobně jako odlety letadel, nápis "Canceled" by svítil u více evropských destinací. Nejen u řeckých.
Kdyby se hospodářský růst zobrazoval na cedulích podobně jako odlety letadel, nápis "Canceled" by svítil u více evropských destinací. Nejen u řeckých. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Evropská data ukazují, že ekonomika opět zpomaluje. Novou recesí by Češi utrpěli více než před dvěma roky.

Dobří sousedé a Janota

Ekonomická krize dosáhla svého dna na jaře 2009 a následující oživení trvalo dva roky. Během té doby překonala dopady krize polovina evropských ekonomik, mezi nimi také Česká republika.

Celkem dvanáct z 27 evropských ekonomik vykázalo v letošním druhém čtvrtletí lepší nebo srovnatelný výkon se stejným období roku 2008, tedy těsně před vypuknutím finanční krize.

Ohniskem prosperity byla střední Evropa. Z dvanácti úspěšných zemí nesousedí s Německem pouze Švédsko, Slovensko, Malta a Kypr.

Tři z úspěšných si ovšem pomohli tím, že se během dvou krizových let zadlužili částkou převyšující desetinu jejich ekonomického výkonu.

Česko patří mezi zbylých devět zemí, které měly dost přísné ministry financí na to, aby překonaly krizi bez velkých dluhů.

Kdo žil nad poměry

Ostatní členové EU ještě krizový propad nevyrovnali, u šesti evropských států má ekonomika výkon stále o sedm procent nižší než před třemi lety. Zpravidla jde o země, které se často citují jako varovné příklady států, které žily nad poměry a které příliš spoléhaly na zahraniční půjčky. Vedle čtyř východoevropských zemí patří do této kategorie Řecko a Irsko.

Když o cizí peníze přišly, tak se jejich rozpočty propadly do hlubokých deficitů a jejich dluh se během dvou let zvětšil o víc než 15 procent HDP.

Z pohledu Evropy je důležité, že na dno nepropadla žádná z významných ekonomik. Půjčky zatím zachránily před nejhorším Spojené království, Španělsko a Itálii.

Bez záchranného kruhu

Tyto země spolu s Portugalskem ovšem v této chvíli nejvíc ohrožuje dluhová krize. Budou nuceny k úsporám a jejich ekonomická stagnace ohrozí oživení také v ostatních částech Evropy. Podle agentury Bloomberg tím budou v první řadě trpět východoevropské státy, které přijdou o důležitý odbyt.

„Z nejhoršího propadu za posledních dvacet let táhne východní Evropu export, oživení je však křehké, protože globální ekonomiku ohrožuje dluhová krize eurozóny a snížení dluhového ratingu USA," upozornila analytička Agnes Lovaszová, že ve druhém letošním čtvrtletí zpomalil výpadkem exportu ekonomický růst nejen v Německu, ale ve všech zemích dál na východ s výjimkou Rakouska..

Riziko úspor

Německá konjunktura je podle tamního deníku Financial Times Deutschland výpadkem exportu vážně ohrožena. „Německý spotřebitel přes rostoucí zaměstnanost konzumuje méně a to nepřispívá k důvěře, že domácí poptávka v příštích měsících vyrovná globální zpomalení," varuje komentátor Mathias Ohanian.

Pro východní Evropu to platí dvojnásob. V Německu rostla spotřeba v uplynulých třech letech aspoň pomalu, ve většině postkomunistických zemí však poklesla dvouciferným tempem.

Ve třech postkomunistických zemích, které obstály v krizi, se může spotřeba srovnávat s úrovní roku 2008. V České republice výrazněji poklesla až počátkem letošního roku, protože stát i domácnosti začaly šetřit z obavy před vyšším rozpočtovým schodkem. Stejnou politiku zvolili od loňska také Slováci a na vysokou domácí spotřebu může v nastávajících těžkých časech spoléhat jen Polsko.

Spolu s nimi může při exportním výpadku obstát také Švédsko, Lucembursko, Belgie a Rakousko, kde se spotřebitelé dosud také nebojí utrácet.

Česko se naopak při nepříznivém vývoji v příštích měsících může dostat do společnosti zemí jako Bulharsko, Dánsko, Maďarsko a Estonsko, které sice udržely rozpočtový schodek na uzdě, platí za to však větším ekonomickým poklesem.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy