Praha - Aspoň že počasí má být letos dobré. Ekonomické předpovědi toho totiž na podzim moc dobrého nevěští.
Blíží se další vlna bankrotů a propouštění. Ve svých analýzách se na tom shoduje bývalý vládní tým NERV a odbory.
NERV předpovídá na příští rok až 0,5% růst, Českomoravská komora odborových svazů naopak až dvouprocentní propad. V popisu příčin nejbližšího vývoje se ale shodují.
Není to zrovna veselé čtení.
1. Slabý odbyt
Poptávka po českém zboží v zahraničí vyschla. U průmyslových zakázek se podle odborů sice nepatrně zlepšila, za první pololetí jich ale bylo oproti loňsku o čtvrtinu míň. Za celý letošní rok to podle odborů bude o pětinu méně, než za celý rok 2007.
Podobné je to ve stavebnictví. Objem zakázek klesl ze 110 miliard za loňské první pololetí na 85 miliard ve stejném období letošního roku. V pozemním stavitelství dokonce z 60 miliard na 33.
Tak mohutný výpadek se přenáší hlavně do dopravy, které klesly v prvním pololetí tržby o 12 %. Tržby ale klesají i maloobchodu a službám, hotelům a restauracím.
2. Opatrné banky
Banky budou podle NERVu i odborů stále opatrnější v půjčování peněz. Už koncem roku 2008 začal objem krátkodobých úvěrů poskytnutých podnikům klesat. V červenci se propadl meziročně o 16 %.
Dobrou zprávou je, že mateřské banky svou opatrností posilují své zdraví, poškozené nevymahatelnými úvěry. Špatnou zprávou je, že to povede k propouštění a krachům firem.
Právě krátkodobými úvěry se totiž firmy nejčastěji snaží krizi překonat. "Na krácení provozních úvěrů si firmy stěžují nejvíc," stojí v zářijové analýze Ekonomická krize - pohled odborů III.
3. Odchod investorů
Na příkladech továren Philips v Hranicích na Moravě a Alcoa ve Stříbře je podle odborů vidět, že v uvažování investorů nastal obrat.
"Po vyčerpání výhod, které jim byly poskytnuty, budou mít snahu odejít do dalších zemí ve východní Evropě, kde je ještě lacinější práce a kde mohou čerpat další pobídky," píší odbory.
V Alcoa přitom svého času pracovalo 2200 lidí, v Philipsu, který byl největší investicí na zelené louce v Česku, pracovalo 1400 lidí.
Vedle montoven se podle odborů stahují do svých mateřských zemí také specializované firmy. Svá domácí pracovní místa se snaží ochránit tak, že odvezou technologii, kterou používaly v Česku.
Česká ekonomika tak dnes podle odborů doplácí na "neschopnost nabídnout našim partnerům jiné výrobky, než jsou polotovary."
4. Zeštíhlení a bankroty
Insolvenční návrhy překročily letos už koncem srpna počet návrhů za celý loňský rok. Podle společnosti Creditreform, která informaci přinesla, se firem týkalo 59 % návrhů, což oproti loňsku znamená dramatický nárůst o 93 %.
Podle NERVu také už čtvrtý kvartál roste počet úvěrů v selhání, tedy těch, které nejsou spláceny déle, než 90 dní.
Firmy tedy mají potíže s hrozící platební neschopností, přičemž nejhůř je pociťují hlavně malé a střední podniky, tedy firmy do 250 zaměstnanců. Zejména pak ty nedávno založené. Firmy tak budou nuceny zeštíhlovat. Ty slabší zkrachují.
Současné mírné oživení navíc podle NERVu zvyšuje cenu aktiv. To věřitelům dává naději, že v konkurzu z dlužníkova majetku přece jen něco dostanou. "Nemají tak důvod oddalovat podání návrhů na prohlášení úpadku," píše ve své závěrečné zprávě NERV. Dál tak poroste nezaměstnanost.
5. Konec léta
Lidí bez práce přibude také kvůli návalu, který na chodbách úřadů práce nejspíš způsobí absolventi škol. Další nezaměstnané přinese konec sezónních prací.
Podzim a zima tak budou tvrdé. Pokud se ale politici nerozhodnou šetřit, může být podle NERVu v budoucnu mnohem hůř. Česká ekonomika se totiž s krizí nejspíš vyrovná v porovnání s ostatními zeměmi regionu dobře. Přestože se její oživení dostaví se zpožděním za eurozónou.
Jejím rizikem do budoucna je ale deficit veřejného rozpočtu.
| Blog analytika Štěpána Pírka: Nesmyslnost záchran aneb Kdy krize skončí? |
Dál je to v rukou politiků
Pokud nebudou přijata okamžitá úsporná opatření, bude se podle NERVu saldo veřejných financí pohybovat mezi 7 až 6 % HDP do roku 2012. To by znamenalo nárůst schodku o zhruba tři čtvrtě bilionu korun za tři roky.
To už by podle NERVu znamenalo "zásadní změnu v hodnocení stability české ekonomiky" s "bolestnými důsledky", což by "významně zvýšilo nebezpečí skluzu na trajektorii, která dovedla některé země našeho regionu do dnešní velmi svízelné situace."
